Článek
AfD získala v Sasku-Anhaltsku 39 z 83 mandátů. Ostatní strany jich mají dohromady 44. Politická izolace tím přestává být jen otázkou principu a začíná měnit samotnou matematiku vládnutí.
Třicet devět křesel. K většině jsou potřeba dvaačtyřicet.
Tak vypadá výsledek voleb do zemského sněmu Saska-Anhaltska z 6. září 2026. AfD podle předběžného oficiálního výsledku získala 43,8 procenta hlasů a 39 z 83 mandátů. CDU má 15 křesel, SPD, Zelení a Levice po osmi a BSW pět. (Wahlergebnisse Sachsen-Anhalt)
Zdroj: Statistisches Landesamt Sachsen-Anhalt, předběžné výsledky zemských voleb 2026.
Není to automatická vstupenka do vlády.
Je to ale výsledek, který zásadně mění cenu rozhodnutí vládnout bez AfD.
Nejsilnější strana nemusí vládnout
Německým pojmem Brandmauer — protipožární zeď — se označuje odmítání politické spolupráce s AfD. CDU tuto hranici opakovaně zdůvodňuje zásadními programovými a hodnotovými rozdíly. Friedrich Merz v říjnu 2025 znovu prohlásil, že CDU a AfD neoddělují detaily, ale základní politické otázky. (CDU)
Zdroj: CDU, 20. 10. 2025, „Merz: Keine Gemeinsamkeiten mit der AfD!“
To je demokraticky legitimní postoj.
V poměrném parlamentním systému vítěz voleb nezískává právo na vládu. Ostatní strany nemají povinnost s ním spolupracovat. Jeho voliči zároveň neztrácejí své zastoupení — jejich hlasy se proměnily v mandáty a jejich poslanci zasednou v parlamentu.
Nejsilnější strana nemá nárok na vládu. Ostatní strany nemají povinnost s ní spolupracovat.
Skutečně zajímavá otázka proto začíná až potom:
Co se stane, když je izolovaná strana tak silná, že většina bez ní vyžaduje téměř celý zbytek parlamentu?
Pět stran, čtyřiačtyřicet křesel
AfD má 39 mandátů.
Všichni ostatní dohromady 44.
Většina začíná na 42.
Z toho plyne jednoduchý, ale důležitý důsledek: většinová koalice sestavená z celých parlamentních klubů a bez AfD by potřebovala všech pět ostatních stran.
Bez BSW zůstane 39 mandátů. Bez kterékoli z trojice SPD, Zelení a Levice jen 36. Bez CDU 29.
To není hotová koalice. Je to pouze součet.
A právě v tom spočívá problém.
CDU, SPD, Zelení, Levice a BSW nejsou jedním politickým blokem. Liší se v hospodářské, sociální, migrační i zahraniční politice. BSW navíc po volbách signalizovalo, že samo nemusí tradiční Brandmauer přijímat stejným způsobem jako ostatní strany. (Reuters)
Čím větší je izolovaná strana, tím méně alternativních většin ostatním zbývá.
A tím větší může být vyjednávací síla i velmi malého partnera. Ne proto, že má mnoho poslanců, ale proto, že bez něj většina nevznikne.
Politická izolace tak při určitém rozložení mandátů začíná sama měnit strukturu koaličního vyjednávání.
Všichni nemusejí sedět ve vládě
Existuje samozřejmě jiné řešení.
Menšinová vláda.
Zemský sněm Saska-Anhaltska tuto možnost výslovně připouští. Premiér musí v prvních dvou kolech získat většinu všech poslanců. Pokud se to nepodaří a parlament se nerozpustí, ve třetím kole již stačí většina odevzdaných hlasů; abstence se do nich nepočítají. (Landtag Sachsen-Anhalt)
Zdroj: Landtag von Sachsen-Anhalt, „Wie entsteht die neue Landesregierung?“
Právě zde se povolební matematika stává ještě zajímavější.
Předseda zemského BSW Thomas Schulze 7. září uvedl, že pokud by kandidát AfD Ulrich Siegmund postoupil do třetího hlasování o premiérovi, jeho strana by se zdržela. (Deutschlandfunk)
Ani to samo o sobě Siegmundovo zvolení nezaručuje. Ukazuje to ale něco důležitějšího:
Brandmauer se netestuje pouze při sestavování koalice. Testuje se při každém hlasování, při němž je třeba vytvořit většinu.
A zvolit premiéra ještě neznamená zajistit vládě schopnost prosazovat rozpočet a zákony.
Zeď má důvod. A také cenu
Bylo by příliš jednoduché vykládat izolaci AfD jen jako snahu poražených stran udržet vítěze mimo vládu.
Zemský Verfassungsschutz klasifikuje sasko-anhaltskou AfD jako prokazatelně pravicově extremistickou organizaci a své hodnocení odůvodňuje mimo jiné útoky na princip lidské důstojnosti a demokratický řád. (MI Sachsen-Anhalt)
Zdroj: Ministerium für Inneres und Sport Sachsen-Anhalt, Verfassungsschutz.
Volební síla sama tuto námitku neodstraňuje.
Současně ale platí opačná věc: oprávněnost důvodů pro izolaci neodstraňuje její institucionální náklady.
Zajímavé srovnání nabízí výzkum švédských komunálních koalic. Autoři studie připravované pro časopis Economicazjistili, že s růstem podpory Švédských demokratů se před prolomením jejich izolace zvětšovaly koalice ostatních stran a rostla také jejich ideologická vzdálenost. (Institutet pro Výzkum Podnikání)
Zdroj: Gustav Karreskog Rehbinder, Anders Kärnä, Jaakko Meriläinen a John Norell, „Between Scylla and Charybdis: The Trade-Offs of Coalition Formation under Radical-Right Pressure“, Economica, forthcoming, 2026.
Švédsko není Sasko-Anhaltsko a závěry nelze mechanicky přenášet do Německa.
Mechanismus je ale pozoruhodně podobný:
čím větší část parlamentu zabírá izolovaná strana, tím širší musí být prostor, z něhož se skládá většina proti ní.
Voliči za zdí nezmizí
A tady začíná druhá polovina problému.
Politickou stranu lze nepřizvat do koalice.
Její voliče ale z politického systému odstranit nelze.
To neznamená, že mají právo na účast své strany ve vládě. Znamená to něco jiného: pokud jejich počet roste, nestačí dlouhodobou strategii demokratických stran měřit pouze tím, zda se podařilo AfD udržet mimo exekutivu.
Je třeba položit také otázku, zda vzniklá vláda dokáže rozhodovat, nést odpovědnost a přesvědčit alespoň část těchto voličů, že existuje jiná politická nabídka.
Izolovat stranu a politicky oslovit její voliče jsou dva různé úkoly.
První lze uskutečnit parlamentní aritmetikou.
Druhý nikoliv.
Sasko-Anhaltsko proto nemusí být důkazem, že Brandmauer selhala. Ani důkazem, že musí být zrušena.
Ukazuje něco méně dramatického, ale možná důležitějšího.
Politická izolace má svou cenu. A čím větší je izolovaná strana, tím větší část této ceny se platí schopností ostatních vytvořit funkční většinu.
Analytická poznámka AIR
Politickou izolaci lze hodnotit ve dvou oddělených rovinách: podle toho, zda chrání demokratické instituce, a podle toho, zda současně zachovává schopnost vytvářet funkční vlády. Rostoucí podpora izolované strany tyto dva cíle nemusí učinit neslučitelnými. Může však výrazně zvýšit cenu jejich současného naplňování.
Zdroje
Statistisches Landesamt Sachsen-Anhalt: předběžné výsledky zemských voleb 2026; výsledky na úrovni země a rozdělení mandátů. (Wahlergebnisse Sachsen-Anhalt)
Landtag von Sachsen-Anhalt: „Wie entsteht die neue Landesregierung?“; „Wahl der Ministerpräsidentin/des Ministerpräsidenten“. (Landtag Sachsen-Anhalt)
CDU, 20. 10. 2025: „Merz: Keine Gemeinsamkeiten mit der AfD!“ (CDU)
Deutschlandfunk, 7. 9. 2026: „BSW würde AfD-Ministerpräsidenten ins Amt verhelfen“. (Deutschlandfunk)
Ministerium für Inneres und Sport Sachsen-Anhalt — Verfassungsschutz: „Rechtsextremismus“. (MI Sachsen-Anhalt)
Karreskog Rehbinder, Gustav; Kärnä, Anders; Meriläinen, Jaakko; Norell, John: „Between Scylla and Charybdis: The Trade-Offs of Coalition Formation under Radical-Right Pressure“, Economica, forthcoming, 2026. (Institutet pro Výzkum Podnikání)
Reuters, 7. 9. 2026: „Small German leftist party emerges as potential far-right kingmaker“. (Reuters)
Whyessjay Strong
Head of Project AIR
