Deset věcí, které ti na začátku kariéry (ne)řekli

Mezi dvacítkou a pětatřiceti se v nás často pere několik sil: vděčnost za první pracovní šance, také hlad po úspěchu, a taky potřeba něco dokázat. Ale i tiché pochybnosti, jestli tě tohle všechno opravdu baví. A když se navíc začnou ozývat vnitřní pocity, že „tohle není úplně ono“, obvykle nikdo nepřijde s jasným manuálem, co s tím.

Inu, tak tady ho tedy máš. Ne univerzální pravdy, ale zkušenosti, které jsem posbíral od žen o ženách, co si prošly stejnou etapou. Některé jsou bolavé, jiné osvobozující. Ale všechny jsou pravdivé.

📇 Ty nejsi svou pracovní pozicí. Důležité je, aby bylo vidět, kdo jsi, když ji ztratíš – nebo změníš. Kariérní identita se mění a pokud si ji postavíš jen na názvu, přijdeš snadno o víc než jen pracovní místo.

🧯Tvá hodnota neroste s každou přesčasovou hodinou. Spíš s tím, jestli umíš popsat, co ti přinášíš. Zviditelnění není chlubení – je to součást zdravé komunikace. A mimochodem: ve světě, kde je za každých 100 povýšených mužů povýšeno jen 87 žen, nestačí doufat, že si tě někdo „všimne“.

🏃‍♀️Někdy vyrosteš pracovně víc, když odejdeš. Loajalita k firmě je krásná – dokud ti nepřekáží v loajalitě k sobě. Ustát odchod je víc než ustát další „to zvládneme“. Zvlášť když víš, že 60 % žen zvažuje odchod právě kvůli nedostatku flexibility firmy vůči nim​.

🪶 Emoční inteligence, empatie, umění naslouchat. To je oč tu běží. Všechno to, co tě možná neučili, ale co tě v reálném světě podrží. I povýší. Právě tyhle „lidské schopnosti“ firmy nejvíc postrádají, i když je to často to jediné, co odlišuje týmového lídra od toxického šéfa.

🕸️ Nejcennější profesní kontakty nejsou ti, s nimiž sdílíš stůl. Ale ti, kdo tě viděli vyrůst a nezapomněli. Zůstaň s nimi v kontaktu, i když nenápadně. V profesním růstu nehraje vždy roli ten, kdo tě zná nejdéle, ale ten, kdo tě zná nejvíce autenticky.

😵‍💫 Když ti tělo řekne STOP, neposlouchat ho je akt násilí. Tvůj odpočinek není slabost. Je to regenerace tvé vnitřní baterie. Bez ní nedovedeš žít ani pracovat, jen přežíváš. A žádný titul, žádná výplata a žádné KPI ti nevyrovná a nenaplní život, ze kterého ti mizí smysl a zdraví.

🌿 Ani tvůj profesní směr není monolit. Mění se stejně, jako se měníš ty. A to není selhání, ale růst! Vědělas, že 9 z 10 žen pod 30 let chce povýšit a tři čtvrtiny chtějí být seniorními lídryněmi?​ Ambice jsou reálné. Ale směr si klidně přepiš. Pravidla se mění, a kdo jiný by je měl změnit než ty?

📈 Víc zodpovědnosti, méně času na to, co miluješ? Zeptej se sebe sama, je tohle krok k sobě, nebo od sebe? Strmá kariérní křivka není vždy správná trasa. Kdy naposled ses ptala, co vlastně chceš ty  a ne tvůj tým, šéf, LinkedIn algoritmus nebo tvá vnitřní „hodná holka“? Prověřuj vše otevřenou myslí i srdcem.

🔍 Ne každá zpětná vazba je o tobě. Někdy se v ní mluví víc o tom druhém. Uč se rozeznávat rozdíl. A chránit se. I proto jsou dnes tolik potřeba mentorky, peer koučky nebo podpůrné skupiny žen, které tě podrží ve chvíli, kdy ty zpochybníš samu sebe. Hledej je nebo si je založ.

🌱 Úspěch, který voní po pravdě a radostí, roste zevnitř. Ne z lajků, ale z práce, která tě vyživuje. A tu si musíš navrhnout a ne jen nechat přidělit. Genderově spravedlivé prostředí a rovné příležitosti nejsou nadstandard, jsou minimem. A přesto: jen 5,8 % CEO ve Fortune 500 jsou ženy​. Takže ano, ty můžeš být ta změna. Nebo ta, co ji požaduje.

✨ Možná jsi dnes ve fázi „je mi 28 a mám pocit, že tohle není ono“. Možná je ti 34 a právě ti proběhlo zemětřesení v základech všeho, co jsi si budovala. Nebo máš skvělou práci, ale uvnitř cítíš, že je čas ji přestavět. Všechny tyhle stavy mají právo na existenci.

Protože tvá kariéra není maraton s cílovou páskou. Je to krajina. A ty nejsi běžec. Jsi tvůrkyně. Zastav se. Rozhlédni se. A pokud to potřebuješ, tak přepiš mapu.

Zdroje: