Threads - Vlákna: Nová sociální síť nebo další past na naši pozornost?

Má prý jít o konkurenci Twitteru. Meta se pokouší využít jeho poklesu popularity a neustálých změn a vrhá se vstříc novému projektu. Ale potřebujeme opravdu nové sociální sítě? Elon Musk provedl pravda různé a kontroverzní změny, propustil zaměstnance starající se o bezpečnost na Twitteru, omezil příspěvky, které můžeme vidět na této síti za den, zavedl předplatné.

A možná, že se pohřebištěm Twitteru stanou právně nová „vlákna“, jak by se přeložil název nové aplikace, protože podle všeho by měla umožnovat daleko hlubší a delší diskuse nad problémy pro své uživatele, než je pouhých 280 znaků, jak měl Twitter dosud.

Jistě, vždy, když do oblasti sociálních sítí dorazilo něco nového, vzbudilo to zájem. Nové sítě mohou nabídnout nové možnosti komunikace, zábavy nebo vzdělávání. Na druhou stranu, mohou také přinést nová rizika, jako je zneužívání dat, šíření dezinformací nebo narušení soukromí.

A navíc, stávající sociální sítě už mají miliony uživatelů, kteří jsou na ně zvyklí a loajální. Od svého založení v roce 1996 se sociálním médiím podařilo zapojit víc než polovinu z 8 miliard lidí na světě. Počet uživatelů vzrostl z 970 milionů v roce 2010 na počet, který v roce 2022 překročil 4,74 miliardy uživatelů. V Česku je využívá asi 75 % populace, tedy necelých 5 miliónů osob.

Jak tedy přesvědčit lidi, aby přešli na novou platformu? Bude to v případě „vláken“ právě ono zvýšení počtu znaků v komentářích? Ale co s jejich časem a pozorností, které jsou už tak omezené? Dnes máme dětství založené na mobilu, který však logicky blokuje normální vývoj dospívajícího tím, že mu krom jiného například totálně rozhazuje přirozené biorytmy (cirkadiánní rytmy).

A namísto osobní socializace s pouštěním loděk na potoce, kde musíte projít trasu závodu, vysledovat proud a jeho chování, nastavit si dobře kormidlo a plachtu u vaší loďky a pohádat se v cíli o to, kdo teda vyhrál, když všechny loďky dojely stejně – se současná generace mladých lidí topí v sociálních srovnáváních, která však nikdy nemohou vyhrát.

Nemluvě o závislosti na mobilu, kdy se okamžikem přenosu pozornosti stává cinknutí upozornění v mobilu, nikoliv zvonek na dveřích ohlašující návštěvu. Podle nejnovějších odhadů hrozí jen v Česku 445 tisícům lidí starších patnácti let závislost na mobilních telefonech, sociálních sítích či on-line hrách.

Zpráva rady vlády ČR pro koordinaci politiky v oblasti závislostí uvádí, že digitální závislost hrozí šesti až sedmi procentům mužů a zhruba pěti procentům žen. Závislí omezují své kontakty pouze na on-line prostředí, ubývá jejich fyzické aktivity a přibývá konfliktů v jejich vztazích. Narůstá totiž jejich úzkost, deprese a agresivita.

Mobilní telefon používá u nás 99 % lidí, internet v mobilním telefonu 72 %. Sociální sítě používá 68 % dospělých. A k nejčastějším aktivitám patří čtení zpráv. Pokud je tomu tak u nás, jaké bude toto číslo celosvětově? Zvláště, když si uvědomíme, že v pracovní dny tráví na síti lidé v Česku v průměru 130 až 150 minut, a to mimo práci a studium. A o víkendu je to až 160 až 180 minut.

Takže v tomto směru míří Meta dobře. Jde jim o možnost přilákat ještě více lidí k tomu zapojit se do on-line prostředí Metaverza, kterou si takto postupně buduje. A postupně přidává, tu obrázky, tu videa, zítra textové zprávy a komentáře.

Jenže častým používáním sociálních sítí se lidem mění mozek. Dostáváme se pomocí těchto technologií do biologicky a neurologicky nepřirozených poloh. To způsobuje odumírání určitých buněk, pak celých tras a celých komunikačních spojů v určitých částech mozku. Tím pádem to zhoršuje schopnost obyčejné lidské komunikace.

Podle studie z roku 2019, která porovnávala čtení textu a prohlížení obrázků na mobilních telefonech, se ukázalo, že čtení textu vyvolává větší aktivitu v oblastech mozku spojených s pamětí, pozorností a kognitivní kontrolou.

Nový projekt Meta - Threads tak může být zajímavým experimentem v oblasti sociálních médií, ale také může představovat další obrovskou zátěž pro naše mozky a celé životy!

A tak, než se ho rozhodneme vyzkoušet, měli bychom si položit otázku: Co opravdu hledáme na sociálních sítích? A jak je můžeme používat, tak, abychom si je užili, ale neztratili se v nich?

Zdroje: