Článek
Odbory byly již delší dobu ve stávkové pohotovosti. K 31. říjnu však odborářům došla trpělivost a od gest sáhli po činech. Stávkovou pohotovost ukončili a vyhlásili na 27. října výstražnou stávku. Ta má dát vládě najevo, že se zaměstnanci nebojí stávkovat opakovaně do té doby, než budou splněny jejich požadavky.
Vláda samozřejmě může, ostatně tak činily vlády minulé, nad protesty pouze mávnout rukou. Jenže nereflektování potřeb a obav obyvatel by nebylo rozumné. V zájmu uklidnění situace a zmírnění enormního společenského tlaku, který pociťujeme my všichni, by bylo nejlepší usednout k vyjednávacímu stolu.
Jenže vláda je ve složité situaci. Vládní pokladna zeje prázdnotou a deficity jsou astronomické. Navíc, ani kdyby vláda splnila všechny požadavky odborářů, není vůbec žádná jistota, že se klima mezi občany zlepší. Mezi jednotlivými lidmi jsou již vyhloubeny takové názorové příkopy, že dialog mnohdy není možný.
Některé požadavky odborů jsou pro ministerstvo složitě splnitelné. Řadu z nich dokonce nemůže přímo ovlivnit. Bohužel pro vládu a naštěstí pro občany, musí poslanci konat alespoň to, na co mají nějaký vliv.
Zásadní zhoršení životní úrovně zaměstnanců
Jeden ze základních pilířů protestů je konec levné práce. Odbory žádají, aby byl každý pracující schopný zabezpečit sebe a svoji rodinu. Pro vládu by mělo být prioritou, aby její občané mohli důstojně žít. Jinak bohužel hrozí, že bude zkrátka pro lidi výhodnější nepracovat a být závislí na sociálních dávkách.
Standart, na který zde lidé byli mnoho let zvyklí, se bohužel rozpadá vládě před očima. O vlastním bydlení dnes již nesní nejspíš nikdo s průměrným příjmem. Samotný člověk už mnohdy není schopný z výplaty zaplatit nájem, natož si zajistit alespoň dostatek jídla. A to je přesně ta situace, na kterou odboráři upozorňují.
Jeden můj kamarád se svojí přítelkyní mají oba průměrný plat a chtěli by mít dítě. Jenže vědí, že ho teď mít nemohou, protože jeden jejich celý plat skončí v podnájmu, a to nebydlí v centru velkého města, ani to není nijak obrovský byt. V případě, že by šla jeho přítelkyně na mateřskou dovolenou by neměli z čeho přežívat. Navíc ani teď nejsou schopní žádné velké prostředky našetřit a žijí od výplaty k výplatě.
Vláda má v tomto hned několik možností, jak problém řešit. U státních zaměstnanců je možné, aby vláda rozhodla o výši platu. Jenže to samé nemůže udělat u zaměstnanců firem, tam to rozhoduje vždy vedení společnosti a vláda jim zkrátka nemůže nařídit zkrachovat, pokud nemají finance na zvedání platu. Sněmovna by mohla vyrazit stejnou cestou jako Německo. Mohlo by být zavedeno regulované nájemné, aby cena pronájmu nebyla neúnosně vysoká. Nebo mohou zlevnit základní potraviny snížením daňové zátěže.
Musíme si uvědomit, co ministři mohou a nemohou. Vláda nemůže zvednout platy všem. A nízké platy nemusí být ten hlavní problém. Problém je drahota, která dopadá na každého. V případě, že by klesla cena bydlení a potravin, bylo by to pro mnohé lidi dostačující k návratu k životnímu standardu, na který byli zvyklí.
Kritická situace seniorů
Odborům samozřejmě nejsou lhostejné ani životy těch z nás, kteří celý život pracovali a již nemusí stávat do práce. Je zde důležité upozornit, že životní úroveň seniorů se samozřejmě individuálně liší. Někteří na tam rozhodně nejsou špatně, ale řada z nich je na pokraji chudoby a jsou odkázáni na pomoc ostatních.
Vláda samozřejmě může zvyšovat důchody, ale nejspíš by to mohli dělat do nekonečna, protože hrozí, že potraviny a bydlení bude růst stejně a nebo ještě rychleji. Opět se vracíme k tomu, že vláda musí začít řešit ceny potravin a bydlení. Navíc by u seniorů měla spíše hodnotit individuální případy, protože i mezi důchodci jsou bohatí lidé, kteří státní pomoc nepotřebují.
Stát se musí hlavně postarat, aby nezkolaboval systém péče o seniory. Čekací listina na domovy seniorů jsou nekonečné, a když se tam člověk dostane, není dostatek personálu. Lidé holt do tohoto odvětví nechodí pracovat rádi, protože práce pečovatelů je náročná a špatně placená. Vláda by měla podpořit tuto profesi, aby se senioři mohli spolehnout na ubytování a péči v některém z mnoha typů zařízení.
Obavy ze zdražení energií
Sám jsem byl před nedávnem v šoku z nedoplatku na elektřině i přes to, že se snažíme u nás doma šetřit, co to jde. Bohužel úsporné žárovky a svícení pouze, když je potřeba, nestačí. Největší spotřeba elektřiny je zapříčiněná nutnými věcmi jako je lednička a pračka, popřípadě indukční deska a taky televizí. Jenže v mém případě je tam částečně má vina. Měl jsem příliš nízké zálohy na elektřinu, které jsem hned zvýšil.
Problém s energiemi ale není zásluhou této vlády. Energetický mix našeho státu byl od začátku vytvořen naprosto katastrofálně. Problém je, že jsme byli energeticky závislí na dovozu ruského plynu a ropy. Brát většinu energií pouze z jednoho zdroje je extrémně nebezpečné, protože jak jsme se přesvědčili, mohou tyto zdroje přestat dodávat.
Vláda by samozřejmě mohla začít energii dotovat, jenže jak ukázalo Maďarsko, pouze by to podpořilo inflaci a zdražování. Proto by měla proběhnout rozsáhlá investice do nových zdrojů energie, hlavně z obnovitelných zdrojů. Naneštěstí je to krok, který by se projevil až po nějakém čase, přesto čím dříve se k tomu přistoupí, tím lepši budeme mít situaci do příštích let.
Zdroje:
