Tip na výlet: Z historické Míšně rovnou za Nossen

Občas se zajedu podívat do saské Míšně. Panorama Albrechtsburgu s Míšeňskou katedrálou nad starým městem je monumentální, velmi působivé. Obě památky jsou nádherně opravené. Z Prahy jsem dojel do Bad Schandau, kde jsem s jízdenkou Labe/Elbe využil přestup na vlak Německých drah. Přes Drážďany jsem se přesunul do Míšně trochu se prošel po Zámeckém vrchu, kde jsem přečkal hodinku na další cestování.

Připomíná pražskou Malou Stranu

Z vyhlídky na Burgbergu se otevírá pohled na úzké uličky, červenou krytinou pokryté střechy, kostelní věže. Ve městě co chvíli narazíte na připomínku porcelánové výroby, nejvíce asi při hře porcelánové zvonkohry z věže gotického kostela Frauenkirche. Šestkrát denně cinká 37 porcelánových zvonků. Funguje od roku 1929.

Kopec a podhradí jsem si proběhl, pak následovala chvíle čekání na autobus. Cílem byl asi třicet kilometrů vzdálený Nossen, městečko obklopující historický hrad, ke kterému jsme dojeli hezkou údolní nivou.

Nossen jsem objevil na fotkách saských hradů, ta kompaktní hmota pevnosti na vršku nad městem mě zaujala. V oblasti je hradů a zámku mnoho, všechny se navštívit nedají, loni jsem byl znovu v Míšni, Stolpenu, Oybinu, Koenigsteinu a Hohnsteinu, letos jsem chtěl začít na druhé straně.

Přestože jsem věděl, že je objekt dlouhodobě uzavřen, chtěl jsem aspoň něco nafotit.

Někdy je i málo dost

Moc se toho nezdařilo, ale i tak to stálo za to. V zámku je expozice místního muzea, ve sklepení repliky mučících nástrojů, ty má téměř každý trochu „vyspělý“ hrad. Ve městě stojí jeden z milníků staré saské pošty, pylony stojí na řadě míst v zemi, hezky se fotí, ale to je tak vše.

Trocha dějepisu

Historie památky je ale zajímavá.

Poprvé se zmiňuje roku 1185, majitelem byl jakýsi rytíř Nuzzin. O téměř sto padesát let později ho kupuje i s panstvím míšeňský biskup Withego II. a připisuje ho nedalekému klášteru Altzella, místu, kde chci putování zakončit.

Hrad se využíval až do reformace jako opatské sídlo. Po celou dobu se stále něco přistavovalo a přestavovalo, až nakonec vzniklo toto mohutné sídlo. Sloužil také jako ubytování při kurfiřtských lovech v okolních lesích, nebo pro důležité státní návštěvy

Hrad částečně vyhořel koncem třicetileté války, po požáru byly strženy některé budovy, zejména „Starý zámek“ rozdělující nádvoří na dvě části.

Sloužil také jako administrativní sídlo, pobýval tu i výběrčí daní, ale tak velké stavení pro pár úředníků asi byl luxus. Zvláště když už se tolik nejezdilo na hony, takže ubytovací pokoje pro vrchnost a sloužící zely prázdnotou. Když si prohlédnete letecké záběry Nossenu, uvidíte, jak rozsáhlá soustava budov to je.

Z rekreace věznice

V roce 1775 se kurfiřti rozhodli, že sem už jezdit nebudou, zábavu si najdou jinde. O dvanáct let později bylo západní křídlo zámku přeměněno na pobočku káznice ve Zwickau/ Cvikově.

Po nějaké době se sem nastěhoval soud a další úřady. Roku 1905 na pět let zřídili na zámku ústav pro slabomyslné dívky, pak zde zase byly úřady, až nakonec v roce 1934 se vše, co bylo vhodné k obývání, přeměnilo na byty. Takže moc původního tu nezůstalo.

Po válce se sem nastěhovalo v 50. letech muzeum, v 80. letech začala sanace zámku, při níž byly odkryty některé historické malby a stavební prvky.

Nyní vše patří svobodnému státu Sasko, zrovna jako klášter Altzella.

Při příchodu k zámku stojí kostel, bohužel v době návštěvy zavřený, podle fotek má krásnou výzdobu.

Klášter Altzella

Ke klášteru Altzella jsem vyrazil rovnou za Nossenem pěšmo, chvíli podle frekventované silnice, poté už lesem do mírného kopce. Vědom si, že je mimosezónní doba, tajně jsem doufal, že v této historické památce bude alespoň otevřený kostel. Nebyl.

Podle strašně dlouhé kamenné zdi jsem se dostal do prostor bývalého mužského cisterciáckého kláštera, sloužícího v letech 1170 až 1380 jako rodinná hrobka v Sasku vládnoucích Wettinů.

V obrovském dvoře, pokud se tak dá popsat ohraničené prostranství, se nachází několik hospodářských budov, kostel, hrobka a zbytky středověkých staveb. Klášter zažíval největší slávu od poloviny 13. do 15. století. Pak přišel Martin Luther, reformátor církve, a pro mnohé se převrátil svět. Jím nastavený náboženský směr začal nabývat na síle a rozšířil se do světa.

Konec putování

Protože mi za chvíli jel autobus do Drážďan, ruiny jsem si prohlédl až doma v počítači.

Rozhodně to nebyl zbůhdarma prohospodařený den. Neviděl jsem sice vše, co jsem chtěl, ale viděl jsem zase jiné věci. Vždy je na co se dívat, když to vezmete pozitivně není, to zcela den blbec.

www.visit-dresden-elbland.de/cs/poi/schloss-nossen

en.wikipedia.org/wiki/nossen

kloster-altzella.de

Vlastní z infotabulí