Článek
Klášterů, kostelů, kaplí, božích muk, křížových cest, loret, božích hrobů a soch svatých, zejména Jana Nepomuckého máme po vlasti mnoho. Ač téměř ateistická země církevním nemovitým bohatstvím oplýváme. I obce nesou jména svatých: Svatá, Svaté Pole, Svatý Jan pod skalou, Svatá Kateřina, Svatý Mikuláš, Hora Svaté Kateřiny, Svatá hora u Příbrami, Chlum Svaté Máří nebo Boží Dar, nejvýše položené město v Česku.
Boží kámen u Strakonic
Boží kameny u Strakonic jsou prý energeticky nejsilnějším místem v jižních Čechách. Další Boží kámen najdeme například na Rakovnicku. Ve výčtu by se dalo pokračovat.
Chlum Svaté Máří u Kynšperka nad Ohří
Čertů se nebojíme
Ale protože máme rádi pekelníky, zejména ty hodné české čerty, které vždy někdo přelstí a pokaždé si při plnění zadaného úkolu naběhnou na kohoutí kokrhání nebo chytrou Káču, najdeme desítky míst spojených s rohatými.
Olomouc Svatý kopeček
S pánem čertem!
Nejvíce je u nás Čertových kamenů, těch jsem napočítal 53, ale u každého pojmu se mohu v počtu mýlit. Je to u čerta těžké počítání.
Čert je zastoupen téměř v každé pohádce jako svůdník a pokušitel, ale český čert je v podstatě trouba, se kterým se dá vždy orat, platí na něj nesčetně různých zaříkávadel, posvěcených předmětů, nejčastěji se zažehnává křížem.
Čertovo jezero, Šumava
Čert je figura vlastní Slovanům, západní křesťanská civilizace přinesla Ďábla. A to sem nebudeme tahat starověká božstva Egypta, Mezopotámie, Indie, Číny a Japonska. Tam je o ale o démonologii, rád jsem četl historické detektivky o soudci Ti, kde se to v buddhistickým klášterech démony hemžilo.
V českých zemích a ve Slezsku si lidé o čertech vyprávěli, že jsou pyšní andělé, kteří byli spolu se svým vůdcem archandělem Luciferem svrženi do pekla.
Čertův kámen v Krtech u Jesenice
Jenže než zapadli pod zem dotkli se někde nějakého místa a hned tu máme Čertovy kameny, díry, kopce…
Je zajímavé, jak se mění jejich atributy, podzemní mají rohy, ocas, kopyta, ti, kteří dopadli do vody, se změnili ve vodníky.
Otisky ve skalách
Čertovy kameny najdeme například na Týřově, v Tupadlech, Doksech, Borotíně, Klášterci nad Ohří, Žinkovech…
Stopy po pekelníkovi, otisky kopyt, zadku najdeme v 27 případech – Humpolec, Jeseník, Karlovy Vary, Počátky, Telč, Železná Ruda…
Čertovy hlavy u Želíz ba Mělnicku, vytesal V. Levý
Čertova brázda je zmíněna ve 12 případech, nejznámější je ta u Sázavy, tu měl vyorat s ďáblem svatý Prokop, široký dvacetikilometrový příkop je dohadem mnoha vědců i nevědců.
Další brázda se nalézá u Hluboké, Frýdlantu, Lázní Bělohrad, Obděnic, Lukavce, Písku, Postřelmova.
Čertův hrad nebo hrádek je zmiňován 6krát.
Zeď budoval rohatec také 6krát, nejznámější je na úbočí Ještědu.
Čerti měli za úkol stavět, takže s mosty či branami se setkáváme 10krát.
Čertova prdel na Jindřichohradecku
Čertovy kopce jsou u nás v 8 místech – Koberovy, Malé Svatoňovice, Štramberk, Zebín, nad Harrachovem…
Čerovy skály jsou oblíbeným výletním místem u Lidečka na Valašsku..
V Myslívi u Klatov mají Čertovu studánku.
Čertí hlavy
V Tupadlech vytesal sochař Levý do pískovce obří Čertovy hlavy a u Jindřichova Hradce je v lesích skála Čertova prdel. S pánem čertem vás pozdraví v Muzeu čertů v Úštěku.
Čertovy sloupy na Vyšehradě
K tomu bychom mohli připočíst i Peklo nebo Onen svět. Obojí máme.
Bedřich Smetana napsal operu Čertova stěna.
Nejhezčí pohádky jsou ty, kde vystupuje čertí plémě, většinou spolu s pekelnou chasou. A což teprve filmy. Vede s Čerty nejsou žerty, Láska rohatá, Čert ví proč, Čertova nevěsta, Anděl Páně I. a II., Z pekla štěstí, Čertí brko, Princezna ze mlýna, Dalskabáty aneb Hříšná ves….
Údolí u České Lípy
Je toho po čertech mnoho, každý víme o tom svém Nebi i Peklu.
Zdroje
Labyrintem tajemna aneb Průvodce po magických místech Československa, Paseka 1993
magazin.osobnosti.cz/certi-jsou-za-dvermi-prinasime-nejhezci-ceske-certovske-pohadky
cs.wikipedia.org/wiki/Čert
cs.wikipedia.org/wiki/Boží_kameny
