Článek
V polovině 30. let minulého století si českoslovenští vojenští odborníci začali uvědomovat, že případný válečný konflikt kdekoliv v Evropě bude zahájen bleskovým úderem bez předchozího vyhlášení války.
Jako preventivní opatření proti nenadálému vpádu nepřítele byl v ČSR od podzimu 1936 na základě vládního nařízení č. 270/1936 Sb. formován speciální bezpečnostní sbor – Stráž obrany státu (SOS). Za mužstvo Stráže byli určováni příslušníci rezortního četnictva, finanční stráže, státní policie a vojenští záložníci s trvalým bydlištěm v blízkosti předpokládaného nasazení. V případě ohrožení bezpečnosti byly jednotky SOS schopné během několika hodin uzavřít hranice po celém obvodu republiky, zatarasit komunikace a zahájit boj na zdrženou, který měl umožnit mobilizaci hlavních československých sil. Během krizových zářijových dnů bylo u Stráže obrany státu zařazeno přes 30 000 mužů. Tvrdou zkouškou si příslušníci stráže prošli během nevyhlášené války v pohraničí, která vypukla po Hitlerově projevu na sjezdu NSDAP v Norimberku dne 12. září 1938 a skončila v březnu 1939 ústupem posledních obránců rozbitého Československa z Podkarpatské Rusi. Příslušníci Stráže se střetávali z polovojenskými formacemi, vysílanými na území ČSR ze sousedního Německa, Polska i Maďarska. Na některých místech bojovali i proti jednotkám SA či SS, polské i maďarské armádě. Během těchto střetů byli na straně obránců hranic jak ranění, tak i padlí.
Hora sv. Šebestiána
15. září 1938 zpozorovala hlídka SOS na náměstí neznámého cyklistu v ordnerské čepici, který podezřele objížděl městem. Při zastavení cyklista seskočil z kola a začal střílet. Štábní strážmistr Jan Heřmánek, který byl do pohraničí vyslán teprve před pár dny, byl zastřelen ranou do úst ze vzdálenosti jednoho kroku. Střelbou byli raněni i vojín Antonín Laburda a kancelářský pomocník z místní policejní expozitury Otto Pešek. Útočník posléze z místa ujel a zmizel za hranicemi v Německu. Následné vyšetřování vedlo k podezření, že útočníkem byl fanatický henleinovec Albín Schaarschmied.
Broumov
27. září 1938 se na třech místech v obci rozpoutaly přestřelky. Byla přepadena celnice, oddělení finanční stráže i družstvo SOS v lese. Budovu zdejšího celního úřadu tehdy bránili pouze čtyři muži, kterým se podařilo na začátku boje telefonem požádat o posilu. Ta dorazila asi po třiceti minutách i s obrněným autem, ale i za tuto krátkou dobu se odehrála tragédie. Respicient finanční stráže Josef Minář vyskočil z napadené celnice oknem, ale na silnici se zhroutil s průstřelem plic. Umírajícího henleinovci dobili pažbami, ačkoliv je přihlížející německé ženy upozorňovaly na to, že zraněný je otcem čtyřleté dcery a ročního syna. Po příjezdu vojenského oddílu však bojovnost henleinovců rychle opadla a raději ustoupili za hranice do Německa. Na místě zanechali jen svou oběť.
Bojů v pohraničí se účastnila i československá armáda. Část vojáků byla přidělena přímo k jednotkám SOS
Prameny
Marek, Jindřich. HISTORIA BELLICA speciál Cesta k Mnichovu. Válka zrazených hraničářů
Lášek, Radan. Velitelé praporů SOS
