Nejvýznamnější lídrovské dovednosti: Empatie

Empatie umožňuje lidem porozumět emocím, které druzí prožívají. To je základní pro efektivní komunikaci, protože když chápeme, co druzí cítí, můžeme lépe reagovat na jejich potřeby a názory. Tedy pokud to sami chceme.

Empatická komunikace vede k posílení mezilidských vztahů. Když totiž lidé cítí, že jsou vyslyšeni a pochopeni, cítí se více propojení s druhými a v bezpečí ve vztahu. To vytváří prostředí důvěry, kde potom mohou být sdíleny i obtížné nebo citlivé informace.

Empatie tak pomáhá předcházet nedorozuměním a konfliktům. Když lidé dokážou vidět situaci očima druhého, jsou schopni lépe chápat jejich motivace a reakce, což vede k mírnějším a konstruktivnějším interakcím a nikoli jen k bezhlavému prosazování toho „svého“.

Základy jejího užívání jsou stejné jak v pracovní spolupráci, tak doma v rodině. V jakémkoliv týmovém prostředí napomáhá k lepšímu chápání emocí a pohledů členů týmu, což vede k jeho větší soudržnosti a efektivitě.

Empatie není jen o porozumění ostatním, ale také o rozvoji vlastního sebeuvědomění. Učí nás být si vědomi vlastních emočních reakcí, což je velmi důležité pro osobní růst a sebereflexi. Jak jinak byste chtěli umět rozlišovat to dobré od špatného?

Podle mých zkušeností z doby působení v oblasti leadershipu je empatie vnímána za jednu z nejnáročnějších dovedností. Dá se špatně kvantifikovat, nemá kontrolní body pro měření účinnosti. A bohužel i díky naši patriarchální výchově existují mylné představy například o tom, že projevení empatie vede ke ztrátě autority a další podobné nesmysly.

To je ovšem chyba. Empatie je náročná proto, že jde o neverbální projev komunikace, který se přenáší bez pomocí slov, snad ještě v barvě hlasu. To vyžaduje určitou hloubku chápání sebe sama. Ne nadarmo se říká, že do druhých můžeš nahlédnout tak hluboko, jak hluboko si dovolíš vidět sám do sebe.

Nejsme slabí proto, že si dovolíme něco cítit. A že svému srdci dovolíme, aby mu záleželo na pocitech druhých osob. Jsme slabými proto, že těmto pocitům nedovolujeme prostoupit naším srdce a tím ho činíme tvrdým a osamocenějším.

A do jaké hloubky chcete vstoupit, když se odráží v povrchu mobilního telefonu, jehož display žehlíme svými prsty. Namísto toho, abychom se dotýkali s empatii nám vrozenou druhých lidí? To se projevilo během epidemie Covidu. Plochá obrazovka mobilu či počítače nenahradí plnohodnotně ty pro empatii tolik potřebné, avšak chybějící neverbální signály.

Problém komunikace online není ani tak ve vzdálenosti a v osamění, ale především v tom, že nejvíce nás vyrušují vlastní myšlenkové procesy, kterým jsme v osamění domova daleko více vystaveni než ve společné kanceláři.

Empatie není znakem slabosti, ale naopak klíčovým prvkem silného leadershipu. Je čas Vánoc. Možná je nyní ten správný okamžik překonat překážky a stereotypy, které brání jejímu využívání a rozvoji. Kde jinde být empatickým než ve své vlastní rodině?

Empatie je nejen základní vůdčí dovedností, ale je dnes naprosto nezbytná pro budování silných a inovativních týmů. Uznáním a rozvíjením empatie ve svém vedení mohou totiž lídři vytvářet pozitivní a produktivní pracovní prostředí, kde se každý cítí slyšen a oceněn.

To je základ pro dlouhodobý úspěch a spokojenost v každé organizaci. Výzva k vám lidi tedy zní: Nejenže by lídři měli rozvíjet svou empatii, ale měli by ji také aktivně podporovat a oceňovat u svých kolegů a podřízených. Empatie není jen o pochopení druhých, ale také o budování silnější a zdravější pracovní kultury pro všechny.

V srdci každého skutečného lídra (člověka) tkví empatie jako tichý, ale mocný pramen, který nejenže osvětluje naši cestu k pravé lidskosti, ale také otevírá brány k porozumění, soucitu a nekonečnému potenciálu pro pozitivní změnu v našich životech i ve světě kolem nás.

Zdroje: