Článek
Bydlet ve Švédsku hned vedle vojenského letiště má řadu nevýhod. Ale toto je velmi sporadicky využívaná dráha a mnohem častěji slouží ke konání různých aktivit. Kromě toho je v sousedství letecká akademie, takže ani o letadla zde nebývá nouze. Není to ale tak, že by nás přelety stíhaček denně budily ze spaní.
Tento příběh se odehrává v roce 2012, tedy ještě dva roky před tím, než se mi ve Švédsku vše sesypalo a já skončil za kormidlem starého Volvo FH12 z roku 1998. Tehdy jsem také už jezdil několik měsíců pro Danielovu firmu Bryland Transport, kde jsem do června roku 2012 pracoval jako mechanik na servisu. O této životní etapě je vyprávění v mých starších článcích.
Jednoho letního večera, když jsem se vracel s nákladem z Norska na jih Švédska, kde jsem bydlel, mi zavolal kolega a přítel Niklas. Toto jméno znáte z mého dřívějšího vyprávění velmi dobře. Tento lehce zavalitý dobrák, který si mě vzal jako řidiče začátečníka pod svá křídla, se vyskytuje téměř ve všech mých příbězích.
„Tomas, vad gör du i Lördag?“ zeptal se mě v telefonu. Co bych asi měl tak dělat v sobotu. Budu si lízat rány z Norska, abych se tam v neděli večer zase vypravil. Tentokrát jsem opravdu neplýtval sarkasmem. Ale tohle Nickeho nikdy neodradilo. Věděl, že to letní Norsko mám rád a tajně prosím Marcuse, našeho jediného dispečera, aby nás tam posílal.
„V sobotu se sejdeme v Jönköpingu,“ vypadlo z Nickeho. Vyslechl jsem si ho, proč že se to tam vlastně máme sejít. A důvod mě mile překvapil, co víc, nadchnul. Jeden z nejslavnějších srazů trucků ve Skandinávii se pořádá právě tento víkend blízko tohoto jezerního města. A co víc, o měsíc později se stejně důležitý sraz pořádá přímo ve městě, kde bydlíme, v Ljungbyhedu. A budou tam všechny mašiny z naší flotily.
Švédi milují léto. V létě se stane vše důležité. A já mám možnost vidět krásné trucky všech možných lidí, které na cestách pravidelně potkáváme. Většina těchto krasavců skutečně jezdí v denním provozu. Tedy kromě těch veteránů.
Na takových akcích si člověk plně uvědomí, co pro zdejší národ znamená trucking. Nejsou to jen výrobní stroje produkující zisk. A někdy i ne zisk. Trucking je zde folklor a životní styl. Švédsko je malá Amerika. Velké vzdálenosti a velký rozdíl mezi životem ve městě a na venkově. Osobně znám několik našich řidičů, kteří dali tisíce švédských korun do vyladění firemního trucku, který jim nepatřil a na kterém podle všeho budou jezdit jen nějakou dobu.
Bavil jsem se o tom s Nickem, který jen krčil rameny a pousmíval se. Mně to nešlo na rozum. A Daniel mu to dovolí, nechat si nainstalovat přes dvacet extra pozičních světel na kabinu a spoilery? Očividně ano. Brzy jsem pochopil, co zde znamená trucking. A je to nádherné. Když potkáváte tyto nasvícené trucky za jasných letních nocí, něco se ve vás vždy pohne.
Samozřejmě, že před každou technickou prohlídkou, která se zde nazývá „bilprovning“, se musí dělat, že žádná z těchto poziček vůbec nefunguje, nesvítí a vlastně se tam dostala jen náhodou. Ale technické stanice toto respektují. Stejně tak mohutné světelné chromové rampy na předcích kabiny. Tzv. odražeče na klokany, kteří zde nežijí.
Jestli něco na Švédsku a Finsku obdivuji, tak je to láska lidí k těmto strojům a tomuto způsobu života. Naprostá většina z nich jezdí pouze Švédsko nebo Finsko, protože při vjezdu do Německa a dalších evropských zemí, by je okamžitě zastavili a pokutovali. Buď by se jim nelíbila délka soupravy, přídavné osvětlení, zvláštní kruh instalovaný místo volantu, který spíše připomíná kormidlo říčního parníku, anebo by nesouhlasila barva kabiny. A to uznejte, že souhlasit prostě nemůže.
Švédsko a Finsko si v tomto hrají jakousi sólo hru. Přesněji řečeno, spousta věcí zde projde. Byrokracie není tak rozšířená a trucking zde má jakýsi stálý respekt. Po technické stránce však kontrolou neprojde sebemenší problém. Na technické prohlídky, které u nás nazýváme „STK“, jsem jezdil se stovkami náklaďáků a návěsů. To je zde velmi striktní a naprosto neúplatné. Nikomu ale nevadí, když si chce majitel kamionu udělat z obyčejného výrobního prostředku něco vznešeného a krásného. Naopak, všichni nadšeně tleskají.
Toto je jedna z posledních svobodných západních zemí. A to i přes veškeré sociální a migrační problémy, které Švédsko má. Jsem neskutečně šťastný, že jsem zažil švédský trucking ve své ryzí podstatě a doufám, že jen tak neskončí.