Contergan byl lék na nespavost, po kterém se narodilo tisíce dětí bez uší, rukou a nohou

Na konci padesátých let panoval v západním světě optimismus. Válka byla pryč, ekonomika rostla a věda slibovala lepší budoucnost a farmaceutický průmysl chrlil nové léky, které měly lidem zjednodušit běžné životy. V této atmosféře se na trhu objevil přípravek Contergan, nenápadná pilulka, která měla pomáhat proti nespavosti, nervozitě a úzkosti. Byl propagován jako mimořádně bezpečný lék, často cílený na těhotné ženy.

Účinnou látkou Conterganu byl thalidomid. Jedná se o chemickou sloučeninu, která měla tlumící účinky na nervovou soustavu. Lék byl vyvinut v Německu firmou Grünenthal a od druhé poloviny dvacátého století se začal prodávat nejen u našeho západního souseda, ale postupně i v dalších zemích pod různými obchodními názvy. Reklamy slibovaly klidný spánek bez vedlejších účinků, bez rizika závislosti a předávkování. Nikdo tehdy netušil, že právě tato pilulka se stane tichým viníkem tisíců zničených životů.

Zpočátku si nikdo ničeho nevšiml. Pak se ale začaly v porodnicích objevovat děti, které vypadaly jinak než ostatní. Některé se rodily bez rukou, jiné bez nohou, další měly těžce deformované končetiny nebo jim chyběly uši. Lékaři byli zpočátku zmatení. Takové množství těžkých vrozených vad bylo bezprecedentní. Nejprve se hledaly příčiny v radioaktivitě, znečištění nebo virech. Nikdo nechtěl připustit, že by příčinou mohl být lék, který byl oficiálně označen za bezpečný.

Teprve když si někteří lékaři začali všímat, že matky postižených dětí užívaly během těhotenství stejný lék na spaní, tak se začal rýsovat děsivý obraz. Thalidomid ve skutečnosti narušoval vývoj embrya během prvních týdnů těhotenství, kdy si často ještě ženy ani neuvědomovaly, že jsou těhotné. Stačilo několik tablet v kritickém období a následky byly nevratné.

Padesátá léta byla dobou, kdy se věřilo, že věda dokáže všechno vyřešit. A není se čemu divit. Nebylo to ještě tak dávno, kdy lidé umírali na nemoci, které se staly banalitou. Antibiotika porazila smrtelné infekce, očkování zachraňovalo miliony dětí a nové léky se objevovaly každý rok. Farmaceutické firmy měly přehnanou důvěru veřejnosti i států. Testování léků tehdy nebylo zdaleka tak přísné jako dnes. Studie na těhotných ženách prakticky neexistovaly a pokusy na zvířatech nebyly prováděny systematicky.

Jednou z klíčových postav se stala americká lékařka Frances Kelseyová z amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv. Když měla schválit thalidomid pro americký trh, zpozorněla nad nedostatkem bezpečnostních dat a odmítla dát povolení. Díky jejímu rozhodnutí se tento lék v USA nikdy masově nerozšířil a počet postižených dětí tam byl minimální. Její zdrženlivost se později ukázala jako jeden z nejdůležitějších činů v dějinách regulace léčiv. Zatímco v Evropě lék dál devastoval životy, byť v tehdejším Československu se naštěstí neprodával.

Odhaduje se, že po celém světě se narodilo více než deset tisíc dětí s těžkým postižením způsobeným thalidomidem. Mnohé z nich zemřely krátce po narození. Ty, které přežily, tak čelily celoživotnímu boji s handicapem, bolestí a sociálním vyloučením. Rodiče se potýkali nejen s péčí o postižené děti, ale i s pocitem viny. Představte si ten pocit, kdy se vám narodí dítě s celoživotním handicapem kvůli vaší jedné nevědomé chybě, která se nemusela stát. Farmaceutická firma dlouho odmítala odpovědnost a procesy o odškodnění se táhly. Teprve pod tlakem veřejnosti byly vytvořeny odškodňovací fondy a přísnější pravidla pro testování léků. Zdraví to však svým obětem už nikdy nevrátilo.

Zdroje:

https://www.zdravotnickydenik.cz/2015/08/ve-101-letech-zemrela-palicata-byrokratka-ktera-zachranila-americke-deti-pred-thalidomidem/

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/odpustte-zaznelo-po-50-letech-od-vyrobce-leku-deformujiciho-novorozence-284268

https://cs.wikipedia.org/wiki/Thalidomid