Švédsko je synonymem bezpečných silnic. Platí to stále?

Statistiky hovoří zcela jasně. Data z roku 2021 usadila tuto skandinávskou zemi na druhé místo, hned za Maltu, v počtu usmrcených osob na jeden milion obyvatel. Aniž bych zde musel vypisovat výsledky v číslech, je na první pohled jasné, že nelze srovnávat provoz na Maltě a ve Skandinávii. Dva tolik odlišné světy. A přesto se umístily hned vedle sebe jen s minimálním rozdílem.

Za zhruba šestiletý život ve Švédsku jsem najel více než 300.000 km s kamionem po Švédsku, Norsku, Dánsku a Finsku. Další spousty tisíc kilometrů s osobním autem. Za tuhle zkušenost jsem si utvořil jakýsi model, o který se s vámi chci podělit. Samozřejmě jde stále jen o názor jednoho pozorovatele.

Když přijel před několika lety můj belgický kolega do Prahy, sdělil mi při cestě autem na večeři, že je překvapený, jak mile se zde k sobě chovají řidiči. Každý každého pouští, puštěný poděkuje. A to dokonce i tam, kde je přirozené řazení do zipu. Věděl jsem velmi dobře jak to myslí, protože občas také jezdím já k nim a arogantnější mentalitu, než řidičů v Belgii jsem jinde ještě neviděl. Takže ono vše závisí na úhlu pozorování a na prostředí, ve kterém vyrůstáme a které nás obklopuje.

Tímto se dostáváme přímo k jádru věci. Švédské prostředí tvoří převážně prostor, velký a velmi velký prostor. A to je alfa a omega nízké nehodovosti. Spousta lidí v Evropě žije v dojmu, že Skandinávci jsou z podstaty slušní a ohleduplní. Není to úplně mylný dojem. Ale ve velkém prostoru s nízkým provozem se spousta neduhů skryje anebo prostě neprojeví. Zato když budete jezdit 24 hodin nepřetržitě po Praze, zažijete a uvidíte velmi mnoho šíleností. Vše vzniká koncentrací provozu do menšího prostoru.

Švédský provoz tvoří poměrně pestré spektrum, co se mentality řidičů týče. Z velké části jsou to rizikoví přistěhovalci, a ne pouze ti z posledních deseti let migrační krize. Přitom přizpůsobení se švédskému provozu je velmi snadné a pohodlné. Někteří lidé si ale myslí, že se nemusí řídit pravidly země, ve které žijí. A to je velký omyl.

Další aspekt je ego. Mladí Švédové milují silná a rychlá auta. Ale o nehodách mladíků v BMW se ve švédském tisku moc nedočtete. Na rozdíl od České republiky nebo Polska. Jak je to možné, když mají mnohem lepší přístup k pořízení takových aut?

Je to opět můj soukromý názor, ale na základě toho, s jakými lidmi jsem se setkal, si myslím, že nízká nehodovost mladých v silných autech je hodně ovlivněna tím, že v osmnácti pro ně není silné auto žádnou novinkou. Většina otců naučí své dítě řídit už v jeho deseti letech, někdy i dřív. Viděl jsem patnáctileté Švédy, kteří dokázali zacouvat do řady s pětadvaceti metrovou soupravou. Tak kde by se to naučili než od svých rodičů?

Švédsko je automobilový národ. Oni jsou ke vztahu k autům a k řízení prostě vedeni už v raném věku. A tím spíše klesá jejich potřeba si řízení rychlého a silného auta spojovat s jejich egem. U nich se spíše projevuje ta naturální láska k autům, zvláště těm americkým.

Několikrát jsem jel na servisní výjezd se svým neoblíbeným kolegou Maxem. Bylo mu 21 let a byl to typický švédský buran se vším všudy. Ale v autě to byl zcela někdo jiný. Dokonce mi řekl o „slavném“ kruhovém objezdu v Östra Ljungby, kde to klouže jako na ledě i za úplného sucha. V autě jsou najednou velmi dospělí.

Často jsem ale s kamionem míjel pohozená auta ve škarpách, která tam skončila za dosti nejasných okolností minulé noci. Bývají zpravidla označeny reflexní páskou, kterou tam policie dá proto, aby lidé nezastavovali v domnění, že jde o čerstvou nehodu. Některé takto zaparkované vraky tam leží celé měsíce. A na silnici čáry od gum. Driftování chce holt trochu cviku. Pravda ale je, že tato zvěrstva se většinou dějí celkem organizovaně a pod rouškou noci, kdy je provoz téměř nulový. A proč vlastně ne? Je to skvělá zkušenost, jak si vyzkoušet fyzikální vlastnosti vozu a pilovat své zkušenosti.

Často parkoviště pro kamiony navštěvují noční „drifťáci“ a pořádají amatérské závody. Akce trvá tak hodinu, do příjezdu prvních majáků.

Za svoji švédskou karieru jsem zažil bohužel i smrťák. Starší švédský kolega zastavil u krajnice, protože se mu kouřilo od kol přívěsu, kde se uvolnil z několikrát svařovaného držáku blatník a spadl na gumu, kde se vznítil. Šel se podívat co tam hoří a jiný kamion ho smetl a na místě zabil. Co se pak děje, když zemře nějaký kolega? Do firmy přijde psycholog a všichni zaměstnanci mají možnost si s ním promluvit. Tuto nabídku jsem tehdy jako zaměstnanec servisu odmítl. V malých švédských dopravních firmách to funguje velmi zběsile a mnohem divočeji než u nás v České republice. Tehdy bych asi měl potřebu si postěžovat. Předpisy neexistují. Zvěrstva se dějí mezi řidiči i v technice.

Švédsko je zemí, kde je každý tak trochu automechanik. Nakonec i proto se těší velké popularitě obchod s náhradními díly Biltema. „Bil“ je švédsky auto. Ten už je dnes víceméně univerzální a lze v něm pořídit skoro vše, i zboží s auty nesouvisející. Je takovou symbolikou levné alternativy.

Ve Švédsku a v celé Skandinávii je mnohem větší nebezpečí střet se zvěří než riziko, že vás nabourá jiný účastník provozu. Losi mají svá migrační období a srážka osobního auta s losem může být pro posádku naprosto fatální. Na jihu je to ale i vysoká zvěř. Po setmění se to zvěří na silnicích jen hemží. Jestli je nutné na něco ve Švédsku skutečně dávat velký pozor, je to právě zvěř.

Losi mají velmi specifický druh pohybu. Tato zvířata doslova baletí. Jsou rychlá a ladná. Skočí do cesty a vy nevíte odkud se tam vůbec vzala. Jejich krok je tak dlouhý, že nebývá moc šance je spatřit včas.

Kapitolou pro sebe jsou pak zahraniční řidiči kamionů, kteří dnes tvoří zcela zvláštní kapitolu v severském provozu. U nich nelze předem nic předvídat, neboť jejich zkušenosti, mentalita a přístup je něco zcela nevyzpytatelného, úplně stejně, jako je tomu v České republice a západní Evropě.

Švédsko je stále velmi bezpečnou zemí, co se týče provozu. A čím více na sever, tím lépe. Je ale rozumné se příliš nenechat uchlácholit ohleduplnou mentalitou místních a mít se raději na pozoru. Nikdy nemáte jistotu, kdo v tom protijedoucím autě sedí a v dnešním Švédsku ji už nemáte tuplem.

Zdroje:

1. Vlastní zdroje

2. Komunalweb.cz – statistiky dopravních nehod v EU