Článek
Když Leopold v roce 1865 nastoupil na trůn, Belgie byla novým, neutrálním a prosperujícím státem. Trpěl komplexem méněcennosti vůči britskému impériu nebo Francii. Byl posedlý myšlenkou, že země bez kolonií je bezvýznamná, dlouhá léta studoval mapy a hledal, co by se dalo získat pro Belgii. Zkoušel dokonce koupit provincii v Argentině, pronajmout si Filipíny od Španělska a dokonce se poohlížel po Fidži, odešel však s nepořízenou. Zbývalo jediné místo na mapě, a to povodí řeky Kongo v srdci Afriky.
Největší podvod století
Král byl geniální manipulátor, věděl, že v době sílících demokratických hlasů nemůže jen tak vpochodovat do Afriky a zabrat území, musel na to jít jinak. V roce 1876 uspořádal v Bruselu velkolepou geografickou konferenci, pozval cestovatele, vědce a filantropy, založil také Mezinárodní africkou asociaci, jejímž oficiálním cílem bylo šířit křesťanství, bojovat proti arabským otrokářům a přinést do Afriky volný obchod, svět mu tleskal. Pod touto rouškou najal slavného cestovatele Henryho Mortona Stanleyho, aby pro něj v Kongu uzavíral smlouvy s kmenovými náčelníky. Ti často podepisovali dokumenty, kterým nerozuměli, výměnou za pár látek a korálků, čímž se nevědomky vzdávali půdy i pracovní síly.

Pracující dělníci v Africe
Vyvrcholením byla Berlínská konference v roce 1885. Leopold tam přesvědčil světové mocnosti, aby uznaly Svobodný stát Kongo. Nešlo prakticky o belgickou kolonii, ale o soukromý majetek Leopolda II. Byl to jediný případ v historii, kdy jeden člověk vlastnil zemi o rozloze západní Evropy. Zpočátku šlo o slonovinu, ale pak přišel vynález, který zpečetil osud milionů lidí, byla to nafukovací pneumatika. Svět najednou zoufale potřeboval kaučuk a Kongo bylo plné kaučukovníků. Leopold zavětřil milionový byznys a z humanitární mise se přes noc stal pracovní tábor. Král nařídil, aby domorodci platili daně v kaučuku, vznikla soukromá armáda Force Publique, složená z evropských důstojníků a afrických žoldnéřů.
Mezi nimi byly i kanibalistické kmeny, což vzbuzovalo hrůzu. Systém byl jednoduchý, každá vesnice měla kvótu a pokud ji nesplnila, tak přišel trest. Bičování se stalo denním chlebem a pokud se vesničané rozhodli utéct do pralesa, tak si vojáci brali jako rukojmí ženy a děti. Protože munice byla drahá a dovážená až z Evropy, vojáci museli prokazovat, že každou vystřelenou kulku použili na zabití rebela a ne na lov zvěře, důkazem byla uťatá pravá ruka. Vojáci, kteří kulky vystříleli na zvěř nebo minuli, tak řešili problém pragmaticky tím, že usekávali ruce živým lidem, aby měli co předložit jako důkaz.

Konžský muž Nsala se dívá na useknutou ruku a nohu své pětileté dcery, kterou v roce 1904 zabili, uvařili a kanibalizovali členové Force Publique.
Hořící archivy a vypískaný pohřeb
Leopold nebyl typem krále, který by peníze hromadil v truhlicích, chtěl, aby po něm něco zůstalo a byla to éra budování Belgie. Leopold utrácel miliony franků na zvelebování své země. Jeho soukromý život byl stejně kontroverzní jako jeho vláda. Svou manželku Marii Henrietu nenáviděl. Na stará kolena v 65 letech se zamiloval do šestnáctileté prostituky Caroline Lacroix, vztah vyvolal obrovský skandál. Když Leopold ležel na smrtelné posteli, tak se s ní rozhodl i oženit, aby zajistil dědictví pro jejich nemanželské děti.
Konec Leopoldova snu nezpůsobila armáda, ale jeden všímavý úředník v antverpském přístavu. Edmund Morel pracoval pro lodní společnost, která vozila zboží do Konga a zpět. Všiml si podivné anomálie v účetních knihách. Lodě z Konga připlouvaly po okraj naplněné kaučukem a slonovinou, ale zpátky do Konga odplouvaly pouze se zbraněmi, municí a řetězy, nebylo zde žádné zboží na obchod a okamžitě mu došlo, kde se skrývá pravda. Spustil velkou mezinárodní kampaň za lidská práva, na jeho stranu se přidali i spisovatelé jako Mark Twain či Arthur Conan Doyle, autor Sherlocka Holmese. Tlak byl neúnosný. V roce 1908 před svou smrtí byl Leopold donucen předat Svobodný stát Kongo belgické vládě, ale ještě předtím provedl poslední akt vzdoru. Nařídil spálit státní archivy Konga. Když v roce 1909 zemřel, tak při jeho průvodu se nestalo, že by lidé plakali, naopak. Belgičané na rakev svého krále bučeli a plivali.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Leopold_II_of_Belgium
https://www.info.cz/zpravodajstvi-a-komentare/kral-leopold-belgicky-kolonialismus-belgicke-kongo-genocida-fakta
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/kongo-masakry-otroctvi-belgicky-kral-leopold-ii.A200703_191631_zahranicni_mama
https://www.stoplusjednicka.cz/temna-minulost-belgie-krutovlada-v-africkem-kongu-si-vyzadala-zivoty-10-milionu-lidi





