Článek
Prepperství lze označit za určitý druh hnutí. Ta obvykle vznikají s nějakou zajímavou myšlenkou. Zde šlo původně o vymanění se ze systémového uvažování a znovu osvojení dovedností, které ze společnosti vymizely. Tyto dovednosti se budou hodit v případě nějaké živelné nebo válečné pohromy nebo v případě nějakého ekonomického a sociálního krachu společnosti. Výraz vychází z anglického slovesa „prepare“ - připravit.
Filozofií hnutí je být připraven a to materiálně, duševně a dovednostmi. V praxi je tato škála připravenosti téměř nekonečná a není v silách jednoho člověka ji celou pojmout.
Pravda ale je, že jako společnost jsme velmi zlenivěli. Málo dbáme o fyzické a duševní zdraví a učíme se být stále závislejší na systému, technologii a také na službách. V lese už si oheň nerozděláme a podle hvězd dojdeme leda tak do Prčic. Naprosto jsme oddělili dva světy. Tohle vše preppeři vědí a snaží se vrátit do společnosti dovednosti, které se budou hodit, když věci nepůjdou podle plánu. Tato stránka hnutí mi velmi imponuje a do puntíku s ní souhlasím.
Když věci nejdou podle plánu a technologie se zhroutí, řešení životních situací vždy spadne do těch „nejprimitivnějších“ forem. Navigace podle hvězd, morseovka, ošetření si zranění, obstarání obživy. Nic z toho už neumíme a některým lidem z toho mrazí. Preppeři nejsou jediné takové hnutí. Tuto myšlenku sdílí skauting a všechny možné organizace, které rozvíjí dovednosti, třeba i kurzy bojových umění a sebeobrany. Patří mezi to i kurzy přežití, alternativní vaření atd. Možností je dnes mnoho a rozvíjení těchto dovedností je potřebné a pro spoustu lidí zajímavé trávení volného času.
Když se ale rozšíří nějaká myšlenka a vytvoří se hnutí, které přiláká spousty příznivců, nakonec se stane, že celá záležitost spadne do takové nezajímavé průměrnosti a někdy komerce. Velmi dobrý příklad je hudební scéna. Někdy také přitáhne hordu vyšinutých jedinců, kteří mají prokazatelně paranoidní sklony a navzájem se v těchto skupinách hecují a podporují. A to se obojí stalo v případě prepperů.
Spousta skupin na sociálních sítích, nazývající se preppeři nebo mající ten termín v názvu, staví svou filozofii hlavně na rozpadu společnosti, totální válce nebo zombie apokalypse. Lidé řeší, jaké jsou na trhu nejlepší plynové masky a kolik jich mají doma. Stále častěji se objevují diskuse o střelných zbraních a výbušné technice. Nechybí ani domácí atomové kryty apod. Nejvíce se řeší připravenost na něco, na co se připravit opravdu nelze. Netuším, jak se člověk může připravit na zombie apokalypsu a proč něčemu takovému vlastně věnuje pozornost. V dalším extrémním případě se za prepperství považuje hysterické křečkování zásob jídla a všeho možného „survival“ materiálu.
Nelze si nevšimnout, že dnešní prepperství ovládá do značné míry kolektivní strach. A také trend, že k tomuto hnutí lze připnout už prakticky cokoliv. Každý dle svého vkusu, respektive strachu. Samozřejmě zde nechybí komerční složka a internetovým obchodům, nabízejícím nejrůznější outdoorové vybavení pod pokličkou prepperství, kvete pšenka.
Snad nejupřímnější zpětnou vazbou je v tomto ohledu umělá inteligence, která při zadání pouze slova „prepper“ vygenerovala obrázek muže v maskáčích, s kapucí, plynové masce a automatickou puškou v ruce. Pozadí tvoří pochmurná scéna města v kouři. Nějak nesdílím názor, že toto bylo hlavní myšlenkou u zrodu prepperství a je to další důkaz toho, jak strach a paranoia prostupuje naši společnost.
„prepper“ podle umělé inteligence
Za součást prepperství lze dnes považovat i survival, bushcraft, woodcraft a další dovednostní směry. Každý, kdo k těmto směrům nějak tíhne by si mohl položit otázku: „Co stojí za mojí motivací?“ Je to ryzí touha po samostatnosti a soběstačnosti nebo je tím hnacím motorem neurčitý strach ze situace, kdy tyto věci budu potřebovat a nebudu je znát či mít? Syslení konzerv a střeliva je pak pouhou náhražkou prepperství a jen jakýmsi dočasným krmením strachu, který může přerůst v paranoidní stavy.
