Článek
Na úvod pár termínů pro lepší orientaci:
999 – tísňová linka, záchranná služba
111 – linka pro všechno ostatní/ pohotovost/ informace
AAP – řidič sanitky, vstupní pozice k EMT (10 týdnů a praxe na sanitě)
T-EMT – záchranářský asistent (učeň) - (15 měsíců a portfolio)
EMT – kvalifikovaný záchranářský asistent
PARAMEDIC – záchranář s diplomem (3 roky plus 2 roky jako NQP)
ADVANCED Paramedic – specialista záchranář
FRU/ JRU/TRU – záchranář samostatně na osobním automobilu
HEMS – lékař urgentní medicíny se záchranářem buď v helikoptéře nebo jako pozemní tým
PRU – lékař urgentní medicíny s EMT: pozemní tým
ED Majors, Minors, RESUS, UCC, SDEC – různé části pohotovosti
REACH - specialista na urgentní medicínu ve východním Londýně - „lékař na telefonu pro záchranné složky“
GP – praktický lékař
PARADOC – GP ve službách záchranné služby ve východním Londýně
OUT OF HOURS GP – praktický lékař na telefonu o víkendu, svátku, v noci
Community Services Referrals – doporučení na pracovníky sociální služby, mobilní služby zdravotních sester, pracovníků geriatrie, falls team, psychiatrický tým pro různé čtvrti Londýna (děti nebo dospělí), urgentní psychiatrická služba a poradna.
Jak funguje záchranná služba v Londýně? Málokdy najdete dva záchranáře na jedné sanitě. V naprosté většině se bude jednat o posádku 1 záchranář a 1 EMT, což je ideální stav. Nebo se bude jednat o posádku 2 EMT anebo to bude EMT a T-EMT, či EMT a AAP. Můj poslední kolega na sanitě byl NQP 1 – což je nově kvalifikovaný paramedic a tak trochu zelenáč.
Oh, boy!
Jsem původně zdravotní sestra a EMT, s osmi lety služby v Londýně. LAS má zhruba 3 300 aktivních posádek a počet telefonátu na 999 osciluje mezi 5 000 a 7 000 denně. Před pár lety jsem četla článek od českého záchranáře kritizující praxi anglického záchranného systému a fakt, že ne všichni tu jsou záchranáři – čili péče kterou poskytujeme je podměrečná a zoufale neodborná. Prý jen lidi sbíráme na ulici a v panice přepravujeme na urgent bez léčení (známo jako „scoop and run“.)
Ano, stát se to může, ale za svou službu jsem to zažila jen jednou. Systém seniority vylučuje, aby na sanitě byla posádka neschopná poskytnout kvalitní, odbornou a život zachraňující péči, byť se nemusí vždy jednat o záchranáře.
Moje pravomoci se od kvalifikovaného paramedika liší v několika parametrech: nemůžu zavádět kanylu do žíly, dekompresovat hrudník a podávat léky IV – do žíly. Nikdo také, kromě lékaře či leteckého záchranáře, nemůže v Londýně podávat krevní přípravky, léky na řečení krve, antibiotika - (kromě benzylpenicilinu) a máme poměrně omezenou paletu analgetik.
Co můžu? Diagnostikovat. Nařídit léčbu při plejádě úrazů a nemocí. Léčit. Použít laryngoskop a zavést tzv I-gel (k zajištění cest dýchacích), aplikovat injekce, infuze, vyhodnotit infarkt, AF, blok, PE, SVT, VT, VF na EKG, podat řadu léků, stabilizovat zlomeniny, zastavit krvácení, ošetřit rány a popáleniny, defibrilovat, hodiny provádět KPR, rodit děti (i zadečkem napřed), zabránit někomu v sebevraždě, řešit předávkování heroinem, kokainem nebo alkoholem, vyslechnout 11leté dítě, které sebepoškozuje a chce zavraždit své rodiče. Etcetera.
Pokud pracuje EMT na sanitě se záchranářem, má automaticky přístup k jejich lékům a může je pod dohledem distribuovat, včetně léků do žíly a přípravku jako je TXA. Pokud, samozřejmě, pracuji s někým, kdo je klinicky pode mnou, tento přístup k lékům mít nebudu a musím zavolat FRU se záchranářem, abychom pacienta mohli správně léčit anebo ho rovnou převézt do nemocnice (řádně ošetřeného). Pokud například potřebuji aplikovat morfium u infarktu myokardu, je příjezd FRU mojí prioritou – přístup k lékům, další pár rukou v případě, že pacient se zhorší či nastane krizová situace a srdeční zástava.
Rozhodování o tom, kde bude léčba probíhat, nám zabírá většinu pracovního dne. Nemocnice disponují „lékařem na telefonu“. Jedná se o specialistu na urgentní medicínu, se kterým, pokud si shodneme, že pacient nepotřebuje převoz, musíme zkonzultovat případ a dohodnout se na postupu další léčby. Tuto povinnost mají jak T-EMT tak EMT. Čili neregistrovaní a nelékařští zaměstnanci!
Každý bez výjimky tu musí zvládnout umění předávat informace a udělat „handover“. Jak po telefonu v kritické situaci, tak osobně při předání pacienta na resuscitačním oddělení, nebo přes vysílačku ve zmítající se sanitě, kdy se snažíte v zatáčce neupadnout na pacienta. A to nemluvím o řízení sanitky, když máte na vzadu na korbě pacienta v kritickém stavu, kolegu, doktora od HEMS, manžera a policistu. Do toho se vyplňují formuláře.
Práce u záchranky?
Není nic lepšího ať už jste nebo nejste záchranář. Pokud hledáte novou kariéru, nebojíte se ztrapnit (milionkrát) a máte nervy z ocele, zkuste to třeba v Londýně.
