Článek
No a my jsme se tedy konečně rozhodli na tuto událost vyrazit. Měli jsme opravdu velká očekávání a mysleli jsme si, že konečně zažijeme pořádnou akci. Navíc kdy jindy se nám poštěstí být nablízko světovým celebritám, než v tento zásadní moment? Dobře, takže jsme tady, a co teď?
První ročník Karlovarského filmového festivalu se uskutečnil již v roce 1946 a od té doby se stal trvalou součástí kalendáře filmových nadšenců. Festival představuje širokou škálu filmů různých žánrů, včetně celovečerních filmů, dokumentů, krátkometrážních snímků a studentských prací. To dává příležitost jak etablovaným režisérům, tak novým talentům, aby prezentovali své práce a navázali kontakty v odvětví. Karlovy Vary jsou pro svou atmosféru, malebnou lokalitu a bohatou historii lázeňského města také ideálním prostředím pro filmový festival. Diváci mají možnost sledovat projekce ve venkovních i vnitřních prostorech, včetně slavného termálního lázeňského hotelu Thermal. A to se nám líbilo.
Když jsme se však dostali blíže, i tam, kam se běžné oko nepodívá, zažili jsme zklamání. Kolem hlavní budovy, ve které se festival koná, byl nepořádek, odpadky se válely po zemi, všude cigaretové nedopalky a na zemi rozlité pití. Ptám se tedy, kde je ten honosný festival, který je všude prezentován jako jedna z nejlepších akcí roku? Je to jen náhoda, anebo to takto bývá pokaždé?
Je zcela jasné, že celebrity jsou uvnitř, pro ně je zajisté připraveno jen to nejlepší. Ale to, co je venku, je přeci vizitkou celé této akce. Kromě toho se nám podařilo alespoň jedním okem zahlédnout Daru Rolins, Pavlínu Pořízkovou a Jiřího Bartošku. Fotoaparáty všude kolem cvakaly, blesky svítily a celé to vypadalo velmi dobře.
Naše pocity jsou však velmi rozporuplné a já přemýšlím, zda celý festival a jeho prezentace není jen na oko, nebo zda jsme natrefili pouze na špatný okamžik, kdy technické služby pouze nestíhaly uklízet a došlo k menšímu zpoždění.
