Nemusí vás trefit. Stačí, když vás donutí vystřelit

Představme si útočný dron za několik desítek tisíc dolarů. Proti němu startuje moderní stíhačka a odpaluje raketu za stovky tisíc nebo více než milion dolarů.

Dron je zničen.

Kdo vyhrál?

Na první pohled obránce. Jenže válka se nevede jeden večer a proti jednomu dronu. Pokud jich přiletí tisíce, začne být důležitá jiná otázka:

Ne zda je dokážeme sestřelit. Ale zda je dokážeme sestřelovat po tisících, aniž bychom při tom ekonomicky a materiálově vyčerpávali vlastní obranu.

Dron za cenu automobilu

Íránský Shahed-136 a jeho ruská varianta Geran-2 tento problém dobře ilustrují. Americké Centrum strategických a mezinárodních studií (CSIS) uvádí u Shahedu-136 hmotnost kolem 200 kilogramů, dolet 1 000–2 500 kilometrů a veřejný cenový odhad 20–50 tisíc dolarů. Jde o orientační rozpětí, nikoli ověřenou fakturu za každý vyrobený dron.

Pro srovnání: rozpočtové podklady amerického letectva pro fiskální rok 2026 uvádějí souhrnný jednotkový náklad přibližně 580 tisíc dolarů u AIM-9X a 1,6 milionu u AMRAAMu. Průměry zahrnují i podpůrné položky; nejsou univerzálním ceníkem evropských a ukrajinských zásob, zvláště starších variant.

Rozdíl přesto ukazuje základní problém. Jedna drahá střela může představovat desítky cen útočného dronu.

To neznamená, že její použití je chybou. Jestli dron míří na elektrárnu, letiště nebo mezi lidi, může být i milionová střela přiměřenou cenou za odvrácenou škodu. Jednorázově správné rozhodnutí ale ještě nezaručuje dlouhodobě udržitelnou obranu.

Ukrajina už levnější cestu používá

Ukrajinské F-16 a Mirage 2000-5 mají skutečnou bojovou zkušenost s protivzdušnou obranou. Justin Bronk z britského Royal United Services Institute for Defence and Security Studies (RUSI), institutu pro obranný a bezpečnostní výzkum, navíc v červenci 2026 popsal používání 20mm kanónu a řízených raket AGR-20/APKWS II na ukrajinských F-16. Smyslem je šetřit klasické střely vzduch–vzduch pro hodnotnější cíle.

Skyfox tedy nepřichází s nevyzkoušenou myšlenkou levnější rakety. Otázkou je, zda kolem tohoto principu lze vytvořit hospodárnější specializovanou platformu.

Gripen C/D a Eurofighter Typhoon zde naopak slouží pouze k technicko-ekonomickému srovnání, nikoli jako doklad ukrajinské bojové praxe. Ukrajinská prezidentská kancelář očekává první Gripeny C/D na počátku roku 2027.

Letoun

Výzbroj relevantní pro srovnání

Ekonomický význam

F-16

20mm kanón, APKWS; klasické střely AIM-9 a AMRAAM.

Levnější raketa šetří munici, nikoli automaticky letové hodiny stíhačky.

Mirage 2000-5

Dva 30mm kanóny; na Ukrajině také střely Magic 2.

Současnou spolehlivou cenu Magic 2 nemáme; důležité jsou zásoby a dostupnost malé flotily.

Gripen C/D

Střely vzduch–vzduch, například IRIS-T a AMRAAM; 27mm kanón jen u C.

Víceúčelová stíhačka spotřebovává kapacitu použitelnou na jiné úkoly.

Eurofighter Typhoon

27mm kanón; například ASRAAM a AMRAAM.

Náklad netvoří pouze střela, ale i čas a dostupnost víceúčelového bojového letounu.

Skyfox

Řízené 70mm rakety; alternativně kulometný podvěs 12,7 mm.

Levnější munice a specializovaná platforma mohou šetřit frontové stíhačky; cenu skutečného sestřelu neznáme.

Výzbroj závisí na konfiguraci a provozovateli. Tabulka není žebříčkem ceny sestřelu.

Nejdražší může být to, co v ceníku není

Představme si F-16, který hodinu hlídkuje a zničí Shahed kanónem. Munice mohla stát málo. Obránce však spotřeboval palivo, část životnosti letounu, práci pilota a pozemního personálu i kapacitu velení a senzorů.

A především: po dobu této mise nemůže tatáž stíhačka plnit jiný úkol. To je oportunitní náklad — hodnota možnosti, které jsme se vzdali.

Bronk upozorňuje, že právě spotřeba letových hodin a střel zatěžuje ukrajinské stíhací letectvo. Levnější efektor řeší jen část problému.

Tady přichází Skyfox

Český L-39 Skyfox má podle výrobce několikahodinovou vytrvalost a životnost 15 000 letových hodin. Protidronová varianta přidává výcvikovému letounu další obrannou roli.

Nejde o to, zda je lepší stíhačkou než F-16 nebo Gripen. Pro tento konkrétní úkol možná vůbec nepotřebujeme další plnohodnotnou stíhačku.

Bronk v zářijovém rozboru popisuje konfiguraci se zaměřovacím pouzdrem a dvěma kontejnery pro celkem 14 raket LGR275. U LGR275 a APKWS uvádí přibližně 25–50 tisíc dolarů za výstřel.

Z těchto odhadů vychází, že jedna raketa stojí přibližně půl až dva a půl násobku ceny Geranu-2. Pořád však porovnáváme munici s cílem, nikoli cenu sestřelu.

Viktor Sotona v rozhovoru pro e15 uvádí provozní náklady Skyfoxu kolem 1 500 eur za letovou hodinu. Jde o tvrzení výrobce bez zveřejněného rozkladu. Nelze je přímo porovnat s plnými provozními a podpůrnými náklady stíhaček: různé metodiky počítají různé věci.

Rychlostní rezervu proudového Skyfoxu Bronk zdůrazňuje i kvůli novějším proudovým Geranům-3/4. Jejich cenu ovšem nelze automaticky ztotožnit s cenou vrtulového Geranu-2.

Skyfox není samostatný lovec

V popsané konfiguraci nemá vlastní vyhledávací radar. Potřebuje vnější navedení a následné zachycení cíle elektrooptickým či infračerveným senzorem.

Levnější letadlo tedy neznamená levnou obranu samo o sobě. Stále potřebuje senzorovou síť, velení, spojení, posádku, údržbu a munici. A pro srovnání je podstatné i to, zda během jedné mise zničí jeden dron, nebo několik.

A co kanón?

U Skyfoxu je doložen kulometný podvěs ráže 12,7 mm, tedy .50 palce, nikoli v tomto návrhu konkrétní kanónový podvěs.

Munice může být levná, ale malý cíl je obtížné přesně zasáhnout, zejména v noci. Přiblížení přináší riziko výbuchu jeho hlavice; nezasáhnuté projektily zase ohrožují prostor pod bojem. Bronk proto upřednostňuje řízené rakety.

Kanón nebo kulomet může mít nejnižší cenu výstřelu. Nemusí mít nejnižší cenu výsledku.

Válka směnných poměrů

Správná bilance proto zahrnuje celý řetězec:

detekci → identifikaci → velení a navedení → platformu → použitou zbraň → pravděpodobnost zničení → případný další pokus → údržbu → logistiku → životnost → oportunitní náklad.

U protidronového Skyfoxu veřejné podklady zatím nedokládají bojově ověřenou cenu sestřelu. Chybí zejména výsledky skutečných misí, počet potřebných výstřelů a úplná nákladová bilance.

Skyfox proto zatím není prokázanou odpovědí. Je velmi zajímavou odpovědí, kterou stojí za to ověřit.

CSIS popisuje ruskou dronovou kampaň jako opotřebování obrany i prostřednictvím sestřelených prostředků. Rozhoduje kumulativní tlak, ne osud jediného dronu. Vyčerpaný sklad přitom nezaplní samotné peníze: rozhoduje i rychlost doplňování munice.

A tím se dostáváme k paradoxu moderní protivzdušné obrany.

Dron nemusí proletět.

Nemusí zasáhnout elektrárnu.

Nemusí zničit letiště.

Někdy stačí, když přiletí dostatečně často a v dostatečném počtu, aby proti němu znovu a znovu startovala technika, jejíž čas, životnost a munice jsou mnohem cennější než on sám.

Nemusí vás trefit. Stačí, když vás donutí vystřelit.

Whyessjay Strong
Head of Project AIR
25. září 2026

Vysvětlivky

UAV / OWA UAV: Bezpilotní letoun; OWA znamená one-way attack, tedy jednosměrný útočný dron určený k zásahu cíle bez návratu.

Platforma, interceptor a efektor: Platformou je zde letoun nesoucí výzbroj. Interceptor označuje prostředek zachycující vzdušný cíl — podle kontextu letoun, protiletadlovou střelu nebo stíhací dron. Efektor je prostředek, kterým na cíl působíme, zde raketa, kanón či kulomet. Nejde proto o dvě vždy oddělené kategorie: zachycovací střela je současně efektorem.

AAM: Zkratka air-to-air missile, řízená střela vzduch–vzduch. Do této skupiny patří například AIM-9 Sidewinder, AIM-120 AMRAAM, Magic 2, IRIS-T a ASRAAM. Moderní AIM-9X využívá infračervené navedení, AMRAAM radarové.

AGR-20/APKWS II a LGR275: Dva odlišné systémy lehkých 70mm řízených raket s laserovým navedením; první je americký, druhý evropský. Nejde o dvě jména stejné zbraně.

Gunpod: Podvěsný kontejner se střelnou zbraní. U zde posuzovaného Skyfoxu jde o velkorážný kulomet 12,7 mm.

C2 a EO/IR: C2 je velení a řízení, které propojuje informace o cílech s nasazením bojových prostředků. EO/IR označuje elektrooptické a infračervené senzory.

Pk a oportunitní náklad: Pk je pravděpodobnost zničení cíle za stanovených podmínek, nikoli pouze pravděpodobnost zásahu. Oportunitní náklad vyjadřuje hodnotu jiné možnosti využití prostředku, které jsme se jeho nasazením vzdali.

Prameny