Hlavní obsah
Cestování

Nádhera červených Kalichů u saského Oybinu přitahuje zaslouženou pozornost

Foto: Vratislav Konečný

Oybinské červené Kalichy

Žitavské hory jsou německým pokračováním Lužických hor na našem území. Nevelká oblast je plná přírodních krás, pomyslnou třešničku na dortu představují rozvaliny kláštera a hradu nad Oybinem.

Článek

Oblíbený výletní cíl uprostřed saských Žitavských hor městečko Oybin je obklopeno množstvím bizarních pískovcových skal.

Foto: Vratislav Konečný

Mapa oblasti

Oybinská skála s ruinami středověkého hradu a kláštera tu ční jako letadlová loď. Výstup a prohlídka nejkrásnější a nejfotografovanější památky Žitavska zabere pár desítek minut času, ale po okolí najdete řadu dalších zajímavostí.

Ať již je to skupina skal nad blízkými lázněmi Jonsdorf, nebo na opačné straně skály s východiskem od Luckendorfu přes vyhlídkový vrch Töpfer.

Kamenná zoologická zahrada

Skalní útvary mají různá jména, ale protože část připomíná zvířata, Sasové je nazývají Kamenná zoo. Najdete tu Past na myši, Sloní kameny, Liščí kazatelnu, Slepici…

Cesty jsou dobře značené, zaberou pár hodin celkem pohodlné chůze, v některých úsecích narazíte i na rodiče s kočárky.

Foto: Vratislav Konečný

Kalichy jsou i lezeckými terény

Když jsem dojel parním vlakem ze Žitavy a obešel si znova ruiny, vydal jsem se na nedaleké ikonické Kelchsteine (Kalichy), stojící asi kilometr nad městečkem u silnice. Je to skupina pískovcových věží, nedaleko se nachází hraniční přechod pro pěší do České republiky. Na čáře začíná území Chráněné krajinné oblasti Lužické hory.

Foto: wikimedia commons, volné dílo, CC BY-SA 3.0

Sto let stará pohlednice

Foto: Vratislav Konečný

Vznik skal

Červené skály fascinují

Skály jsou zbarvené od růžové po červenou v důsledku vysokého obsahu oxidohydroxidů železa. Mají hřibovitý tvar, to způsobily eroze, které po milióny let narušovaly rozdílně pevné pískovce.

Foto: Vratislav Konečný

Skála s ruinami hradu a kláštera

Skály jsou oblíbené lezci, cesty vedou jak na mohutný blok Kelchsteinwächter (Strážce kalicha, tak i na samostatně stojící Kalich.

Ten má výšku 17 metrů a poprvé se na jeho vrchol dostali po pokáceném stromě opřeném o stěnu v roce 1785. I další lezci využili strom, z toho přeskočili na vrchol skály, což musel být docela veverčí skok.

Foto: Vratislav konečný

V ruinách Oybina

Bez lezeckých pomůcek se na skálu dostali v roce dva místní chlapíci z nedalekého Bertsdorfu. Kdysi jsem na písku také hodně lezl, tady není čeho se chytit.

Foto: Vratislav Konečný

Parní vlak sem jezdí ze Žitavy

Na Kelchstein vede pět lezeckých cest, dvě VII, tři VIII UIAA. Takže to chce mít už něco nalezeno. Žádné nové cesty se nepřipouštějí, žádné magnezium a lezení s jištěním.

Před skalami je plácek s infotabulemi a mapou oblasti.

Pokud budete v Oybinu, stojí pěch pár set metrů do kopce za to.

Foto: Vratislav Konečný

Čarodějnice a Rukavice pod hradem

Zdroje

Magazín Sasko, Výlety, 2025/2026

cs.wikipedia.org/wiki/Kelchsteine

www.zittauer-schmalspurbahn.de

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz