Článek
Objevení nového světa nezačíná ve španělských palácích, kde se žadoní o peníze na lodě, ale v drsných podmínkách severního Atlantiku, kde vyhnanství byly běžnou součástí života. Rodina Erikssonů měla toulavé boty v genech. Leifův otec byl Erik Rudý, který byl vypovězen z Norska kvůli vraždě. Poté, co na Islandu v hádce zabil několik mužů, byl vyhnán i odtud. Protože neměl kam jít, tak se plavil na západ do neznáma až narazil na obrovskou zemi plnou ledovců. Aby do této nehostinné pustiny přilákal osadníky, rozhodl se ji pojmenoval Greenland, tedy Zelená země a dnešní Grónsko.
Území osídlená vikingy a trasy jejich plaveb
Náhoda, která změnila mapu světa
Leif ale nebyl synem jen válečníka. Byl na svou dobu moderní muž. Na rozdíl od svého otce, který zůstal až do své smrti zatvrzelým pohanem, on přijal křesťanství. Byl to muž dvou světů, toho starého vikingského a nového přicházejícího z Evropy. Jak to již bývá, na počátku stála chyba. O několik let dříve se jistý obchodník snažil doplout z Islandu do Grónska. Jenže Atlantik je zrádný. Přišla mlha, bouře a severní vítr. Když se obloha konečně vyjasnila, tak spatřil zemi, která ovšem nebyla ta, kterou hledal. Byla to zalesněná a kopcovitá krajina.
Byl to pouhý obchodník, ne objevitel. Místo aby přistál, otočil kormidlo a plavil se dál na severovýchod, dokud nenašel Grónsko. Jeho vyprávění tam však vzbudilo senzaci. Mladý Leif příběh poslouchal s otevřenou pusou. A o několik let později to již nevydržel. Koupil loď, najal posádku o velikosti desítek mužů a rozhodl se najít tu zemi znovu. První země, na kterou narazili byla pustá plná kamenů a ledovců, pravděpodobně šlo o Baffinův ostrov. To bylo pro osídlení naprosto nevhodné místo.
Pobřeží Baffinova ostrova
Pluli dál na jih a druhá zastávka byla již mnohem slibnější. Bílé písečné pláže a nekonečné hvozdy. Pro obyvatele Grónska, kteří museli dřevo na stavbu lodí a domů těžce hledat a dovážet nebo sbírat naplaveniny to byl ráj. Leif zemi nazval Markland, Země lesů. Ale to nejlepší mělo teprve přijít. Po dnech plavby dorazili do oblasti, kde byla tráva stále zelená, řeky se hemžily rybami a zima byla natolik mírná, že dobytek by mohl zůstat venku celý rok.
Dva světy
Zde se odehrál slavný příběh s Tyrkirem. Tyrkir byl Leifův pěstoun, který se během průzkumu ztratil. Když jej našli blábolil opilecky svou rodnou řečí a koulel očima. Našel totiž divokou vinnou révu a hrozny. Leif proto zemi pojmenoval Vinland, Země vína. Nejspíše šlo o Newfoundland v oblasti zálivu svatého Vavřince. Dlouhá století byl příběh o Vinlandu považován jen za mýtus. Odborníci se smáli představě, že by vikingové na svých otevřených lodích překonali Atlantik. Zlom přišel až v roce 1960, kdy norský badatel Helge Ingstad a jeho žena objevili na severním cípu Newfoundlandu zbytky staveb.
Leif Eriksson objevuje Ameriku
Nebylo to inuitské obydlí. Byly to základy dlouhých domů, přesně takových, které se stavěly na Islandu a v Grónsku. Vikingové nebyli v Novém světě sami. Ságy popisují setkání s domorodci, šlo o setkání s předky dnešních Indiánů a Inuitů. První kontakty byly opatrné a obchodní. Vikingové nabízeli látky a mléko, které domorodci nikdy předtím neochutnali, ale bohužel jim z něj pravděpodobně bylo špatně, protože trpěli laktózovou intolerancí. Domorodci na oplátku nabízeli kožešiny.
Vikingové měli jednu zásadu a to neprodávat zbraně. Když se někdo pokusil ukrást sekeru, měl být zabit a křehký mír se mohl kdykoliv zhroutit. Leif se po jedné zimě vrátil do Grónska, ale jeho příbuzní se do Vinlandu vraceli. Jeho bratr Thorvald tam zaplatil životem, byl zasažen šípem do podpaží a stal se prvním Evropanem pohřbeným v Americe. Nejdramatičtější moment osídlování je však spojen s jeho nevlastní sestrou Freydís Eiríksdóttir. Byla to dcera Erika Rudého se vším všudy, krutá, chamtivá a odvážná.
Thorvald Eriksson je zasažen šípem do podpaží
Když původní obyvatelé zaútočili na vikingskou osadu s ohlušujícím řevem, tak vikingští muži zpanikařili a dali se na útěk. Těhotná Freydís, která jim nestačila se otočila proti přesile. Vzala meč mrtvého soukmenovce, obnažila si hruď a začala po ní plochou stranou meče plácat, přičemž vydávala děsivý válečný pokřik. Výjev šílené a polonahé těhotné ženy s ocelovou čepelí domorodce vyděsil natolik, že utekli. Freydís zachránila osadu, ale její pověst měla i temnou stránku. Údajně nechala ve spánku vyvraždit své konkurenty v osadě.
Osud Vikingů v Americe
Vikingové měli lodě i zbraně. Ale jejich osada nepřežila. Bylo jich málo. Na expedice do Vinlandu plulo maximálně stovky lidí, spíše desítky. Proti nim stáli tisíce domorodců, kteří znali terén. Ocelové meče jsou skvělé, ale proti dešti šípů a masivní přesile nestačí. A severští objevitelé v té době nepotřebovali tolik novou půdu a zdroje jako Evropané o 500 let později. Navíc pevninská Evropa tehdy příliš o objevu netušila.
Kdyby vikingové přinesli do Ameriky nemoci, které později zdecimovaly indiány po příchodu Kolumba, tak by historie vypadala jinak. Zdejší populace by se zhroutila již v 11. století, a když by dorazil Kolumbus, našel by možná jen prázdný kontinent nebo kontinent ovládaný potomky Seveřanů. To se už ale nikdy nedozvíme a můžeme pouze spekulovat, protože na co by kdyby se v historii nehraje.
