Článek
Sociálními sítěmi se nějakou dobu šířil mýtus, že Evropská unie zakáže velké talíře. Odkaz na článek, který vyvrací hoaxy, sdílím níže. Někteří lidé tomu samozřejmě uvěří, protože upřímně, ta unie má pověst byrokratického molochu, nápadně se podobajícímu politickému hospodářskému plánování, jak ho znali za socialismu.
První myšlenka, která mě napadla, když jsem titulek přečetl, že pokud by to byla pravda a unie by zakázala velké talíře, tak vezmu kus dřeva a prostě si ho vyřežu. A v duchu jsem poděkoval rodičům, že nás tahali na čundry, na vodu a všude tam, kde jsme museli trochu povystrčit hlavy z komfortní zóny. A že to ve mně zůstalo.
Sám jsem vášnivý zlatokop, tedy rýžuji zlato z řek a potoků. Ale také rád trávím čas v přírodě, sekám dříví. Nůž a sekeru považuji téměř za své přátele. Svět samozřejmě vidím a popisuji pouze skrze svou optiku. Ale všichni lidé jsou tak nějak propojeni a kolektivní vědomí, ač ho nelze důkazy nijak potvrdit, nelze ani vyvrátit. Minimálně se všichni nějak ovlivňujeme, a to zpochybnit nelze.
Troufám si tedy tvrdit, že koníčky zvané bushcraft, skauting, woodcraft, rýžování zlata, hledání minerálů a drahých kamenů, tramping, ale i obyčejné chataření, mají v lidech ještě takový skrytý energetický podtext, kromě toho, že je to prostě baví. Je to jakási nenásilná cesta k nezávislosti, kdy se přímo neuvrhneme do divočiny a poraď si šmudlo. Z té komfortní technologické společnosti vystoupíme vždy kontrolovaně a na relativně krátký okamžik. Trochu se to podobá dávným snahám mořských příšer opustit komfortní prostředí moře a vydat se za životem na souši. Jak se to popisuje, každá ta příšera se vždy na chvíli vyšplouchla na souš a když už se začala dusit a spalovalo ji slunce, šup zpět do bezpečí oceánu. Ale evoluce ji postupně nakonfigurovala tím snažením se o život na souši tak, že se životu na souši přizpůsobila. A hopla, máme zde lidské dějiny. Myšlenka převzata z knihy Eckharta Tolleho - Nová Země.
Je to samozřejmě nadsázka a pouhé podobenství. Kdo ví, jak to bylo. Já u toho nebyl a jestli ano, nepamatuji se. A tak je třeba vycházet z toho, co známe a děláme teď. Svoboda a nezávislost je něčím nesmírně lákavým a stejnou měrou děsivým. To je jako když v domácnosti chované zvíře najednou vypustíte do přírody, třeba mládě, které jste zachránili a nějakou dobu s vámi pobylo a vyrostlo. Ten mladý rys stojí najednou před tím lesem, uši mu střihají, jak vnímá stovky starých, ale přesto opět nových vjemů. Přikrčí se k zemi a se sklopeným ocasem očuchává trávu. Chvíli mu trvá, než se s prostředím spřátelí.
My děláme v zásadě totéž. Je to sice prostředí, ze kterého jsme vzešli, ale už ho neznáme, protože jsme se zavřeli do velkých měst a obklopili technologií. Děsí nás a přitahuje zároveň. To, že děsí nemusíte brát vyloženě doslova, ale řekněme, že ve společnosti by se našlo velké procento lidí, kteří kdyby měli o samotě strávit noc v lese, by cítili minimálně úzkost či lehkou nejistotu. Někteří možná i panický strach. Bushcraft tedy netrénuje pouze dovednosti přežití, opatření si vody a potravy, ale také trénuje ducha, odolnost a usnadňuje adaptaci na toto prostředí. Učí naslouchat přírodě, rozpoznat nebezpečí. Vzpomínáte, jaké byly první dny krokodýla Dundeeho v New Yorku? Svrchovaná dovednost z přírody mu nakonec pomohla přežít v civilizaci.
A tuto větu bych rád zopakoval. Svrchovaná dovednost umění přežít v divočině mu nakonec povedla přežít v civilizaci. A jsme doma, o tom to celé je. Ten náš vnitřní hlas nás nenabádá opustit civilizaci, vykašlat se na náš všední život, opustit přátele a technologie. On ví, že to celé nezvládáme a degenerujeme. A jelikož je inteligentní, tak zná lék. A tím lékem nejsou antidepresiva. Lékem je najít rovnováhu mezi prostředím vytvořeným a tím přirozeným. A to je vše. Celé umění života je o té zatracené rovnováze. Když je něčeho příliš a něčeho méně, trpíme. Kdo si dnes ale uvědomí, že netrpíme jen z nedostatku, ale stejnou měrou trpíme i z přebytku?
https://www.novinky.cz/diskuze/podcasty-retezak-konec-velkych-taliru-kvuli-eu-se-nechysta-retezovy-e-mail-presto-preposlaly-tisice-lidi-40545641
Tip na úžasný film, který je v něčem velmi extrémně pojatý, ale ve spoustě názorech a pojetí světa velmi inspirativní: Captain Fantastic
