Článek
Průzkumy veřejného mínění mají velkou moc - mohou ovlivnit to, jak lidé volí. Mnoho voličů totiž nechce „zahodit hlas“ a raději volí stranu, která má podle průzkumů šanci na úspěch. Právě proto se falešné nebo manipulované průzkumy stávají oblíbeným nástrojem předvolebního boje.
Jak se falšují průzkumy
Existuje několik běžných způsobů manipulace s průzkumy:
- Špatně zvolený vzorek respondentů
- Manipulativně položené otázky
- Záměrně zkreslená interpretace dat
- Neúplné zveřejnění metodiky
- Zatajení zadavatele průzkumu
Příklad z praxe
Na sociálních sítích se začal šířit zfalšovaný výzkum veřejného mínění, který přisoudil hnutí ANO ve volebním modelu pouhých 23 % a umístil Piráty (20 %) a ODS (19,5 %) do těsného závěsu. Na první pohled působil jako oficiální grafika České televize s průzkumem společnosti Kantar.
Jak se podvrh podařilo odhalit:
- Kantar na svém webu uváděl zcela jiná čísla
- Česká televize žádný takový průzkum nezveřejnila
- Data výrazně vybočovala z trendu všech seriózních agentur, které ukazovaly zřetelný náskok ANO
- Čísla neodpovídala dlouhodobým volebním modelům
Tento případ ilustruje několik důležitých aspektů falešných průzkumů:
- Zneužívají důvěryhodné značky (ČT, Kantar)
- Snaží se vyvolat dojem dramatického zvratu
- Podrývají důvěru v seriózní výzkumy
- Rychle se šíří po sociálních sítích
K čemu slouží falešné průzkumy
Falešné průzkumy mají několik hlavních cílů:
- Bandwagon efekt - lidé mají tendenci "naskočit na rozjetý vlak". Když průzkum ukáže vysokou podporu určité strany, může to přilákat nerozhodnuté voliče.
- Spirála mlčení - pokud průzkumy ukazují nízkou podporu určitého názoru, jeho zastánci se začnou bát ho veřejně vyjadřovat. Tím se zdánlivě potvrdí výsledek průzkumu.
- Mobilizace voličů - když průzkum ukáže těsný souboj, může to přimět váhající příznivce jít k volbám.
- Demobilizace opozice - naopak když průzkum naznačí jasné vítězství, může to odradit voliče protikandidáta od účasti ve volbách.
- Nastolování témat - průzkumy mohou uměle vytvářet dojem, že určité téma silně rezonuje společností, i když to není pravda.
- Legitimizace kontroverzních názorů - když průzkum ukáže vysokou podporu extrémního postoje, může to posunout hranice přijatelného ve veřejné debatě.
Na co si dát pozor
Seriózní průzkum vždy obsahuje:
- Přesnou metodiku sběru dat
- Velikost a složení vzorku
- Způsob výběru respondentů
- Přesné znění položených otázek
- Statistickou odchylku
- Jméno zadavatele
Regulace průzkumů
V mnoha demokratických zemích existují omezení pro zveřejňování volebních průzkumů těsně před volbami. Důvodem je snaha zabránit manipulaci s voliči v době, kdy už není prostor pro ověření dat nebo veřejnou diskusi. V České republice platí zákaz zveřejňování průzkumů tři dny před volbami.
Tato regulace však naráží na nové výzvy:
- Průzkumy lze šířit ze zahraničí
- Sociální sítě komplikují vymáhání pravidel
- Neformální ankety na internetu mohou obcházet omezení
- Falešné průzkumy se mohou šířit v soukromých skupinách
Rozdíl mezi anketou a průzkumem
Běžnou taktikou je vydávat anketu za průzkum. Zatímco anketa je otevřené hlasování přístupné komukoliv, seriózní průzkum pracuje s pečlivě vybraným reprezentativním vzorkem populace.
Falešné průzkumy jsou sofistikovaným nástrojem manipulace, protože hrají na naši touhu být součástí většiny. Nejlepší obranou je kritické myšlení a ověřování si metodik. Pokud průzkum působí příliš jednoznačně nebo postrádá základní náležitosti, je na místě zdravá skepse.
