Kdysi požárem zničenou Valeč chtěli strhnout, nyní je obdivovaným místem

Kdykoli mám cestu na Karlovarsko, snažím se vyšetřit si čas na návštěvu zámku a zahrady ve Valči, obce na úpatí Doupovských hor. Bývala to“ brána“do nitra kopců, jenže tam se nachází vojenský výcvikový prostor Hradiště, kam je pochopitelně vstup zakázán. Přítomnost armády si pochvalují lesáci a ekologové.

Na kdysi odepisovaném zámku, po obřím požáru byla v plánu jeho likvidace, se stále něco děje, není to mrtvá památka. Je to také díky kastelánům, kteří se o toto výjimečné dílo starají. Památka je v gesci Národního památkového ústavu, a i když stát financuje podstatnou část nákladů, správci se snaží, velmi úspěšně, přilákat na Valeč návštěvníky na řadu kulturních akcí.

Nezapálily ho děti, jak se dlouho tradovalo

Hluboce zakořeněná historka, že zámek v roce 1976 vyhořel vinou dětí, které ho v tehdejším domově založily úmyslně a způsobily devastující požár, je již dávno vyvrácena, přesto se vždy onen „bubák“ někde záhadně objeví.

Podle hasičského posudku a odborných expertiz vznikl požár působením sálavého tepla v komíně na nosný trám a zničil téměř vše. V té době se tu nacházel dětský domov.

Braun, kam se podíváte

Nejhezčí, téměř plakátový pohled na zámek a část obce je od Kalvárie, k níž vede odbočka ze silnice od dálnice D6 směr Praha – Karlovy Vary. Na kopci proti sobě uvidíte opravený zámecký kostel Nejsvětější Trojice, za ním stojí zámek.

Zámecký areál je ohrazený. Park představuje jedinečnou ukázku krajinného urbanismu dokonale sladěného s barokním stavitelstvím, kde krom samotné zámecké budovy upoutají pozornost repliky soch barokního mistra kamene, rakouského sochaře působícího převážně v Čechách, Matyáše Bernarda Brauna a jeho synovce Antonína.

Park je hezký ve všech ročních obdobích, ale když kvetou louky, stromy jsou plné listoví a jehličí, na lípě bzučí včely, to je tu nejpěkněji. Taky zurčí fontána obklopená galerií soch, prostě pohoda. Pokladna je zároveň občerstvením, co více si přát. A když podzim rozvine valéry barev do nádherné palety, co si více přát k relaxaci duše.

V parku se dokončuje oprava rozsáhlého teatronu, který byl před pár lety jen kupou kamení na svahu kopce. V dobách zámecké slávy tu tekl vodopád, diváci obdivovali nádhernou scenérii přírodního divadla.

Teatronem se nazývalo hlediště antického divadla, hojně se vyskytoval v barokních francouzských nebo italských zahradách. Na spodním stupni je umístěn štampašský znak, ten původně zdobil zámecké průčelí.

Černá dáma je ve střehu

Na prostranství před zámkem roste přes třicet metrů vysoká borovice zvaná Černá dáma, v roce 2021 jí bylo 260 let. Mohutný strom vypadá jako strážce zámku.

Roste na počest vítězství mladé komtesy, která u mladého jehličnanu hrála šachy se svým otcem, vášnivým hráčem. Ve hře byl její osud, v případě prohry se měla stát ženou přestárlého šlechtice. Černou dámou ale dala otci mat. Co s ní bylo dál, pověst již neříká.

Krása přišla s rodem Kagerů

Valeč se zmiňuje v polovině 14. století jako dvojmajetek bratrů Ctibora a Beneše z Valče. Jako zámek se ale hlásí do světa od konce 17. století. Na místě zničeného renesančního sídla si nechal postavit barokní skvost hrabě Jan Kryštof Kager ze Štampachu. Protože pozemek u stavby je velmi rozsáhlý, nechal zbudovat také zahradu, tu po jeho smrti rozšířil a stavbami obohatil jeho synovec Jan Ferdinand Kager z Globenu.

Valeč je dvoupatrový objekt se dvěma hranolovitými věžemi obrácenými směrem do obce. Zámek má čtyři křídla, ta uzavírají obdélníkový dvůr, střecha je mansardová.

V přízemí zámku je interaktivní výstava fresek ze zničeného doupovského kostela svatého Wolfganga.

Braunovy kamenné skvosty

V plenéru stojí kopie Braunových soch s alegoriemi lidských vlastností a postav antických bohů. Je to po Kuksu největší kolekce Braunových děl. Alegorických a mytologických soch bylo 32.

Působí nádherně nejen ve volném prostoru, ale také v lapidáriu v objektu bývalé kovárny, kde se setkáte s jejich různobarevným nasvícením doprovázeným barokní hudbou, což je mimořádně silný zážitek. Nesmí tam ale být moc lidí, to poté ztrácí výjimečnou atmosféru.

Expozici vytvořil zámek ve spolupráci s Fakultou umění a designu Západočeské fakulty v Plzni. Na její přípravě spolupracoval zámek s Fakultou umění a designu Západočeské univerzity v Plzni, která připravila originální světelné i zvukové efekty.

Braun ještě pro zámeckého pána vysochal české patrony na sloup Nejsvětější Trojice u kostela a pomník Františka Antonína Šporka, apoteózu, stojící poblíž teatronu. Originály soch po ničivém požáru (1976) převezli do lapidária v kladrubském klášteře (nyní se nacházejí ve valečském lapidáriu v objektu bývalé kovárny).

Instalace ve sklepení, můžete si navolit různé druhy nasvícení, k tomu zní hudba.

Brauna doporučil Kagerovi jeho přítel hrabě František Antonín Špork, stavitel Kuksu, který na Valeč jezdil, zejména za dcerou Jana Ferdinanda. Braun ale nedostal zaplaceno. Panství bylo zadlužené.

Zabaveno, odejděte!

Zahradu v 19. století upravili na krajinářský park s romantickými stavbami. Poté se zde střídali majitelé, nejznámějším byl dr. Jan Larisch-Mönnich. O majetek přišel po aplikaci Benešových dekretů, vyhnali ho ze zámku i z panství, ale stačil s sebou odvézt většinu mobiliáře.

Zámek se, jako mnoho podobných objektů v majetku státu, stal sídlem rozličných organizací, kterým byla kulturní památka pouhou uživatelskou pomůckou. Po válce sloužil zámek jako sanatorium pro válečné veterány, pak sem přišly korejské děti, když v jejich domovině řádila válka. Do objektu se neinvestovalo, jen se udržoval.

Po požáru zůstal zámek dlouhodobě v troskách, čímž se urychlilo chátrání a protože stát má v péči řadu jiných památek, valečský objekt byl opomíjen, uvažovalo se i o jeho stržení.

S rekonstrukcí, která stále trvá, se začalo v roce 1995.

V nebližších dnech (25. a 28. 10) se otevře dosud nepřístupné sklepení.

Prohlídky proběhnou při svíčkách a lucernách, vždy každou celou hodinu.

Kastelán Miloš Bělohlávek k akci dodává:

„Návštěvníci ve sklepní zámku uvidí gotické základy a zdi tvořící hradby původního hradu a jeho střílny. Spolu s tím renesanční opěrné systémy a barokní potravinové sklepy, ty byly na šlechtických sídlech chloubou panstva. Uchovala se dřevěná police na vína, střepy lahví a korky na podlaze, to dokresluje historii zámku.“

Ve sklepení budou i sochy, jaké známe z „děsivého kostela v Lukové.

Valeč pořádá i řadu kulturních akcí, například festival Povaleč, který vznikl již v roce 2006.

Na zámku se natáčely filmy T.M.A., 3 sezóny v pekle, Dotek motýla, Radúz a Mahulena, Housle a sen a Do nebíčka.

www.zamek-valec.cz/cs/o-zamku/doupov

kastelán Miloš Bělohlávek

vlastní