Článek
Mám kamaráda Jirku, nedávno jsme se setkali nad sklenicí Plzeňského a mluvilo se o práci, o vládě, o ženách až přišla řeč i na rodinu. Svěřil se mi, s jejich rodinným problémem a dovolil mi, abych zde o tom mohl napsat.
S jeho a vaším dovolením, se přenesu do Jirky jakož to vypravěče toho to příběhu.
Jak to všechno začalo
Mé sestře bude 25 let, má tři děti, první měla v 17 a samozřejmě školu neudělala. Otec dítěte je někde v Německu, neplatí a neozývá se. Druhé si udělala s „ženáčem“, co nejeví zájem, ale platí každý měsíc 2000. Třetí, to má s klukem, co je zrovna ve výkonu trestu, takže jo „skvělá“ volba.
Momentálně žije se svým nynějším přítelem, což je flákač, který dokáže jen dva dny chodit na melouch, a pak nadávat jaký jsou všichni (patřičné vulgární slovo). Spolu bydlí v pronajatém bytě, nájem mají 10500 a platí ho naši rodiče - na sestru jsou až moc hodní.
Naše máma chodí do práce, po práci jde k sestře, bere děti ven, aby měla sestra volno, oblékne je, uvaří a domů jezdí až kolem 9. večer. Když má sestra volno, s přítelem se prospí až do odpoledne, nebo když babičce přijde důchod, v momentu si vzpomene, že naši babičku ještě máme.
Rozuzlení na závěr
Rozčiluje mě představa, že bych měl sestru finančně podporovat v jejím způsobu života. Mám v úmyslu se s rodiči domluvit na tom, že společně podáme stížnost na OSPOD. Bude lepší, když děti budou v péči prarodičů, než jak musejí žít teď.
