Klatovské mumie byly proti napadení hmyzem obložené chmelem

Po vyhrané bitvě katolíků nad protestanty na Bílé hoře 8. listopadu 1620 začala v Království českém rekatolizace. S vítězným vojskem vstoupil do země řád Tovaryšstva Ježíšova, zvaného zkráceně jezuité. Země se vracela ke katolictví, cesta značně trnitá jako Kristova koruna se táhla do doby kolem roku 1680. Hodně se vše zdrželo vinou třicetileté války, ale třetí pobělohorská generace byla již plně katolická. Utajovaní evangelíci se v malém udržovali v pohraničních oblastech země, jinak vše třímal pevně v rukách řád Tovaryšstva Ježíšova.

Když přišli jezuité

Klatovy byly jedním z center řádu. Založil ho roku 1543 Ignác z Loyoly, papež ho schválil 1540. V roce 1773 jej papež Klement XIV. na nátlak evropských panovníků zrušil, řád ale nikdy zcela nezanikl a v roce 1814 byl papežem Piem VII. celosvětově obnoven.

Hlavním sídlem v království bylo pražské Klementinum, koleje měli v mnoha městech, Kutné Hoře, Litomyšli, Olomouci, Litoměřicích…

Klatovy ve znamení Řádu Tovaryšstva Ježíšovo

V Klatovech jezuité pevně zakotvili, zbudovali tu kolej a gymnázium, vystavěli velkolepý kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce. Mohutná stavba stojí v rohu hlavního náměstí, shlíží na ni vysoká gotická Černá věž. Stavba není původní, kostel v roce 1689 vyhořel, poté byl barokizován.

Pod podlahou kostela nechali fráteři zbudovat velké katakomby, kde byli pohřbíváni členové řádu, a také donátoři z řad místních občanů a šlechty. V období mezi roky 1676 až 1783 tu bylo uloženo přes 200 těl. V roce 1784 vydal Josef II. zákaz pohřbů těl v kryptách, bál se nákazy a infekčních chorob. Mezi pohřbenými byl i páter Vojtěch Chanovský z Dlouhé Vsi, který zde působil jako misionář. Jeho zásluhou ve městě vznikla kolej a gymnázium. Byl to on, kdo jezuity do města v roce 1636 pozval.

Za jejich působení se stalo město výstavným, vtiskli mu nezaměnitelnou barokní tvář. V podzemí po nich zůstala ojedinělá památka katakomby s mumiemi zemřelých.

Nyní se v náročně obnovených kryptách nachází 38 těl, některá jsou v prosklených rakvích, většina obličejů má děsivý úšklebek, na dalších je zase patrný pokoj a klid. Expozice je interaktivní, dozvíte se zde hlavně mnoho informací o Tovaryšstvu, o dějinách města, také je tu zachyceno řádění paličů, kteří na příkaz francouzského krále rozsévali ohnivý teror po značné části střední Evropy. Nahlédnout se dá i do pracoviště konzervátorů, kteří se podílejí na stabilizaci mumií.

Nedostatek vzduchu je zahubil podruhé

Těla se zachovala díky velmi důmyslnému ventilačnímu systému, kdy proud vzduchu těla postupně vysušil a odváděl průduchy tekutiny. To je tu velmi dopodrobna znázorněno na monitoru, takže si můžete učinit představu, jak to fungovalo. Mumie mají zachovány zbytky vnitřních tkání, vlasy, nehty. Mnohé jsou v šatech.

Mrtvoly položili na hobliny v dubových rakvích, těla byla obložena chmelem, což byla ochrana proti hmyzu. Na začátku minulého století napadlo nějakého chytráka, že se průduchy zasypou odpadním materiálem. Což dělníci při opravě provedli. Tím se poškodilo mnoho těl, která se rozpadla. V roce 1937 pohřbili 140 zničených mumií na městském hřbitově v hromadném hrobu. Po dlouhé a náročné rekonstrukci byl v roce 2011 systém ventilace obnoven. Rakve jsou opatřeny destičkou se jménem.

Nyní je po nákladné rekonstrukci vystaveno 30 těl, dalších 7 je v nepřístupné části katakomb.

Dobře zachovaná Kunhuta

Jedním z exponátu mumifikace je tělo Anežky Kunhuty Příchovské z Příchovic. Její pozůstatky patří k nejzachovalejším. Je tu její figurína v životní velikosti zhotovená podle vyšetření CT. Jedná se o unikát mezi ostatními těly, která byla uložena bez vyjmutí vnitřních orgánů. Anežka se dožila 66 let, narodila v roce 1612, zemřela 10. října 1678, v kryptě byla pohřbena mnoho let, přesná datace není známa. CT vytvořilo trojrozměrný obraz, figurína je velmi věrná.

Žena zemřela bezzubá, před pohřbem jí vyňali i mozek. Podle vyšetření trpěla tuberkulózou. Na panelu u vitríny s figurínou zjistíte, co vše se dělo při zkoumání Anežčina těla. Byla to krasavice, je oděna v dobový kostým s růžencem v rukách.

Expozice je nejen o mumiích, ale také o řádu, uvidíte i hrobku, seznam pohřbených a mnohé další zajímavosti.

Prohlídka je individuální, můžete ale objednat i komentovanou.

Balbínova Obrana jazyka českého

Klatovské jezuitské gymnázium bylo proslulé, patřilo k největším v zemích českých, moravských i Slezsku. Nejvýraznější osobností klatovského ústavu byl Bohuslav Balbín. V letech 1672 až 1673 zde slavnou Obranu jazyka českého. Byl to velmi pokrokový a vzdělaný muž.

Na stěně radnice je upevněna pamětní desku připomínající jeho pobyt a zásluhy.

Jezuité prosazovali germanizaci, ale byli tolerantní k jazyku země, kde působili.

Byli mezi nimi ale opravdoví náboženští fanatici, například páter Koniáš, jehož známe z filmového zpracování Jiráskova Temna, druhou stranou mince, tu progresívní, byla jejich činnost zachycená v seriálu F. L. Věk. Jirásek vytvořil dobu „temna“, které se stále nese společností. Jiný pohled, mnohem pravdivější, přinesl Jiří Šotola ve svém románu Tovaryšstvo Ježíšovo, kde se zaobírá bezvýznamnou rolí jednotlivce v soukolí moci v 17. století.

Působením různých nadací mohli školy navštěvovat i chlapci z nižších vrstev, vzdělání nebylo jen pro bohaté.

Pokud měl někdo v té době nějaké problémy, šel s nimi za jezuity, byli vzdělaní ve všech oborech.

Dbali, aby lidé uměli mluvit, používat jazyk, rozvíjeli recitaci, mluvený projev. Z dnešních projevů by byli určitě zděšeni. Jedním z důležitých oborů bylo léčitelství, klatovská barokní lékárna je další městskou atrakcí. Pokud máte tak hodinku a půl času, tak neváhejte, komentovaná prohlídka je velkým spektáklem. Jen se tu nesmí fotit a točit.

Tvrdé potírání protestantů

Po příchodu jezuitů do země se začaly okamžitě rušit evangelické kostely, fary měl právo osazovat pouze katolický správce, ze jmění zabaveného popraveným a perzekuovaným protestantům velká část šla na výstavbu nových kolegií řádu a na dva semináře pro katolickou výchovu mladíků z kacířských rodin. Jeden pro šlechtické, druhý pro měšťanské jinochy.

Místo Husa Ignác a František

Roku 1622 vydal místodržící Karel z Lichtenštejna mandát proti všem nekatolickým duchovním. Tovaryšstvo Ježíšovo s velkou pompou začalo slavit kanonizaci řadových světců Ignáce z Loyoly a Františka Xaverského. Den českého mučedníka byl jako slavnost zakázán. „Císař vydal nařízení, aby svátek Husův, jenž podle ústavních nařízení Království českého do řady dvorních a úředních na roveň s katolickými zaznamenán byl a až potud 6. června slavně se světil, byl vymazán z českého kalendáře. Zároveň bylo nařízeno, aby jmenovaného dne již roku 1622, všechny chrámy byly uzamčeny.“

Zrušen byl i Rudolfův Majestát náboženské svobody. Roku 1624 vydal Ferdinand nařízení, jenž povoluje pouze katolické náboženství. A bylo vymalováno.

Kryptou ale putování za jezuity nekončí, multimediální expozice Barokní jezuitské Klatovy má pokračování v kostele a v bývalé koleji.

I když papež Kliment XIV. v roce 1773 rád na nátlak panovníků zrušil, nikdy fakticky nezanikl a v roce 1814 byl Piem VII. obnoven. Na našem území působí 8 jejich domů.

Město je památkami nabité, vyhraďte si více času na jejich prohlídku.

Další informace: www.katakomby.cz

Země Světa, Plzeňsko, 2023

Vlastní text