Jak jsme v roce 1938 bránili republiku: válka začala u nás

První září 1939 je oficiálním datem zahájení druhé světové války, kdy začala německá bitevní loď Schleswig -Holstein ostřelovat polskou vojenskou posádku na gdaňském poloostrově Westerplatte.

Válka? Válka!

Ale Československo bylo již od 17. září 1938 ve válečném stavu s Německem.

Stalo se tak po pokynu Adolfa Hitlera, aby byl utvořen Sudetoněmecký svobodný sbor (Freikorps) z uprchnuvších vůdců Henleinovy strany, kteří po Vůdcově projevu 12. 9. 1938 se svými stoupenci podnikli rozsáhlý útok proti československému státu.

Ve štvavém až nenávistném vystoupení na sjezdu NSDAP v Norimberku rozvášněný Hitler před fanatickým davem stoupenců vyřvával, že „smířlivostí se neusmíří tak nesmiřitelný nepřítel jako jsou Češi,

To byl jasný pokyn pro příslušníky Sudetoněmecké strany (SdP), které školili důstojníci armády a SS, vyzbrojených německými zbraněmi, aby rozpoutali krvavý teror především v pohraničí, kde žila většina Němců.

Povstání bylo potlačeno i s pomocí armády, na hranicích, kde se budovalo betonové opevnění proti agresorovi, hlídkovala družstva Stráže obrany státu. Byla složena z příslušníků finanční stráže, policie, četnictva, v záloze byly vojenské posily.

Přepady českých objektů se udály již v noci z 12. na 13. září ve Varnsdorfu, Tachově, Mariánských Lázních, Chebu, Aši, Znojmu, Karlových Varech, Opavě, Českém Krumlově.

Malé oddíly SOS nemohly dlouho odolávat mnohonásobné přesile zfanatizovaných Němců. Jeden z nejhorších útoků se odehrál 13. září v severočeském Habartově, kde padli za hrozného násilí čeští četníci.

Ordnerské tlupy rozprášily až vojenské posily s doprovodem obrněných vozidel.

Habartovská tragédie

Události v Habartově popsal jako očitý svědek anglický novinář Sydney Morell v knize Viděl jsem ukřižování.

Krátce na to vyhlásila vláda pro řadu okresů stanné právo.

Vyděšení Němci ve velkém prchali do Říše.

Pak přišlo rozpuštění Freikorpsu. Chvilku byl klid, ale napětí se dalo krájet, říšský rozhlas neustále štval sudetské Němce do akce.

Další velký atak nacistů přišel ráno 22. září, to už se do ordnerských tlup zapojily německé oddíly, už svou totožnost přestaly skrývat. Československé území bylo postřelováno těžkými kulomety, naši se stáhli k bunkrům. Kritická situace nastala ve Šluknovském výběžku, kde po zradě velitele roty SOS a politických představitelů okresu podnikli nacisté velkou akci, při níž odvlekli do Německa přes 600 zajatců.

O incidentu píše v Emil Hruškav knize Boj o pohraničí. Druhý den nasadila armáda značnou sílu, včetně lehkých tanků a povstalce zahnala. Večer padla Hodžova vláda a byla vyhlášena všeobecná mobilizace. Pevnosti byly obsazeny.

Mnichovská dohoda

Německé útoky, byť v menším měřítku, stále pokračovaly. Třicátého září 1938 byla v Mnichově podepsána dohoda čtyř mocností, československé jednotky se musely stáhnout z oblastí, které byly podle daného dokumentu postoupeny Německu. Z republiky zbyly trosky. Přestože Německo získalo pohraničí bez boje, útoky nepřestávaly. Prvního října došlo na jižní Moravě k boji v Hardeggu – Čížově, bojovalo se i na horách, v Krkonoších se střílelo u Předních a Zadních Renerovek.

Nejtěžší bojová akce se udála v Českém Krumlově, přes město ustupoval z obsazených Sudet armádní konvoj.

V regionálním muzeu mají k temné době několik dobových dokumentů.

Krumlovské události

Rok před událostmi navštívil zámek a město prezident Dr, Edvard Beneš, tehdejší majitel JUDr. Adolf Schwarzenberg prezidentovi předal milión korun na dokončení budovaného opevnění. Beneš se mu za to po válce odvděčil zákonem Lex Schwarzenberg o zabavení majetku.
O Krumlovu, přes skladbu obyvatel, se uvažovalo jako o důležitém městě při obraně hranic.

Totálně zfanatizovaní místní Němci se již cítili po oznámení podpisu dohody v Mnichově být součástí Říše, a protože ve množství je síla, zaútočili ve městě plném vlajek s hákovým křížem na krumlovský okresní úřad. Úředníkům přispěchali na pomoc četníci, ale jejich pohotovostní oddíl neměl proti rozběsněné přesile šanci. Do ostrého střetu vyrazila armádní úderná skupina zformovaná v Českých Budějovicích za podpory tří lehkých tanků. Ty vyvolaly děs mezi nacistickou bandou, kaňony začaly ostřelovat povstalecké pozice, henleinovci se zabarikádovali u Budějovické brány. Přijel i improvizovaný obrněný vlak. Ale k rozsáhlejší operaci již nedošlo, záložní důstojníci vydali přes absolutní nesouhlas mužstva rozkaz ke stažení pěchoty.

Vojákům se alespoň podařilo odvézt české civilisty, kterým nebylo mnoho, do bezpečí ve vnitrozemí.

*

Dvacátého srpna byl pro Němce den s velkým D. Přes Aš, Cheb a Kaplici přijel do Krumlova Adolf Hitler. Ovace nebraly konce.

Nacisté doufali, že jejich boha přijme JUDr. Schwarzenberg, ten ale Hitlerovi zakázal vstup do zámku. To byla pro Vůdce neslýchaná urážka.

Osmého října obsadila město německá armáda, Krumlov přišel o přídomek Český. Pak se již situace zklidnila, nebylo ani útočeno na příslušníky smíšených manželství, kteří zde zůstali.

Krumlov zůstal německý až do května 1945, kdy ho osvobodili Američané.

Medaile za osvobození Sudet

Že se jednalo o válku svědčí i to, že byla výnosem Adolfa Hitlera zřízena 18. října 1938 Medaile na památku 1. října 1938 (Medaille zur Erinnerung an den 1. October 1938). Nazývala se též sudetská nebo osvobozovací. Byla udělována, takž na rozdíl od propůjčených vyznamenání se nemusela vracet. Dostávala se za zásluhy o odtržení pohraničních území po Mnichovské dohodě. Po zřízení Protektorátu ji získávaly s dodatečně zřízenou sponounazývanou Pražský hrad osoby podílející se na okupaci a řízení Protektorátu.

Na líci jsou dvě mužské postavy, které symbolizují Návrat Sudet do Říše (Heimkehr des Sudetenlandes).

Rub je postava na soklu (křídla orlice s hakenkreuzem), znázorňuje Německou říši s praporem přitahující k sobě daší postavu, která symbolizuje Sudety Po obvodu medaile je nápis Jedna říše-Jeden národ-Jeden vůdce a datum 1. October 1938)

Počet vydaných medailí byl 1 162 617, spon se vydalo 134 563.

Padlých ve střetnutích s Němci bylo několik set, k tomu mnoho zraněných, další Češi byli odvlečeni na dlouhou dobu do Německa, kde někteří zemřeli.

Když začalo 1. října 1938 obsazování území, která připadla podle dohody z Mnichova Německu, přišli nacisté i do Ostrova nad Ohří. Tamní zámek s rozsáhlým parkem byl označován jako osmý div světa.

Od 5. října v něm byl umístěn prví koncentrační tábor na našem území, byl pobočkou bavorského Flossenbürgu, což je městečko u české hranice nedaleko Tachova.

.V ostrovském zámku byli umístěni převážně Židi, fungoval asi půl roku. Za dobu trvání jím prošlo asi 800 vězňů. Obětí bylo kolem stovky.

Odkazy:

Detailní Historie – LEX SCHWARZENBERG

borovany36.estranky.cz/clanky/1. pesi pluk mjh /cesky krumlov-1.-2.-10.-1938.htm

Emil Hruška: Boj o pohraničí. Magnetka svazek 30

jindrichohradecky.denik.cz/zprávy region/krvava hranice jihu cech v zari 1938 a mobilizace

O. Holub: Rovnice řešená zradou, Praha 1979

Regionální muzeum Český Krumlov