Hook model: Když se užitečnost stává manipulací

Hook model se skládá ze čtyř fází: Spoušť, Akce, Proměnlivá odměna a Investice. Tyto kroky jsou navrženy tak, aby využívaly lidské chování pro udržení uživatelů na platformách a posílily jejich závislost na produktech.

Tento model je výsledkem práce Nira Eyala, odborníka na behaviorální inženýrství, který se zaměřuje na to, jak produkty mohou manipulovat s chováním uživatelů prostřednictvím opakovaných cyklů.

Pochopení Hook modelu a jeho účinků

Hook Model, který se stal populárním díky knize Nira Eyala „Jak vytvořit návykové produkty,“ poskytuje jedinečný pohled na to, jak lze navrhovat produkty, které se stanou nedílnou součástí každodenního života uživatelů. Zde je podrobnější pohled na čtyři klíčové fáze tohoto modelu:

Abychom pochopili praktické důsledky hook modelu, představte si například Denis, nadšenou uživatelku sociálních médií, která si plánuje výlet z Washingtonu do venkovské Pensylvánie. Narazí totiž na poutavou fotografii na Facebooku, která popisuje Pensylvánii a její přírodní krásy tak poutavě, že to vzbudí její zvědavost.

Kliknutím na obrázek je přesměrována na sociální síť Pinterest, kde objevuje obrovské množství krásných obrázků a souvisejícího obsahu. Jsou to různé proměňující se odměny pro mozek. Od cestovních tipů až po nápady na „udělej si sám“ svůj vlastní výlet do Pensylvánie, a to vše ji udržuje na platformě sociální sítě doslova přilepenou.

A jak Denis připíná na svou novou nástěnku další a další obrázky a prozkoumává dál svou touhu po dobrodružství a cestování, investuje do této sociální sítě svůj čas a preference, čímž upevňuje své spojení s Pinterestem.

Etické dilema

Hlavní etický problém hook modelu spočívá v potenciálním zneužívání. To, co je pro firmu objevováním obsahu a jeho distribuci nadšeným virtuálním cestovatelům může vypadat skvěle. Stejně tak, když vás tento model upoutává ke cvičení pro zhubnutí nebo učení se cizím jazykům.

Jenže když firmy designují své produkty, které úmyslně vyvolávají závislost, může to vést k situacím, kde uživatelé tráví příliš mnoho času na určitých platformách sociálních sítí na úkor jiných aspektů svého života, jako jsou vlastní mezilidské vztahy a fyzické zdraví.

A tento model života v závislosti může působit jako katalyzátor pro vytváření chování, které může mít dlouhodobé negativní důsledky na uživatele. Může ho to dostat do takového stavu závislosti, že z něj už není úniku.

Jen v ČR tráví mládež ve věku 13–17 let na sociálních sítích v mobilu cca 4 hodiny denně, který je jim, co by sledujícím předkládán v hook modelu tak, aby udržel jejich pozornost po co nejdelší dobu.

Nalezení etické rovnováhy.

Aby bylo možné eticky využívat hook model, musí firmy zavést jasné zásady, které respektují autonomii uživatelů:

Transparentnost: Uživatelé by měli být plně informováni o tom, jaké chování od nich aplikace očekává a jak jsou data využívána.

Uživatelská kontrola: Uživatelé by měli mít kontrolu nad tím, jak jsou na platformě zastoupeni a jaké mají možnosti odhlášení či nastavení preferencí.

Podpora zdravého používání: Firmy by měly vytvářet nástroje, které podporují zodpovědné využívání technologie, například připomínky na odpočinek nebo automatické monitorování času stráveného u obrazovky.

Etické testování: Mělo by probíhat pravidelné a nezávislé hodnocení vlivu produktů na psychické a sociální zdraví uživatelů.

Hook model přináší nejmocnější nástroj v historii komunikace lidstva, jak zvýšit zapojení svých uživatelů do komunikace mezi sebou.

Jenže s touto mocí přichází i velká zodpovědnost. A pro přežití lidstva jako druhu je zcela zásadní, aby se firmy pracující s obsahem sociálních sítí zaměřily nejen na zvyšování svých zisků z lidské touhy po sociálním kontaktu.

Pouze tak mohou vytvářet produkty, které obohacují život lidí a podporují pozitivní sociální změnu. Stvořili jsme z prostředku dorozumění se s blízkými a přáteli doslova a do písmene „Říši návyků“.

A víte, jak je to v historii lidstva s konci různých říší, že?

Zdroje: