Článek
Rekonstrukce 28. srpna 2003
Dopoledne: Obyčejný den v Erie
Čtvrtek 28. srpna 2003 začal v Erie jako každý jiný. Malé město na břehu jezera, zvyklé na rutinu, netušilo, že se stane dějištěm jedné z nejbizarnějších kriminálních kauz v dějinách FBI. V pizzerii Mama Mia’s nastoupil na směnu Brian Wells, 46letý rozvozce, který tu pracoval už více než deset let. Kolegové ho znali jako spolehlivého, trochu samotářského muže, který žil se svou matkou a nikdy se nedostal do vážnějších problémů.

Brian Douglas Wells
13:30 – Poslední objednávka
Krátce po půl druhé odpoledne přišel do pizzerie telefonát. Objednávka zněla neobvykle: dvě malé pizzy doručit k opuštěné televizní věži na okraji města. Wells si zapsal adresu, naložil pizzu a vyrazil. Nikdo z kolegů netušil, že už se nevrátí.
14:00 – Setkání u věže
Místo doručení nebyl dům, ale osamělá vysílací věž obklopená lesem. Co se tam přesně odehrálo, zůstává dodnes nejasné. Podle vyšetřování tam čekala skupina lidí, kteří Wellsovi nasadili na krk kovový límec (bombu) a předali mu složku s instrukcemi. Ty připomínaly hru na hledání pokladu: měl vybrat peníze z banky a pak plnit sérii úkolů, které by ho údajně dovedly k deaktivaci bomby.

Výbušné zařízení s trojitým kovovým obojkem, které bylo připevněno k Brianu Douglasovi Wellsovi
14:28 – Vstup do banky
O půl třetí odpoledne vstoupil Wells do pobočky PNC Bank na Peach Street. V ruce držel podomácku vyrobenou zbraň ve tvaru hole a pokladní předal lístek: „Shromážděte zaměstnance s přístupem k trezoru a rychle naplňte tašku 250 000 dolary. Máte 15 minut.“
Pokladní mu vydala jen 8 702 dolarů, víc v hotovosti neměla. Wells banku opustil a zamířil k autu. Bez paniky, spíše s podivným klidem, jak ukazují bezpečnostní kamery.

Zbraň nalezená u Briana Wellse
14:45 – Zastavení policií
Krátce po odchodu z banky byl zastaven státními policisty. Seděl na asfaltu, ruce spoutané, kolem něj hlídky. „Není čas, vybuchne to, já nelžu,“ opakoval. Policisté našli v jeho autě složku s instrukcemi a podomácku vyrobenou zbraň.
15:18 – Exploze
Pyrotechnici byli na cestě, ale dorazili tři minuty po výbuchu. Kovový límec explodoval a roztrhl Wellsovi hruď. Zemřel na místě, před očima policistů, novinářů i televizních kamer. Erie se ocitlo v šoku.

Mapa znázorňující klíčová místa případu
Marjorie Diehl‑Armstrong: Génius, manipulátorka, vražedkyně
Když se v roce 2003 začalo rozplétat, kdo stojí za bizarní loupeží s bombou kolem krku, jméno Marjorie Diehl‑Armstrong se objevovalo znovu a znovu. Pro obyvatele Erie to nebylo jméno neznámé. Už dříve byla spojována s násilím, soudními procesy a podivínským chováním. Ale až „Pizza Bomber“ z ní udělal postavu, která se dostala na titulní stránky světových médií.
Dítě s mimořádným talentem
Marjorie se narodila v roce 1949 v Erie. Už od dětství byla výjimečná – hudební nadání, vynikající prospěch, titul „valedictorian“ na střední škole. Byla považována za dívku, která má před sebou zářnou budoucnost. Zajímala se o astrologii, poezii, hrála na několik hudebních nástrojů.
Ale už v rané dospělosti se začaly objevovat první příznaky duševní nemoci. Byla diagnostikována s bipolární poruchou a trpěla paranoiou. Její život se postupně proměnil v sérii výbuchů hněvu, manipulací a násilí.
První vražda
V roce 1984 zastřelila svého tehdejšího přítele Roberta Thomase. Tvrdila, že šlo o sebeobranu, že ji bil a ohrožoval. Soud jí uvěřil a byla osvobozena. Už tehdy ale její obhájce varoval: „Je jen otázkou času, kdy se to stane znovu.“
Vztahy plné násilí
Marjorie byla známá tím, že dokázala muže okouzlit, ale zároveň je ovládala a ponižovala. Její vztahy končily tragicky. V roce 2003, krátce před loupeží, zastřelila dalšího partnera – Jamese Rodena. Jeho tělo skončilo v mrazáku u Billa Rothsteina, jejího někdejšího přítele a spoluspiklence.
Mozek celé operace
Podle FBI byla právě Marjorie hybnou silou loupeže. Potřebovala peníze, aby mohla zaplatit Kennethu Barnesovi, drogovému dealerovi, vraždu svého otce. Věřila, že otec rozhazuje její dědictví, a chtěla ho odstranit. Loupež měla být prostředkem k získání 250 tisíc dolarů.
Jerry Clark, hlavní vyšetřovatel FBI, ji popsal jako velmi, velmi chytrou, manipulativní ženu, která dokázala přimět lidi dělat věci, o nichž byste nevěřili, že jsou možné.
Soudní síň jako jeviště
Proces s Marjorie byl sám o sobě spektáklem. Vystupovala jako brilantní řečnice, která se snažila přesvědčit porotu, že je obětí spiknutí. Tvrdila, že FBI lže, že Wellsova smrt je tragédie, s níž nemá nic společného. Ale svědectví Kennetha Barnese a dalších ji usvědčilo.
V roce 2010 byla odsouzena k doživotnímu trestu bez možnosti podmínečného propuštění. V roce 2017 zemřela ve vězení na rakovinu prsu.
Bill Rothstein: Inženýr chaosu
Pokud byla Marjorie Diehl‑Armstrong mozkem celé operace, pak Bill Rothstein byl jejím inženýrem. Muž, který dokázal sestrojit bombu tak sofistikovanou, že FBI později přiznala: „Byla to jedna z nejdokonalejších improvizovaných výbušnin, jaké jsme kdy viděli.“
Život na okraji
William „Bill“ Rothstein se narodil v roce 1944 v Erie. Na první pohled působil jako obyčejný muž – vysoký, podsaditý, s plnovousem a věčně v montérkách. Pracoval jako učitel dílen na střední škole, příležitostný opravář a „všeuměl“. Ale jeho život byl plný zvláštností. Mluvil plynně francouzsky i hebrejsky, zpíval v synagogálním sboru a měl pověst člověka, který dokáže vyřešit jakýkoli technický problém.
Přátelé ho popisovali jako „velkého medvěda“, na první pohled dobrosrdečného, ale s temnou stránkou. Byl to muž, který se rád cítil chytřejší než ostatní, a podle některých vyšetřovatelů právě to byl jeho skutečný motiv: dokázat, že přelstí policii i společnost.
Starý vztah s Marjorie
Rothstein a Marjorie se znali od 60. let. Byli dokonce zasnoubeni, ale vztah skončil. Přesto zůstali v kontaktu a jejich životy se znovu propletly právě v létě 2003. Když Marjorie zastřelila Jamese Rodena, svého tehdejšího partnera, obrátila se na Rothsteina. Ten jí pomohl ukrýt tělo do mrazáku ve svém domě.
O několik týdnů později, krátce po smrti Briana Wellse, Rothstein sám zavolal policii a oznámil, že má v mrazáku mrtvolu. Tvrdil, že s vraždou nemá nic společného, že jen „pomáhal přítelkyni“. Ale vyšetřovatelé začali tušit, že jeho role je mnohem větší.
Konstrukce bomby
Podle FBI byl právě Rothstein tím, kdo sestrojil bombu. Jeho technické schopnosti, znalost mechaniky a posedlost logickými hrami z něj dělaly ideálního „inženýra chaosu“. Bomba byla navržena tak, aby působila jako „scavenger hunt“ – Wells měl plnit sérii úkolů, které by ho údajně dovedly k deaktivaci. Ve skutečnosti ale žádná cesta k přežití neexistovala.
Vyšetřovatel Jim Fisher, bývalý agent FBI, později řekl: „Rothstein byl sociopat. Nešlo mu o peníze. Šlo mu o to, aby měl poslední slovo, aby se smál policii do očí.“
Smrt bez rozsudku
Rothstein zemřel v roce 2004 na rakovinu lymfatických uzlin, dříve než mohl být obviněn. Oficiálně byl označen za „nesouzeného spoluspiklence“. Pro mnohé pozorovatele to znamenalo, že si odnesl do hrobu klíč k celé záhadě.
Dodnes se vedou spory, zda nebyl skutečným mozkem celé akce právě on a Marjorie byla jen jeho nástrojem. Dokument Evil Genius i řada novinářů tuto možnost připouští. Faktem zůstává, že bez Rothsteinových technických dovedností by plán nikdy nevznikl.
Kenneth Barnes: Dealer, který měl vraždit
Kenneth Barnes nebyl génius ani manipulátor, byl to drogový dealer, který se nechal vtáhnout do podivného spiknutí výměnou za peníze.
Život na okraji společnosti
Kenneth E. Barnes se narodil a vyrostl v Erie. V dospělosti se živil jako dealer cracku a marihuany, pohyboval se v prostředí drogově závislých a malých kriminálníků. Lidé, kteří ho znali, ho popisovali jako člověka, který vždycky hledal snadné peníze.
Byl to právě Barnes, kdo se stal spojkou mezi Marjorie a podsvětím. Když mu nabídla 250 tisíc dolarů za vraždu svého otce, souhlasil.
Účast na plánu
Podle vyšetřování se Barnes účastnil schůzek, kde se plánovala loupež. Diskutovalo se o tom, jak získat peníze, jak nastražit bombu a jak využít Briana Wellse jako pěšáka. Barnes měl být tím, kdo za peníze provede vraždu Harolda Diehla, otce Marjorie.
Zlom: Spolupráce s FBI
Po zatčení v roce 2007 se Barnes rozhodl spolupracovat. Přiznal se k účasti na spiknutí a souhlasil, že bude svědčit proti Marjorie. Jeho výpověď byla klíčová.
V roce 2008 byl odsouzen k 45 letům vězení, ale díky spolupráci mu byl trest snížen na 22,5 roku.
Smrt ve vězení
Kenneth Barnes zemřel v roce 2019 ve věku 65 let ve federální věznici v Butneru v Severní Karolíně. Podle dokumentů získaných na základě zákona o svobodném přístupu k informacím zemřel na rakovinu plic, která metastázovala do mozku. Stejně jako Marjorie byl pohřben v hrobě zaplaceném státem, protože jeho tělo si nikdo z rodiny nevyzvedl.
Floyd Stockton: Muž, který vyvázl bez trestu
Na rozdíl od Marjorie a ostatních se jméno Floyd Stockton v médiích objevovalo méně často. Přesto byl důležitým článkem celého řetězu. Byl to muž, který žil ve stínu ostatních, ale jeho přítomnost v Rothsteinově domě v létě 2003 znamenala, že byl uprostřed dění.
Uprchlík v Rothsteinově domě
Stockton byl v té době na útěku z Washington State, kde čelil obvinění ze sexuálního napadení. Uchýlil se do Erie a našel útočiště právě u Billa Rothsteina. Když FBI začala rozplétat okolnosti kolem smrti Briana Wellse, zjistila, že Stockton byl přítomen u řady schůzek, kde se plánovala loupež i konstrukce bomby.
Agent FBI Jerry Clark později řekl: „Floyd Stockton žil v Rothsteinově domě po celou dobu, kdy se plán připravoval. Účastnil se různých částí schématu, a proto bylo pro nás jako vyšetřovatele zásadní zjistit, jakou roli vlastně hrál.“
Imunita výměnou za svědectví
Stockton byl nakonec ochoten spolupracovat. Výměnou za imunitu poskytl svědectví proti Marjorie. Díky tomu nikdy nestanul před soudem a unikl trestu, který by mu jinak hrozil. Pro mnohé pozorovatele to bylo šokující. Muž s kriminální minulostí, obviněný z násilných činů, vyvázl bez trestu v jednom z nejbizarnějších zločinů v dějinách FBI.
Smrt a odkaz
Floyd Stockton zemřel 10. srpna 2022 ve věku 75 let ve státě Washington. Podle rodiny tvrdil, že napsal podrobný dokument o tom, co se v létě 2003 skutečně stalo, a že po jeho smrti se dostane „do správných rukou“. Zda takový dokument existuje, není jasné.
Jeho bývalá manželka Janet Johnson po jeho smrti prohlásila: „Byl to zlý, nemocný násilník, který měl potěšení z toho, že měl moc nad ostatními. Neoplakávám ho, ale cítím klid, že je mrtvý.“
Vyšetřování a soudní drama: Jak FBI skládala puzzle
První hodiny po explozi
Když 28. srpna 2003 bomba na krku Briana Wellse explodovala, policie i FBI stáli před záhadou. Na místě zůstala mrtvola, podomácku vyrobená zbraň ve tvaru hole, složka s instrukcemi a šokovaní svědci. Bylo jasné, že nejde o běžnou bankovní loupež. Už první tiskové konference ukázaly, že vyšetřovatelé tápou: byl Wells obětí nebo spolupachatelem?
FBI přebírá vyšetřování
Do Erie dorazili agenti FBI, ATF i státní policie. Případ dostal označení „collar bomb case“ a byl zařazen mezi tzv. major cases – tedy do stejné kategorie jako útoky z 11. září. Vyšetřovatelé začali analyzovat bombu, která byla složitě konstruovaná: obsahovala dvě kuchyňské minutky, několik vrstev zámků a pastí, které měly ztížit její deaktivaci.
Slepé uličky
První týdny přinesly více otázek než odpovědí. FBI vyslýchala Wellseho kolegy, rodinu i známé. Někteří tvrdili, že byl příliš důvěřivý, aby se do něčeho takového zapletl. Jiní připomínali, že měl rád hádanky a logické hry a že možná věřil, že „scavenger hunt“ je skutečná cesta k záchraně.
Vyšetřovatelé také zkoumali, zda mohl být Wells sám iniciátorem. Ale složitost bomby a přítomnost dalších osob rychle ukázaly, že jde o širší spiknutí.
Průlom
Zlom nastal v září 2003, když Bill Rothstein zavolal policii a oznámil, že má v mrazáku mrtvolu. Šlo o Jamese Rodena, partnera Marjorie Diehl‑Armstrong. Rothstein tvrdil, že tělo ukryl na její žádost. To okamžitě přivedlo vyšetřovatele k Marjorie, ženě s dlouhou historií násilí a psychických problémů. V následujících letech FBI postupně skládala obraz spiknutí.
Obvinění a soudy
Trvalo čtyři roky, než padla první obvinění. V červenci 2007 federální prokuratura oznámila, že Marjorie Diehl‑Armstrong a Kenneth Barnes jsou obviněni ze spiknutí, loupeže a použití výbušniny.
Proces s Marjorie začal v roce 2010 a skončil doživotním trestem bez možnosti podmínečného propuštění. Kenneth Barnes dostal původně 45 let, ale díky spolupráci mu byl trest snížen na 22,5 roku. Rothstein zemřel už v roce 2004 na rakovinu, aniž by stanul před soudem. Stockton získal imunitu.
Kontroverze kolem Wellse
Jedním z největších otazníků zůstává role Briana Wellse. Podle FBI byl do plánu zapojen, ale věřil, že bomba je falešná. Podle jeho rodiny byl nevinnou obětí, donucenou k účasti. Prokurátorka Mary Beth Buchanan v roce 2007 řekla: „Je možné, že jeho role se změnila od účasti v plánování k tomu, že se stal neochotným účastníkem.“
Reflexe po dvaceti letech
Dnes, více než dvacet let po události, je případ v Erie stále živý. Místní novinář Ed Palattella, který o něm napsal knihu, řekl: „Byl to příběh, který spojil genialitu, šílenství a tragédii. A dodnes není jasné, zda známe celou pravdu.“
Mediální bouře a kulturní odkaz
Erie pod reflektory světa
Ve chvíli, kdy kovový límec na krku Briana Wellse detonoval, Erie se během několika minut ocitlo v centru pozornosti celých Spojených států. Televizní stanice přerušovaly vysílání, aby ukázaly záběry z parkoviště, kde seděl muž s kovovým límcem kolem krku. Tyto záběry – šokující, syrové a pro mnohé eticky problematické – se staly symbolem případu. Místní obyvatelé mluvili o „dnu, kdy se Erie zastavilo“.
Média a etika
Otázka, zda měly televize ukazovat okamžik exploze, se stala předmětem debat. Některé stanice záběry odvysílaly celé, jiné je cenzurovaly. Kritici tvrdili, že šlo o senzacechtivost na úkor lidské důstojnosti. Zastánci argumentovali, že veřejnost má právo vidět realitu. Tento spor se stal součástí širší diskuse o hranicích žurnalistiky v éře 24hodinových zpráv.
Erie jako „město Pizza Bombera“

Panorama Erie v Pensylvánii z vyhlídkové plošiny věže
Pro obyvatele Erie byla mediální pozornost dvojsečná. Na jedné straně se jejich město dostalo na mapu – o Erie se psalo v New York Times, Washington Post i zahraničních médiích. Na druhé straně se z něj stal symbol bizarního zločinu. „Bylo těžké vysvětlovat lidem, odkud pocházíte,“ řekl po letech jeden z obyvatel. „Stačilo říct Erie a každý odpověděl: aha, Pizza Bomber.“
Fenomén
Případ se stal inspirací pro řadu knih, článků a dokumentů. Největší ohlas měl čtyřdílný dokument Netflixu Evil Genius: The True Story of America’s Most Diabolical Bank Heist (2018), který znovu otevřel otázku, zda byl Brian Wells obětí, nebo spolupachatelem. Producenti získali přístup k dosud nezveřejněným materiálům od právníků Marjorie a nabídli divákům pohled do její mysli.
Případ se objevil i v epizodách pořadů jako Dateline NBC, American Justice nebo FBI Files. V roce 2011 inspiroval černou komedii 30 Minutes or Less s Jessem Eisenbergem, která však vyvolala kritiku, že si dělá legraci z tragédie.
Fascinace
Dvacet let po události se o případu stále píše a mluví. V roce 2023 připomněla místní média výročí a přinesla rozhovory s hlavním vyšetřovatelem FBI Jerrym Clarkem, který dnes učí na univerzitě a případ používá jako studijní materiál. „Stále fascinuje. Přednáším o něm po celé zemi a pořád se objevují nové otázky,“ řekl.
📚 Použité zdroje:
Oficiální evidence FBI: FBI Archives – Collar Bomb Case
The Story Of Brian Wells And The ‚Pizza Bomber‘ Bank Robbery: All That’s Interesting - Pizza bomber
Brian Wells: The Pizza Bomber Heist & Collar Bomb Tragedy Explained: Murder in the Black – The Pizza Bomber
Wikipedia EN: Pizza Bomber