Hlavní obsah

Rozprášil řád templářů. Poklad Filipovi IV. Sličnému podle legend unikl

Foto: Wikimedia Commons / volné dílo

Upalování templářů na hranici

Zničil nejmocnější rytířský řád středověku a nechal jeho vůdce upálit. Přesto si na templářský poklad nikdy nesáhl. Filip IV. Sličný možná spustil kletbu, která ho dohnala.

Článek

Filip IV. Sličný. Už jeho přezdívka zní jako z romantického románu. Vysoký a štíhlý s výraznými rysy a ledovýma očima. Král, který na francouzském trůně vládl železnou rukou. Ale za jeho ušlechtilou tváří se skrývala nezměrná ctižádost, podezřívavost a politická vypočítavost. Byl to panovník, který miloval moc. A když se mu do cesty postavil nejmocnější rytířský řád tehdejší Evropy, tak neváhal udeřit.

Byl to právě Filip, kdo se rozhodl, že řád zbohatlý z křížových výprav a darů evropské šlechty už není užitečný, ale nebezpečný. V říjnu roku 1307 nechal zatknout stovky templářů po celé Francii a zahájil proces, který skončil jejich zrušením a popravami. Zároveň si ale dělal zálusk na jejich legendární poklad, tedy zlato, stříbro, relikvie a dokumenty, jež měly být ukryty v sídle řádu, ale poklad zmizel. A s ním i část tajemství, které templáře obestírá dodnes. Přes Filipovu nelítostnou akci a mučení templářských vůdců zůstalo něco nedořečeno. Něco, co dalo vzniknout stovkám knih, teorií a legend. Kam se poděl templářský poklad a proč se tak mocný král jako byl Filip rozhodl zničit řád, který sloužil církvi?

Král, který neměl nikdy dost

Filip nastoupil na trůn v roce 1285. Nezapomeňme, co to bylo za dobu. Bylo přibližně 50 let před stoletou válkou a Francie je již ustálená mocnost na západě Evropy a do čela právě vkračuje čerstvě dospělý následník trůnu. Byl to panovník, který viděl stát jako nástroj k upevnění vlastní moci. Za jeho vlády došlo ke klíčové transformaci Francie od feudálního státu k centralizované monarchii. Ale tato proměna něco stála. Francouzská koruna byla zadlužená a jedním z věřitelů byli právě templáři. Král tak hledal způsob, jak se jich zbavit a zároveň získat jejich majetek. Ideologické důvody, kacířství, či zrada? Ty přišly až později. Nejprve šlo o peníze a moc. Filip už měl zkušenosti s tím, jak se zbavovat nepohodlných skupin. Židy nechal vyhnat z Francie jen chvíli předtím. A templáři? Ti byli příliš silní, příliš nezávislí a především příliš bohatí.

Foto: Wikimedia Commons / Marco Zanoli CC BY-SA 4.0

Templářská sídla v Evropě roku 1300, většina z nich byla ve Francii

Pátek třináctého, který vše odstartoval

Pátek třináctého. Datum, které se dodnes spojuje s neštěstím. A právě tento den, 13. října 1307 se stal osudným i pro templáře. Na rozkaz Filipa IV. byla po celé Francii zatčena většina členů řádu. Zásah byl naplánovaný do posledního detailu. Úder byl bleskový, během jediného dne bylo zatčeno více než 500 templářů. Král poslal svým úředníkům pečlivě zapečetěné dopisy. V nich stál jasný příkaz, že templáři mají být zatčeni a má být zabaven jejich majetek a byli vyslýcháni z kacířství. Filip obvinil řád z modlářství, sodomie, zapírání Krista a dalších bizarních skutků. Nařčení byla šokující, a především z velké části vykonstruovaná.

Zatčení templáři byli podrobeni krutému mučení. Inkvizice neváhala ani vteřinu. Výslechy přinesly to, co král potřeboval. Přiznání. Velmistr řádu Jacques de Molay nakonec také ustoupil. Ale mnozí z templářů později své přiznání odvolali a byli za to upáleni jako nepokání hodní heretici. Filip se mezitím snažil přesvědčit papeže Klementa V., aby řád oficiálně zrušil. Papež sice původně váhal, ale pod tlakem a s vědomím, že sídlí v Avignonu, tedy pod Filipovým vlivem nakonec svolil. Na koncilu ve francouzském městě Vienne roku 1312 byl řád templářů zrušen. Ale pohádkový poklad? Ten se nenašel.

Foto: Wikimedia Commons / Public Domain

Upalování templářů ve 14. století

Královští úředníci sice zabavili řádové majetky, hrady a pozemky, ale našlo se toho výrazně méně než jaká byla očekávání. Legenda říká, že několik templářů uprchlo z Paříže ještě před zatčením a s nimi zmizelo zlato, dokumenty a relikvie. Jiní tvrdí, že templáři stihli poklad ukrýt v některém z hradů nebo dokonce odvézt přes moře. Vznikla i teorie, že templářský poklad skončil ve Skotsku, kde řád přežíval pod jiným jménem. Jedna z nejfantastičtějších hypotéz tvrdí, že část templářů přešla do ilegality a dala základ svobodným zednářům. A jejich poklad měl být podle některých teorií uložen v tajné schránce pod chrámem v Rosslynu. Historici se většinou však shodují, že velká část toho, co bylo templářům připsáno, je spíše výsledkem legend než skutečnosti. A je tedy možné, že žádný takový poklad neexistuje nebo je možná tak dobře ukryt, že nikdy nebude nalezen.

Hořký konec templářů i krále

Roku 1314 byl Jacques de Molay, poslední velmistr templářského řádu po dlouhém věznění upálen. Zpočátku se zdálo, že jeho poprava bude jen formálním zakončením celého procesu, protože přiznal vinu. Jenže krátce před vykonáním rozsudku šokoval přihlížející. Na hranici se smrtí v očích své výpovědi veřejně odvolal a obvinil Filipa IV. i papeže z nepravostí. Prohlásil, že řád je nevinný a modlil se, aby bůh soudil i je. Jacques de Molay se prý obrátil k nebi a zvolal: „Nechť Bůh ví, kdo z nás lže, a nechť ten, kdo nás neprávem soudil do roka stane před Jeho tváří.“ Poprava byla velmi krutá. Byl upálen na hranici, která hořela pomalu a zlověstně. A pak začaly pomalu umírat i viníci.

Zní to jako legenda, ale v následujícím roce skutečně zemřel nejen král Filip IV. Sličný, ale také samotný papež Klement V. Oba do roka od smrti de Molaye. Náhoda, nebo kletba? Lidé ve středověku byli o té druhé možnosti přesvědčeni. Filip zemřel při lovecké výpravě, pravděpodobně na mrtvici. Jeho synové, tři následníci trůnu vládli krátce a jeden po druhém zemřeli bez mužských dědiců. Tím vymřel přímý rod Kapetovců, jenž vládl Francii po staletí. A tato dynastická krize vedla později k jedné z nejdelších a nejkrvavějších válek evropských dějin, stoleté válce mezi Francií a Anglií. Jako by templářská kletba padla na celou Francii.

Foto: Wikimedia Commons / Public Domain

Smrt Filipa IV. Sličného

Ačkoliv byl řád oficiálně zrušen, tak templářský odkaz žije dál. Jejich symboly, příběhy a tajemství přežily v legendách, knihách i moderních konspiračních teoriích. Dnes je jméno templářů synonymem pro tajemství, odvahu a zradu. Jejich obvinění z kacířství nebylo nikdy formálně potvrzeno. Naopak o několik století později zveřejnil Vatikán tajný dokument známý jako Chinonské pergameny, který ukázal, že papež přední představitele templářů tajně omilostnil. Sám Klement V. měl vážné pochybnosti o jejich vině.

Zdroje:

https://www.britannica.com/topic/Templars

https://www.case.edu.au/blogs/case-subscription-library/the-templars-history-legend-diane-speed

https://www.stoplusjednicka.cz/templari-jsou-dodnes-jednim-z-nejzahadnejsich-radu-v-dejinach

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zbozni-a-spravedlivi-s-povolenim-zabijet-jejich-zkaza-zacala-v-patek-13-177710

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz