Článek
Vtip mi řekl. Já jsem ho do knihy dala, ale řekla jsem mu: „Právě jsem přišla o polovinu čtenářů.“ Tenhle vtip říká můj ON s oblibou pokladním v supermarketu, ony se sice pousmějí ze zdvořilosti, ale myslím, že jsou rády, když ON odchází. Naposledy řekl u pokladny: „Já peníze nemám, mně je doma nedávají.“ Když chtěl zaplatit, zjistil, že u sebe nemá ani korunu a běžel rychle do auta, kde je zapomněl. Ten vtip je: „Jaký je rozdíl mezi ženou a pistolí?“ Pro ženskou populaci určitě zábavný, ale k smíchu rozhodně ne.
Jednou můj ON řekl kamarádovi při loučení: „Pozdravuj svoji ženu a moje děti.“ Kamarád na chvíli hodně, hodně ztuhl. Potom se zašklebil a řekl: „Teda, kdybych tě neznal tak dobře, okamžitě bych ti dal na tlamu. Ještě jsme to nikomu neřekli, ani rodině, moje žena čeká druhé dítě. Ty jsi ale pták.“
Za odměnu nás kamarád pozval na oslavu. „Dělám jen malou oslavu, jen pár lidí, žádná velká sláva,“ prohlásil s ledovým klidem. My jsme tam dorazili v teplákách a tam na dvorku asi sto padesát lidí ve svátečním, vyjížďky starými veterány po vesnici a v obýváku měl krásnou vystavenou motorku. Když jsme druhý den večer odjížděli domů, potutelně se usmíval se slovy: „Nechcete barevnou televizi?“ Nastěhoval nám ji do auta a já tu velkou obrazovku jistila celou cestu domů, šedesát kilometrů, v každé zatáčce. Zrovna když jsme doma televizi vyndávali z auta, kamarád zatelefonoval: „Ta televize nefunguje, mně se s ní jen nechtělo tahat na skládku.“
A já, protože jsem stejný pták jako můj ON, přidala jsem do knihy také vtip, ale o chlapech: „Jaké jsou tři stupně obezity.“ V tu chvíli jsem asi přišla o čtenáře chlapy.
No, ale sakra: „Kdo vlastně tu knihu bude číst?“
