Osamělost mezi regály: Skrytá cena modernizace supermarketů

Moderní technologie slibují efektivitu, ale za jakou cenu?

Možná nás připravuje o něco zásadního – mezilidský kontakt. Jednou z oblastí, kde jsou tyto změny nejvíce patrné, jsou naše supermarkety. Výhodami jsou rychlejší odbavení u pokladen, přesnější sledování zásob, efektivnější provoz. Ale co když je cena za tento „pokrok“ vyšší, než jsme ochotni připustit?

Nedávno jsem navštívil jeden ne úplně milý supermarket. Dovnitř právě vešel děda o holi a mě zaujal jeho nezvyklý pohyb v prostoru. Specializuji se na neverbální komunikaci. Když si všiml, že ho sleduji očima, jen na mě mávl třesoucí se rukou, vzal do ní košík a řekl směrem ke mně: „To nic mladíku (pozn. autora: je mi 58 let), mám jenom strach tam vlézt. Chodím sem nerad, ale musím, když už jinam nedojdu.“ Chvíli jsme si povídali, a tak vznikl tenhle článek.

Pandemie covid-19 urychlila změny, které již byly v pohybu. Online nakupování potravin zažilo boom, který podle prognóz společnosti McKinsey může do roku 2030 v některých evropských zemích představovat až 18 až 30 procent trhu. Supermarkety byly nuceny rychle reagovat, aby zůstaly konkurenceschopné. Ale tato reakce má své stinné stránky.

Automatizace a úbytek lidského kontaktu

Vstupte do moderního supermarketu a první, co vás pravděpodobně zarazí, je ticho. Místo pozdravů od pokladních a rozhovorů mezi zákazníky slyšíte jen bzučení elektronických cenovek a pípání samoobslužných pokladen. Tato automatizace, ačkoli efektivní z hlediska nákladů, má hluboký dopad na naše sociální interakce.

Podle studie publikované v časopise Verywell Mind, tato ztráta lidského kontaktu má zvláště negativní dopad na starší zákazníky. Pro mnoho seniorů byl každodenní nákup jednou z mála příležitostí k sociální interakci. Nyní se ocitají v prostředí, které je nejen neosobní, ale často je pro něj matoucí a frustrující.

Změna chování zákazníků

Supermarkety nejsou jen místem, kde nakupujeme. Jsou pečlivě navrženými prostory, které využívají psychologické strategie k ovlivnění našeho chování. Od umístění produktů až po barvy a vůně, vše je navrženo tak, aby nás přimělo utratit více.

Například, všimli jste si někdy, že mléko a vejce jsou často umístěny v zadní části obchodu? Toto není náhoda. Je to strategie, která vás nutí projít kolem mnoha dalších produktů, zvyšujíce tak šanci, že koupíte něco, co jste původně vůbec neplánovali.

Pokud budete někdy hledat konkrétní značku produktu, která má mnoho možností, podívejte se na jejich umístění na vertikálních policích. Položky s vyšší cenou jsou vždy umístěny v úrovni očí, zatímco levnější generické verze vyžadují, abyste se ohnuli dolů nebo natáhli, abyste je vůbec vzali do rukou.

Tyto nekalé taktiky mohou být obzvláště škodlivé pro zranitelné skupiny, jako jsou lidé s nízkými příjmy nebo ti, kteří mají problémy s kontrolou impulzivního chování. Navíc, vytváření atmosféry „nákupního sportu“, kde zákazníci jdou nakupovat tam, kde mají nejlepší slevy, může vést ke stresu a nepříjemným zkušenostem.

Snížení diverzity nabídky

Jedním z méně zřejmých, ale potenciálně nejvíce znepokojujících trendů je snižování pestrosti nabídky v supermarketech. Automatizované systémy pro řízení zásob se totiž při objednávání zaměřují hlavně na nejprodávanější položky, což vede k postupnému odstraňování méně populárních produktů.

To má dalekosáhlé důsledky. Pro lidi s dietními omezeními, diabetiky nebo alergiky může být potom stále obtížnější najít produkty, které potřebují. Navíc, omezená nabídka může vést k jednotvárnosti v stravování zákazníků, což může mít velmi negativní dopady na naše zdraví.

Jak uvádí studie společnosti Oliver Wyman, mnoho supermarketů nepřizpůsobuje svou nabídku komunitním potřebám. Lokality, v nichž je obchod umístěn se nesnaží ani trochu fungovat jako místo, kde se lidé přirozeně setkávají. A to může vést k frustraci a ztrátě pocitu sounáležitosti s daným místem.

Sociální dopady

Možná nejzávažnějším důsledkem těchto změn je jejich dopad na naše sociální vazby. Obchody, jak již bylo zmíněno, byly tradičně místem, kde se lidé setkávali, vyměňovali si novinky a budovali komunitu. S rostoucí automatizací a tlakem na efektivitu prodeje se tato funkce vytrácí.

Pro mnoho lidí, zejména seniory nebo ty, kteří žijí sami, může být návštěva supermarketu jednou z mála příležitostí k sociální interakci během dne. Ztráta tohoto kontaktu pak může prohloubit pocity izolace a osamělosti, které jsou již tak velkým problémem v naší moderní společnosti.

Co s tím?

Svět kolem nás se mění závratnou rychlostí a supermarkety jsou jen špičkou ledovce. Automatizace a digitalizace nám sice usnadňují život, ale zároveň nás neřízeny mohou připravit o něco cenného – lidský kontakt a pocit sounáležitosti.

Nejde o to bránit se pokroku, ale spíše o to, zamyslet se nad tím, co je pro nás opravdu důležité. Když příště půjdete nakupovat, rozhlédněte se kolem sebe. Všimněte si lidí, kteří tam nakupují s vámi. Možná je to vaše sousedka, která žije sama a pro kterou je tento nákup jedinou šancí, jak si s někým popovídat. Nebo mladá rodina, která se snaží vyjít s penězi do konce měsíce. Každý z nich je součástí vaší komunity.

V době, kdy se zdá, že nás technologie stále více izoluje, bude právě komunita žijících kolem nás tím, co nám pomůže čelit budoucím výzvám. Ať už jde o ekonomické krize, klimatické změny nebo další pandemie, budeme potřebovat jeden druhého víc než kdy jindy.

Supermarkety budoucnosti by mohly být víc než jen místa, kde nakupujeme. Mohly by se stát centry našich komunit – místy, kde se potkáváme, sdílíme zkušenosti a vzájemně si pomáháme. Je to jen moje představa, ale takhle začínají všechny velké projekty.

Budoucnost nečeká. Tak co kdybychom začali už dnes? Usmějte se na pokladní. Pomozte starší paní dosáhnout na horní polici. Možná se vám to zdá jako maličkost, ale právě z těchto maličkostí se skládá silná komunita.

Budoucnost není něco, co se nám prostě stane. Je to něco, co si vytváříme my sami každý den, svými rozhodnutími a činy. A ta naše budoucnost začíná tady a teď – třeba mezi regály našeho místního supermarketu.

Zdroje: