Konec influencerů: Vítězí virtuální tváře

V době, kdy Amazon, Google a Meta povzbuzují inzerenty k používání AI nástrojů pro tvorbu reklamních textů a obrázků, jsme svědky zrodu nové éry v reklamním průmyslu. Tato změna přináší příslib vyššího výkonu, nižších nákladů a cílenějšího oslovení zákazníků.

Virtuální influenceři, jako je Aitana, vytvořená pomocí nástrojů umělé inteligence, představují revoluci v marketingu. Tito digitální avataři, jsou až nelidsky dokonale navržení (Aitana byla vytvořena agenturou The Clueless) a bez nároků na lidské nedostatky, jsou schopni konkurovat tradičním influencerům, ale za zlomek ceny.

Zrod těchto hyper-realistických AI tvorů vyvolává logické obavy u lidských influencerů. Obávají se, že jejich mnohdy nadstandardní příjmy budou ohroženy digitálními rivaly. Tato změna však může být také vnímána jako nutná disruptivní síla v přeplněném trhu.

Influenceři stojí na přední linii reklamního průmyslu, kde autenticita bohužel ustupuje marketingovým strategiím. Virtuální influenceři, jako je Kuki nebo již zmíněná Aitana, se stávají více než jen digitálními maskoty – stávají se byznysovým klíčem k efektivnějšímu a cílenějšímu marketingu.

Kuki, virtuální influencer a chatbot společnosti ICONIQ AI, jehož kampaň pro H&M výrazně zvýšila zapamatovatelnost jejich reklamy a zároveň jim prudce snížila náklady na oslovování potenciálních zákazníků. Tato nová forma reklamy přitahuje pozornost díky své novosti a unikátnosti.

Někteří marketéři považují virtuální influencery spíše za doplněk než za nahrazení lidských influencerů. Virtuální influenceři se objevují v reklamách spíše jako mluvčí nebo maskoti, než aby samostatně oslovili vlastní publikum – základní esenci obchodního modelu influencerů.

Na druhé straně mince je ale třeba se zamyslet nad etickými a společenskými důsledky. V důsledku toho můžeme být svědky nejenom technologického posunu, ale i kulturní změny v oblasti brand reklamy. A to, co rozhodně nevíme je to, jak tento nový trend ovlivní lidské vnímání a self-image v době, kdy jsme bombardováni dokonalými virtuálními postavami?

Jak budou tito virtuální influenceři ovlivňovat náš vztah k vlastnímu tělu a sebevědomí? V době, kdy jsme denně bombardování obrazy dokonalosti, je těžké se nevyhýbat porovnávání se s uměle vytvořenými ideály. Body shaming a sebekritika mohou nabývat nových rozměrů, když jsou našimi vzory digitální postavy, které přesahují realitu.

Co nás čeká v budoucnosti Influencer marketingu?

Virtuální influenceři představují vzrušující, ale zároveň znepokojivou budoucnost. Zatímco nabízí nové možnosti pro značky a firmy vytvářet obsah nízkých nákladů s vysokým dopadem, stojíme také před výzvou: jak zachovat lidskost a autenticitu v digitálním světě, kde dokonalost je na dosah ruky?

Lil Miguela, virtuální influencerka s více než 2 miliony sledujících na Instagramu byla uvedena v časopisu TIME jako jedna z 25 nejvlivnějších osob na internetu. Značky jako Prada také přijaly tento trend a vytvářejí značkové avatary, které odpovídají jejich hodnotám a image. Jen jejich.

Psychologický dopad virtuálních influencerů, zejména na mladší publikum, může být vysoce znepokojivý. Tyto AI-generované osobnosti mohou nastavovat nerealistické standardy a přispívat k problémům jako body shaming a problémy se sebeúctou.

A nejen k nim. Na rozdíl od lidských influencerů, kteří mohou přinést určitou míru autentičnosti a osobních zkušeností do svého obsahu, virtuální influenceři jsou zcela ovládání svými tvůrci, což může vést k nedostatku transparentnosti ve vztazích a sděleních, která nám předávají.

Je na čase, abychom si položili otázku, jaké hodnoty chceme v naší digitální kultuře propagovat. Protože, co se stane až se koncepce virtuálních avatarů ke své propagaci zmocní autoritářské režimy, oligarchové či na lobbismu postavené politické strany?

Zdroje: