Pána jeskynního hradu Predjama sestřelili na záchodě

Slovinsko. Malá, ale krásná země mezi Rakouskem a Itálií. Turistické lákadlo v létě i v zimě. Kam se vydat?

Jsou tu samozřejmě divoké hory, průzračná jezera, úžasné říční partie Soči, ale magnetem je původně gotický hrad zapuštěný do velké jeskyně. Jsme zvyklí, že naše hrady korunují vrcholky kopců a působí coby strážci krajiny, i když jsou rovinné výjimky, ale Predjama je světovým unikátem, o tom průvodci nelžou.

Tvrdě se tu bojovalo

Asfaltka se klikatí upravenými vesničkami, kolem jsou docela vysoké kopce, v poslední vsi stojí na soklu socha partyzána, připomínající tvrdé boje za druhé světové války. Domácí odboj pod vedením Titových komunistů, kteří nepřipustili jiné frakce, tu zle zatápěl okupantům, Němcům, Italům, i domácím fašistům.

Na pohraniční řece Soča/Isonzo se tvrdě bojovalo ve vysokých horách v první světové válce.

Lidé se stále musejí vybíjet, z důvodu ochrany životů i majetku vznikl i Predjamský hrad. Ten se vynořil za zatáčkou, do té doby není vidět.

Průvodce v češtině

Parkoviště je v údolí pod ním, poté se vydáte vzhůru kolem kostelíka, který vysvětil na konci 15. století Aeneas Silvius Piccolomini, biskup trevírský a pozdější papež Pius II. Kolem nezbytných stravovacích zařízení a prodejen suvenýrů se dostáváme v houstnoucím davu ke vchodu. Vstup jsme zaplatili elektronicky z domova, za vchodovou věží si již pouštím audio průvodce v češtině. Aplikaci jsem si stáhl do mobilu, pak je stačí sledovat qr kódy a po přiložení se dozvíte patřičné informace.

Předjeskynní hrad

Jama značí ve slovinštině jeskyni. Takže jsme u Předjeskynního hradu. Jeho obrázek najdete na všech možných suvenýrech, většinou ve spojení s Postojenskými jeskyněmi. Je součástí slovinského Krasu, území na jihozápadě země, krasem se označují místa s podzemními prostorami po celé Evropě. Ve Slovinsku jsou mezi tisíci „jamami“ nejznámější Postojenské a Škocjanské jeskyně.

Hrad, tehdy pod jménem Luegg, nechal vybudovat v koncem 13. století aquilejský patriarcha. Měl chránit obchodní stezky v horách. Vlastníci se tu dost střídali a žili celkem v klidu. O pevnosti ve skále téměř nikdo nevěděl, než se objevil Erasmus Jamský, rytíř z rodiny Lueggerů, a hrad dobyl. Poté ho začali nazývat Predjamským hradem.

O Erasmovi se toho z audio průvodce dozvíte nejvíce, samozřejmě se seznámíte s rody, které tu žily a objekt podle svých možností přebudovávaly, hlavně s důrazem na obranu, ale Jamský rezonuje. Objekt je složený ze dvou částí, první tvoří takzvaná předjeskynní, druhá je vytesána ve skále. Mezi nimi je hradní dvůr spojený můstky.

Pod hradem se nachází jeskyně, v zimě zde spí kolonie netopýrů, takže je přístupná jen v létě.

Dále, do hradu výše

Je toho dost, co se za 19 euro vstupu pro dospělé o hradu dozvíte.

Pak už stoupáte, povětšinou v davu, hradem až do závěrečné prostory v obří jeskyni. V hradě se bát nemusíte, i když tu zbudovali repliku mučírny, nikdy nebudete sami, návštěvníků s převahou Italů je všudy spousta. Uvnitř toho k vidění mnoho není, protože se nic historického, snad kromě kamenného sarkofágu posledního majitele knížete Windischgrätze nezachovalo.

Nic autentického

Všechno zařízení je „jako“, rytířský sál, ložnice, kaple, mučírna, u té je to samozřejmé, těžko by tu visel na provaze vyslýchaný po staletí, zbrojnice. Snad je několik parohů po stěnách je trochu starobylejších, jinak jdete prázdnou slupkou mohutného hradu. Mnoho schodů je vytesáno z vápence, mají šikmý sklon a jsou hodně ochozené, takže kloužou.

Nejhezčí na hradě jsou vyhlídky do údolí.

Ale zpět do historie, hlas z průvodce osvětluje u z jednoho panelů pravděpodobné stavební úpravy od jednoduchého opevnění až po mohutnou pevnost, v níž se nacházíme.

Národní hrdina

Jamský majitel Erasmus, jméno dostal po křesťanském biskupu mučedníkovi, který se nezřekl Krista, ani když mu zaživa navinovali střeva na hřídel, obsadil skalní hrad a zbudoval tu své útočiště. Odtud přepadal a loupil na habsburském zboží.

Ve Slovinsku Jamského považují za místního Robina Hooda, který se jako spojenec krále Matyáše Korvína postavil proti Fridrichovi III. Habsburskému, kterému v regionu škodil.

To se ještě dalo přehlédnout, ale když Erasmus v souboji zabil Fridrichova příbuzného, musel se skrývat a tehdy hrad oblehlo císařské vojsko.

Potupná smrt

Císařští si mysleli, že škůdce vyhladoví, ale netušili, že skála je děravá jako řešeto a tudy dostávali obránci zásoby. Chodili i loupit, to už bylo pro útočníky hodně přes čáru. Podle legendy obléhatelům nechal Erasmus poslat čerstvě natrhané třešně.

To je pochopitelně naštvalo a řekli dost. Erasmův konec se blížil. Když se šel vyprevétit/vyprázdnit, začali císařští hrad ostřelovat, jedna z koulí prý zasáhla záchod a kameny Erasma zavalily. V jiné verzi pod záchod vlezl střelec s mušketou a na znamení podplaceného zrádce, že je vhodná doba, rytíře zneškodnil. (Jedna z dalších verzí uvádí, že na znamení zrádného sluhy, že je Erasmus na prévetu, začalo bombardování katapulty, zabít ho měly kamenné koule. V té době se již používala děla a trefit se katapultem na budku, je vážně trochu na budku.)

Trocha historie

Když roku 1484 Jamského zabili, získal hrad rod hrad Oberrugů. Vnější část hradu poničilo za vlády Purgstallů roku 1511 zemětřesení. Z hradu se stal renesanční objekt, to si ho koupil baron Hans Coblenz v roce 1567. Nakonec tu sídlil od roku 1846 do konce války 1945, kdy ho zestátnili, rod Windischgrätzů.

Lahůdka pro filmaře

V průvodci se také připomíná, že tu natáčel Jackie Chan film Božská relikvie, také fantasy seriál Zaklínač a inspiroval George R. R. Martina, autora Hry o trůny.

Zavírám mluvící mašinku a přesunuju se k dalšímu slovinskému zázraku, k Postojné jeskyni.

Automat na utrácení eur jede naplno.

www.postojnska-jama.eu/cs/predjamsky-hrad

audioprůvodce