Článek
Zatímco nejisté fragmentární fosilie údajných dinosaurů, objevené ještě v 19. století a popsané profesorem Antonínem Fričem, nebyly paleontologickou komunitou jako dinosauří uznány, v roce 1996 se situace s absencí českých dinosauřích zkamenělin změnila. Právě v tom roce byla totiž náhodně objevena fosilní tříprstá stopa pravděpodobného dinosaura ve stále využívaném stěnovém pískovcovém lomu U Devíti křížů (na zalesněném návrší „Krákorka“), nacházející se v blízkosti Červeného Kostelce. Jedná se také o známou geologickou lokalitu na Náchodsku (v malebném prostředí lesů mezi Červeným Kostelcem, Rtyní v Podkrkonoší a údolím řeky Úpy).[1] Tato lokalita v podkrkonošské pánvi svými horninami spadá zřejmě do období pozdního triasu a je tak výrazně starší než lokality všech jiných potenciálně dinosauřích nálezů na našem území – pravděpodobně jde o paleontologicky zajímavou dobu pozdního (svrchního) triasu, přesněji o období před asi 215 až 210 miliony let. Fosilní stopy se zde nacházejí v usazeninách tzv. bohdašínského souvrství, konkrétně pak jde převážně o světlé pískovce s vložkami slepenců. Tyto horniny se ukládaly v prostředí pradávných mělkých jezer, sezónních říčních toků i jako větrem naváté usazeniny.[2] Pískovce mívají na svých vrstevních plochách často zachované čeřiny a byly zde objeveny také zkamenělé stopy dešťových kapek, dále bahenní, resp. písečné „sopečky“ a možná i otisky živočichů, například v podobě sladkovodních žahavců hydromedúz.[3] Předpokládá se, že tyto sedimenty pocházejí z již zmíněné doby před více než dvěma stovkami milionů let (období svrchního triasu).[4] Již v této nesmírně vzdálené době se tedy po našem současném území procházeli dinosauři.
První důkaz přišel v polovině 90. let minulého století, kdy zde byla náhodně objevena tříprstá stopa menšího teropodního dinosaura (nebo dinosauromorfa) o délce 14 a šířce 18 centimetrů. Patřila zřejmě menšímu teropodovi, snad poněkud podobnému severoamerickému rodu Coelophysis. Někdy bývá tato stopa řazena do ichnorodu Eubrontes a vytvořil ji nejspíš menší tříprstý archosaurní plaz o celkové délce asi 2 až 3 metry a hmotnosti v řádu nanejvýš několika desítek kilogramů. Tento vývojově starobylý dinosaurus (nebo jen tzv. dinosauromorf) obýval oblasti současných severovýchodních Čech v době pozdního triasu, kdy zde panovalo velmi horké a suché, v podstatě polopouštní podnebí. V dané době se naše území nacházelo na místě dnešní severní Afriky, zhruba tam, kde je teď neklidná oblast Libye. Podle toho také vypadala tamní krajina – měla podobu polopouštního až pouštního reliéfu s písečnými dunami a naprostým minimem vegetace[5]. Nad dávnou českou pouští vály monzunové větry a pravidelně se nad ní vyskytovaly silné průtrže mračen. Po těch nejspíš zůstávaly v terénních sníženinách malé vodní nádrže, představující dočasný zdroj vody pro dinosaury i jiné živočichy z okolí. Zde potom zvířata přebývala a živila se zejména dočasně rostoucí vegetací, například (paleontologicky doloženými) jemnými plavuněmi. Dravé dinosaury i jiné predátory a mrchožrouty sem zase lákali býložravci - ať živí nebo už jen v podobě zdechlin. V bahnitých okrajích těchto vodních ploch pak dinosauři a jejich současníci zanechávali otisky svých stop, z nichž dvě se již podařilo bezpečně identifikovat. Muselo jich však být více, o čemž svědčí také další podobné objevy z poslední doby.
Severoamerický teropod Coelophysis bauri - původce první objevené dinosauří stopy na území ČR mohl vypadat podobně.
Jak se ale dinosauří stopy u Červeného Kostelce dochovaly až do současnosti? Roli sehrálo nejspíš také horké podnebí, které periodické vodní nádrže rychle vysušilo a z měkkého bláta brzy udělalo pevnou půdu. Horkem ztvrdlé stopy pak byly dalšími vrstvami navátého písku pohřbeny a svůj tvar si i po dvou stovkách milionů let podržely. První otisk již zmíněného teropoda, s jistotou ale jen neidentifikovatelného dinosauromorfa[6], byl učiněn dělníky v lomu, kteří na jedné z odlomených pískovcových desek tříprstou stopu objevili. Na nález upozornili vědce z Českého geologického ústavu, kteří později identifikovali fosilii jako údajný otisk stopy prvního českého teropodního dinosaura. Stopu popsal oficiálně geolog Jaroslav Zajíc (Geologický ústav AV ČR) v periodiku Journal of the Czech Geological Society z roku 1998[7]. Ichnofosilie byla obecně přisouzena neznámému teropodovi z příbuzenstva skupiny Coelurosauria. Dle závěru autora popisné práce šlo tedy nejspíš o zástupce plazopánvých teropodních dinosaurů, příbuzného již zmíněným severoamerickým teropodům druhu Coelophysis bauri. Byl to menší, kolem 3 metrů dlouhý a dle odhadů asi 15 až 37 kg vážící štíhlí dravý dinosaurus.[8] Původce stopy byl ve svém triasovém ekosystému rovněž menším predátorem, který zřejmě lovil drobnější obratlovce (včetně jiných dinosaurů). Příbuzné druhy byly často společenské, jejich zástupci žili ve smečkách (v případě zmiňovaného célofyza možná dokonce extrémně početných, a to až ve stovkách jedinců). Pokud také tento predátor aktivně lovil ve smečce, jeho lovecký potenciál se tím pochopitelně značně zvýšil, a to i z hlediska možných větších rozměrů lovených zvířat. Jinými slovy, ve smečce si tito štíhlí predátoři mohli troufnout na mnohem větší a nebezpečnější kořist.
Stopa byla otisknuta v měkkém podloží, na kterém lze údajně rozeznat také otisky dešťových kapek v podobě malých důlků. Stopa je dobře viditelná, i když není příliš dobře zachovaná – chybí například část levého a prostředního prstu. Objev je významný tím, že jde možná o vůbec první průkazný doklad o přítomnosti neptačích dinosaurů v našich dnešních geografických hranicích (Fričovy fosilie tehdy nebyly považovány za pozůstatky druhohorních dinosaurů). Vědecký název nemohl být stanoven, materiál totiž není dostatečně diagnostický (někdy je však řazen k ichnotaxonu Eubrontes). Populární přezdívku nález rovněž nemá, je o něm obvykle referováno pouze jako o „(první) stopě českého dinosaura“. V současnosti probíhá na lokalitě U Devíti křížů průběžně další výzkum a hlášeny jsou také objevy dalších fosilních stop, které mohly patřit neptačím dinosaurům, budou ale formálně popsány až později. V případě první objevené stopy je ale na místě opatrnost - možná se totiž nakonec o dinosaura nejedná. Ve své práci o dravém dinosaurovi ze skupiny Tetanurae, jehož zub byl objeven nedaleko Brna, totiž paleontolog Daniel Madzia zařazení původce stopy mezi célurosaury zpochybňuje. Uvádí, že tříprsté nohy (a tedy posléze stopy) jsou sdíleným anatomickým znakem všech dinosaurů i dinosauromorfů obecně (Dinosauromorpha je skupina, do které patří jak „praví“ dinosauři, tak i jejich nejbližší příbuzní). Zmíněný anatomický znak se přitom vyvinul nejpozději v raném středním triasu, tedy před nejméně 240 miliony let. Vzhledem k tomu, že neznáme přesné stáří vrstev svrchní části bohdašínského souvrství, nemůžeme si být zcela jisti, zda jde skutečně o dinosauří stopy, protože mohou patřit také některým z jejich blízkých vývojových příbuzných.[9] V každém případě je ale jisté, že již ve starší fázi druhohor na našem dnešním území žili a nejspíš i vývojově prosperovali různé formy dinosaurů.
---------
Reference:
[1] In http://lokality.geology.cz/100 (web České geologické služby)
[2] Košťák M. a kol.: Putování naším pravěkem, Granit, Praha 2011 (str. 81)
[3] Chlupáč, I. a kol.: Geologická minulost České republiky, Academia, Praha 2002 (str. 242)
[4] In http://www.rozhlas.cz/meteor/stopa/_zprava/872198 (web Českého rozhlasu; pořad Meteor, 2. dubna 2011)
[5] Košťák, M. a Mazuch, M.: Dinosauři v Čechách (V jakém žili prostředí). Vesmír. 89, 433, 2010/7.
[6] Vzhledem k tomu, že není přesně známé geologické stáří nálezu, nemůžeme si být jisti, zda šlo o pravého teropodního dinosaura nebo spíše o ještě vývojově bazálnější formu skupiny Dinosauromorpha.
[7] Zajíc, J. (1998). The first find of the dinosaurian footprint in the Czech Republic (the Krkonoše Piedmont Basin) and its stratigraphic significance. Journal of the Czech Geological Society. 43 (4): 273–275.
[8] Reolid, M.; Cardenal, F. J.; Reolid, J. (2021). Digital 3D models of theropods for approaching body-mass distribution and volume. Journal of Iberian Geology. 47: 599-624.
[9] Madzia, D. (2014). The first non-avian theropod from the Czech Republic. Acta Palaeontologica Polonica. 59 (4): 855–862. (str. 855)
---------
