Článek
To se takhle jednou zdála Vaškovi Liba nějaká zamlklá, a protože Libino dlouhé mlčení nikdy nevěstilo nic dobrého, raději se rychle zeptal, co se děje.
Že prý by chtěla mít chatu, kde by si děti mohly jen tak pobíhat a ona se v klídku povalovat na zahrádce. Těší se na zpěv ptáků, všudypřítomné mihotání motýlích křídel. Babočku admirála ani chrousty neviděla už celé roky.
Úplně nejlepší by bylo koupit chatu někde u řeky, abychom tam mohli v těch vedrech hned hupnout.
Že je v paneláku v létě k nevydržení, jsme se shodli oba. Globální oteplování mě v prosinci zastihlo nepřipraveného, leč odhodlaného být Libušce dobrým manželem a Hynkovi s Emičkou správným tátou.
Prý jsou teď na chaty velké mimosezónní slevy.
Pana majitele jsme v modré Fabii pronásledovali od parkoviště třeboňského pivovaru protkanou sítí lesních cestiček jihočeských lesů až do malé chatařské osady u Stráže nad Nežárkou.
Zrovna bohatě nasněžilo. A to tak, že jsme u dvacáté páté odbočky komplet zapadli do hluboké rýhy oddělující sněhová pole. A protože jsme asi byli kupci nadějnými, povolal pan majitel na pomoc pivem rozdováděného traktoristu Oldu. Ten naši umírající Fabku sice z třeboňské brázdy vytáhl, motoristický život jí však už zachránit nedokázal.
Promrzlá Libuška je z malinkého domečku, nesměle vykukujícího mezi borovicemi, nadšená.
Já nevím. Jsem ve stresu. Netuším, jak se dostaneme domů, ani jak budu bez svého modrého žihadla žít dál.
Uvnitř je zima.
Usadí nás do největší místnosti v přízemí, ve které se nachází kuchyňka oddělená od zbytku prostoru titěrným pultíkem. Tvrdá dřevěná lavice je fakt tvrdá, ale díky velkorysému přísunu meruňkovice si po chvíli připadáme jak na pláži na Sardinii.
V krbu praská oheň. Všichni se na sebe strnule usmíváme a zbytku prohlídky věnujeme pozornost přímo úměrnou vypitým panákům.
Při vratkém loučení pozvedne Libuška zamlžený zrak do míst, kde teče údajně řeka Nežárka, a vydá proroctví, že přesně na tomto místě cítí tu správnou energii a že to bereme.
Jsem vyčerpaný. Motá se mi hlava, křeče v břiše mi nedovolí stát rovně a chce se mi na velkou.
Chatař je zrozen.
