Článek
James Cook patřil mezi největší britské námořníky a kartografy 18. století. Byl prvním Evropanem, který přesně zmapoval pobřeží Austrálie a obeplul Nový Zéland, navštívil i Havaj a pronikl až k ledovým vodám Antarktidy. Přesto jeho životní cesta skončila tragicky. Nebyl to urozený aristokrat. Na rozdíl od svých současníků vyrostl ve skromných poměrech. Narodil se roku 1728 ve vesnici Marton v severovýchodní Anglii v hrabství Yorkshire. Jeho otec byl skotský dělník a matka pocházela z místní rodiny.
O luxusu nebo vzdělání nemohla být řeč. James vyrostl v chudých podmínkách a už od dětství byl zvyklý na tvrdou práci. Rodina se brzy přestěhovala do Great Ayton, kde malý James chodil do vesnické školy. Tam se naučil číst, psát a počítat. Víc se od syna dělníka ani neočekávalo. Přesto se u něj brzy objevil obrovský talent pro matematiku a prostorovou představivost. Hodně jej lákalo moře. Pobřeží Severního moře bylo jen několik kilometrů od jeho domova a Cook cítil, že jeho osud neleží na pevnině.
Tehdejší známá mapa světa od kartografa Bellina, kterou James Cook svými novými objevy zcela přepsal do nové podoby.
Vzestup v královském námořnictvu
V šestnácti letech se stal učněm v lodním obchodě ve vesnici Staithes. Právě tam se naučil základům mořeplavby, navigace a života mezi námořníky. Podle některých historek byl tak okouzlen loděmi, že často hleděl z útesů na širý oceán a snil o vlastních výpravách. Po roce se připojil k obchodní lodní společnosti ve Whitby. Tam získal zkušenosti na lodích přepravujících uhlí po Severním moři. Nebyla to romantická práce, šlo o dřinu v těžkých podmínkách, ale Cook se naučil vše, co později potřeboval. Od navigace po práci s mapami a znalosti větrů i proudů.
V roce 1755 se ve svých 27 letech přihlásil k britskému královskému námořnictvu. V té době zuřila sedmiletá válka a impérium potřebovalo zkušené muže. Pro Cooka to znamenalo šanci, jak se z prostého námořníka vyšvihnout nahoru. Během války sloužil především v Severní Americe. Zde se poprvé ukázal jeho mimořádný talent kartografa. Na řekách a pobřežích Kanady vytvářel mapy s takovou přesností, že se používaly ještě o sto let později.
V roce 1768 dostal příležitost, která navždy změnila jeho život. Královská společnost pro vědy hledala schopného kapitána, který by odplul do Tichomoří a pozoroval vzácný astronomický úkaz, přechod planety Venuše přes Slunce. Tento jev měl pomoci vědcům spočítat vzdálenost mezi Zemí a Sluncem. Výprava však měla i tajný úkol a tím bylo prozkoumat ne tolik známý jižní kontinent, o kterém Evropané věřili, že existuje a získat nové území pro britskou korunu. Cook k tomu dostal malou, ale pevnou loď jménem Endeavour.
Tahiti a zmapování Austrálie
Cook vyplul z Anglie v srpnu 1768. Na palubě Endeavouru se kromě posádky nacházeli i vědci, astronomové a přírodovědci. Mezi nimi byl i slavný Joseph Banks, který později proslul jako zakladatel moderní botaniky. Loď byla vybavena přístroji, zásobami a také velkým množstvím kysaného zelí, o němž Cook věřil, že ochrání námořníky před kurdějemi. První zastávkou bylo souostroví Tahiti. Právě zde měla expedice pozorovat přechod Venuše. Celá výprava se rozložila na břehu a sledovala, jak malá černá tečka planety přechází přes sluneční disk.
První Cookova plavba, při které jako první zmapoval východní pobřeží Austrálie.
Tahiti přineslo i kulturní šok. Námořníci se setkali s místními Polynésany, kteří byli přátelští, otevření a často nabízeli ženy výměnou za železné hřebíky. Posádka se rychle přizpůsobila. Někteří muži dokonce dezertovali a snažili se zůstat na ostrově. V ten moment musel kapitán tvrdě zakročit a jednoho z uprchlíků veřejně bičoval, aby ukázal, že disciplína na lodi platí za každých okolností.
Po skončení první mise zamířil Cook na jih. Nakonec narazil na pevninu, která se do té doby objevovala jen na mapách s otazníky. Jednalo se o východní pobřeží Austrálie. 19. dubna 1770 posádka spatřila pevninu a 29. dubna zakotvili v zátoce, kterou pojmenoval Botany Bay, podle bohatství místních rostlin. Zapsal si, že půda je úrodná a krajina krásná, ale také, že původní obyvatelé se s Evropany stýkali jen neochotně. Právě Botany Bay se o dvě dekády později stala místem první britské trestanecké kolonie. Cook tím nechtěně připravil půdu pro kolonizaci celého kontinentu.
Cookovo první vylodění v Austrálii v Botany Bay
Další výpravy a tragická smrt
Když se vrátil do Anglie, tak se jednalo o senzaci. Stal se hrdinou a vědci oslavovali bohaté botanické a zoologické objevy. Kartografové obdivovali jeho nové mapy a admirálové chválili jeho disciplínu a úspěchy. Král Jiří III. jej povýšil a připravil pro něj další významnou výpravu. Tentokrát vyplul se dvěma loděmi, Resolution a Adventure. Cíl byl jasný. Najít a jasně zmapovat velký jižní kontinent. James se vydal tedy daleko na jih a stal se prvním Evropanem, který překročil jižní polární kruh. Přestože samotnou Antarktidu nikdy nespatřil, tak plul mezi obrovskými ledovými krami a dokázal, že pokud nějaký kontinent existuje, leží v nehostinných ledových vodách. Tato výprava trvala několik let.
Jedním z největších Cookových přínosů nebyly jen mapy, ale i péče o zdraví posádky. V 18. století byly kurděje smrtelnou nemocí námořníků, která vznikala z nedostatku vitamínu C a kosily celé lodě. Cook proto zavedl povinnou konzumaci kysaného zelí, citrusů a dalších potravin, když to jen šlo. V té době se jednalo o velkou revoluci, která změnila pravidla námořnictví. Po úspěchu druhé expedice začal být považován za nejlepšího námořníka své doby. Dostal další a ještě důležitější úkol. Najít severozápadní cestu, tedy průjezd z Atlantského oceánu do Tichého oceánu přes Severní Ameriku. Tato trasa by zkrátila obchodní cesty a měla obrovský strategický význam.
Nejdříve dorazil k souostroví, které do té doby Evropané neznali, byla to Havaj. Domorodci byli fascinováni bílými muži, jejich loděmi a železnými nástroji. Kapitán James Cook byl považován za vtělení boha, který byl bůh plodnosti a míru. Nejen díky domu námořníci rychle navázali kontakty a přijali pohostinnost místních. On však věděl, že jeho úkol leží na severu, a tak po několika týdnech odplul k pobřeží severní Ameriky. Výprava zamířila až k Aljašce a snažil se nalézt cestu kudy proplout, ale narazil na obrovské ledové bariéry. Nakonec se vyčerpaný a zklamaný rozhodl vrátit na Havaj, aby tam přezimoval, přičemž cítil velký tlak, protože mapaři i obchodníci očekávali objevení nové a výhodnější cesty.
Když dorazil zpět na Havaj, tak zde již vládla jiná atmosféra. Domorodci začali chápat, že Evropané nejsou bohové, ale lidé s vlastními slabostmi. Obchodování přerostlo v konflikty. Námořníci a domorodci se začali navzájem okrádat. Když mu nakonec ukradli člun z jedné z jeho lodí, tak se Cook rozhodl použít sílu. Chtěl zajmout náčelníka jako rukojmí, aby vynutil vrácení lodí, tento krok se mu však stal osudným. Na pláži v Kealakekua Bay se strhla bitka. Nakonec jej obklíčili a obdržel ránu do hlavy, následně byl probodnut kopím a noži. Tělo bylo rozčtvrceno a části vráceny posádce jako pocta. Tak skončil život jednoho z největších námořníků všech dob.
Smrt kapitána Jamese Cooka
Zdroje:
https://www.britannica.com/biography/James-Cook
https://cs.wikipedia.org/wiki/James_Cook
https://www.sl.nsw.gov.au/stories/captain-cooks-voyages-exploration
https://teara.govt.nz/en/biographies/1c25/cook-james
