Článek
Občas se světem dinosauří paleontologie prožene hotová senzace, která nenechá žádného zájemce o problematiku klidným. Takovou senzací byl například domnělý gigantický sauropod Ultrasauros macintoshi, přinejmenším stejně obří Amphicoelias (dnes Maraapunisaurus) fragillimus nebo indický kolos Bruhathkayosaurus matleyi. Jediným problémem těchto údajně až 60 metrů dlouhých a 180 tun vážících kolosů je nepříjemný fakt, že zřejmě vůbec neexistovali (resp. nikoliv v podobě a velikosti, jaká je jim přisuzována).[1] Ostatně právě zmíněný indický sauropod byl zpočátku rovněž považován za jakéhosi kolosálního teropoda o délce kolem 20 metrů.[2] Podobným případem je také Kelmayisaurus petrolicus (resp. jiný druh K. „gigantus“), raně křídový karcharodontosaurid, objevený v minulém století na území západní Číny. Tento poměrně velký teropod byl v jednu dobu „podezříván“ z toho, že by mohl být největším známým teropodním dinosaurem (a možná dravým zvířetem) všech dob. Čínský karcharodontosaurid je znám z fosilií jedince (holotypu) s katalogovým označením IVPP V 4022. Jedinými dochovanými částmi kostry jsou fragment dolní čelisti s několika zuby a část horní čelisti (maxily). Zkameněliny byly objeveny v sedimentech geologického souvrství Lien-mu-čchin (angl. Lianmuqin; geol. skupina Tchu-ku-lu), jejíž stáří je odhadováno v širokém rozpětí asi 140 až 100 milionů let (geologické stupně valangin až alb). Nověji je existence tohoto dinosaura datována do doby před asi 121 až 100 miliony let.[3] Místem objevu je oblast nedaleko města Wuerho v Džungarské pánvi (autonomní oblast Sin-ťiang) na severozápadě Číny. Ačkoliv někteří paleontologové považují tento taxon za neplatný (nebo přinejmenším za pochybné vědecké jméno – nomen dubium), ve vědecké studii z roku 2011 trojice vědců označila druh K. petrolicus za formálně platný.
Navíc jej označili jako zástupce čeledi Carcharodontosauridae, tedy poměrně rozsáhlé a rozšířené skupiny velkých až obřích dravých dinosaurů.[4] Ačkoliv diagnostické znaky nejsou u tohoto druhu příliš početné a průkazné, jeho zařazení mezi vývojově primitivní karcharodontosauridy (nebo obecně alosauroidy) je velmi pravděpodobné. Druh K. petrolicus formálně popsal čínský paleontolog Tung Č’-ming v roce 1973.[5] Rodové jméno odkazuje k městské prefektuře Karamaj, známé těžbou ropy (odtud pak je odvozeno i druhové jméno dinosaura). Při odhadované délce 9 až 11 metrů a hmotnosti kolem 1600 kg byl poměrně velkým teropodem, nebyl ale rozhodně největším. Kde se tedy vzala informace o jeho údajných rekordních rozměrech? Přesněji řečeno, tím největším teropodem všech dob nebyl druh K. petrolicus, ale jeho domnělý sesterský druh K. „gigantus“. V roce 1993, kdy měl mimochodem premiéru první Jurský park, se informace o tomto enigmatickém obrovi objevila v dětské knize s názvem The Dinosaur Project: The Story of the Greatest Dinosaur Expedition Ever Mounted od autora jménem Wayne Grady.[6] Text doplňovala fantastická poznámka, že páteř tohoto dinosaura byla dlouhá asi 21 až 22 metrů! Stačí doplnit, že největší známí jedinci druhu Tyrannosaurus rex nepřesahovali délku 13 metrů a rekordní exemplář druhu Spinosaurus aegyptiacus (který byl sice delší, nikoliv ale těžší než T. rex) mohl být dlouhý nanejvýš asi 15 až 18 metrů.[7] Míra 22 metrů je tedy doslova fantastická a znamenala by jasné prvenství ve velikosti mezi dosud objevenými dravými dinosaury. Ostatně s takovou délkou už by K. „gigantus“ zdatně konkuroval i středně velkým sauropodům.
Ve skutečnosti patřila přes 20 metrů dlouhá „páteř“ neznámému mamenchisauridnímu sauropodovi. Zde Chuanjiesaurus anaensis, žijící před 168 miliony let na území dnešní jižní Číny.
A na tomto místě už se musíme obrátit zpět k faktům. Žádný obří teropod, zvaný K. „gigantus“, pravděpodobně nikdy neexistoval. Sám autor popisku se odvolával na deníky kanadského paleontologa Dalea Russella, který se v 90. letech účastnil kanadsko-čínských paleontologických expedic, Russell ale dle svého vyjádření o podobném nálezu nikdy neslyšel. Americký paleontolog Thomas R. Holtz, Jr. se dokonce domnívá, že Grady mohl zaměnit rodové jméno Kelmayisaurus s rodovým jménem Klamelisaurus, což byl čínský sauropod, žijící v období střední jury.[8] To ale není příliš pravděpodobné, i když by to celou situaci poněkud lépe vysvětlovalo. Každopádně je téměř jisté, že objevená fosilie (v podobě velkého obratle), kterou po léta zpracovával paleontolog Tung Č’-ming, patřila ve skutečnosti dosud neznámému sauropodnímu dinosaurovi. Největším karcharodontosauridem tak prozatím zůstává argentinský druh Giganotosaurus carolinii s odhadovanou délkou až 13,5 metru a hmotností kolem 6 tun[9], zatímco největším (nejhmotnějším) známým teropodem vůbec je zřejmě severoamerický Tyrannosaurus rex, který byl sice mírně „kratší“, ale celkově mohutnější a dosahoval hmotnosti až kolem 9000 kilogramů[10]. Jaká by byla hmotnost druhu K. „gigantus“, pokud by představoval skutečného teropoda, o tom se můžeme jen dohadovat. Nepochybně by se však nacházel již na hranici (nebo spíše lehce za hranicí) biomechanického limitu pro velikost a hmotnost dvounohého tvora i masožravého suchozemského živočicha (možná by se jednalo o rozpětí 15 až 20 tun). Jak už ale bylo v průběhu článku uvedeno, tak velký teropod téměř s jistotou nikdy neexistoval…
---------
Short Summary in English: Kelmayisaurus „gigantus“ is an invalid species name for what was once thought to be the largest theropod dinosaur of all time. It had an axial column that was about 22 meters long, but in fact it very probably belonged to some kind of sauropod dinosaur.
---------
Odkazy:
---------
[1] Carpenter, K. (2006). Biggest of the big: a critical re-evaluation of the mega-sauropod Amphicoelias fragillimus. In Foster, J.R.; Lucas, S.G. (eds.). Paleontology and Geology of the Upper Jurassic Morrison Formation. 36. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin. pp. 131–138.
[2] Yadagiri, P.; Ayyasami, K. (1987). A carnosaurian dinosaur from the Kallamedu Formation (Maestrichtian horizon), Tamilnadu. In M. V. A. Sastry, V. V. Sastry, C. G. K. Ramanujam, H. M. Kapoor, B. R. Jagannatha Rao, P. P. Satsangi, and U. B. Mathur (eds.). Three Decades of Development in Palaeontology and Stratigraphy in India. Volume 1. Precambrian to Mesozoic. Geological Society of India Special Publication. 11 (1): 523-528.
[3] Kellermann, M.; Cuesta, E.; Rauhut, O. W. M. (2025). Re-evaluation of the Bahariya Formation carcharodontosaurid (Dinosauria: Theropoda) and its implications for allosauroid phylogeny. PLOS One. 20 (1): e0311096.
[4] Brusatte, S. L.; et al. (2012). A reassessment of Kelmayisaurus petrolicus, a large theropod dinosaur from the Early Cretaceous of China. Acta Palaeontologica Polonica. 57 (1): 65-72.
[5] Dong, Z. (1973). Dinosaurs from Wuerho. Reports of Paleontological Expedition to Sinkiang (II): Pterosaurian Fauna from Wuerho, Sinkiang. Memoirs of the Institute of Vertebrate Paleontology and Paleoanthropology, Academia Sinica. 11: 45-52.
[6] Grady, W. (1993). The Dinosaur Project: The Story of the Greatest Dinosaur Expedition Ever Mounted. Edmonton: Ex Terra Foundation; Toronto: Macfarlane Walter & Ross. 261 pp.
[7] Henderson, D. M. (2018). A buoyancy, balance and stability challenge to the hypothesis of a semi-aquatic Spinosaurus Stromer, 1915 (Dinosauria: Theropoda). PeerJ. 6: e5409.
[8] Viz odkaz https://dml.reptilis.net/2003Jul/msg00356.html
[9] Therrien, F.; Henderson, D. M. (2007). My theropod is bigger than yours…or not: estimating body size from skull length in theropods. Journal of Vertebrate Paleontology. 27 (1): 108–115.
[10] Persons, S. W.; Currie, P. J.; Erickson, G. M. (2020). An Older and Exceptionally Large Adult Specimen of Tyrannosaurus rex. The Anatomical Record. 303 (4): 656-672.
---------
