Plavecký stroj Michael Phelps má více zlatých medailí na LOH než celá Česká republika

Michael Phelps se narodil v Marylandu na východě Spojených států amerických. Už od dětství byl plný energie, která se často měnila v nepokoj a neposednost. Diagnostikovali u něj ADHD, což znamenalo, že se obtížně soustředil ve škole a často měl konflikty s učiteli. Rodiče však brzy objevili, že sport může tuto energii nasměrovat pozitivně. Ve čtyřech letech začal Michael plavat a brzy se ukázalo, že má nadání, které dalece převyšuje jeho vrstevníky.

Plavání mu nejen pomáhalo se soustředit, ale stalo se i únikem a velkou životní motivací. Michaelovy první tréninky nebyly jen o rychlosti. Šlo také o budování disciplíny, pravidelnosti a koncentraci. Už brzy dokázal porážet mnohem starší zkušenější plavce, což jasně naznačovalo velký potenciál.

Ve svých pouhých 15 letech se kvalifikoval na Olympijské hry v Sydney roku 2000. I když na medaili tehdy ještě nedosáhl, tak účast mladíka byla znamením budoucího vzestupu. Bylo jasné, že jde o někoho výjimečného. Plavecký styl, rychlost a schopnost zotavit se mezi jednotlivými plavbami byla nad lidské měřítko jeho ostatních soupeřů. O čtyři roky později na olympiádě v Athénách přišel první velký triumf. Phelps získal 6 zlatých a 2 bronzové medaile, čímž se stal nejúspěšnějším plavcem celé olympiády. Jeho styl se stal ikonickým a začal být vzorem mladé generace.

Již o 4 roky později v Pekingu dosáhl absolutního vrcholu kariéry, povedlo se mu získat 8 zlatých medailí na jedné jediné olympiádě, to byl rekord, který nikdy předtím ani poté nebyl překonán. Byly to výkony, které přepsaly historii. Kromě zlatých medailí určil také novou světovou laťku pro závod na 100 a 200 metrů v plaveckém stylu motýlek, protože překonal dosavadní světové rekordy. Dominance v bazénu byla téměř nadpřirozená. Lidé začali označovat Phelpse za plavecký stroj.

Úspěch ale nebyl pouze o talentu. Tréninkové rutiny byly extrémní. Trénoval 6 dní v týdnů šest až osm hodin denně. A na denní bázi do sebe dostával přibližně 12 000 až 14 000 kilokalorií denně při nejtěžší přípravě, aby jeho tělo zvládalo takové tréninky. Přitom průměrný člověk by za den měl sníst přibližně 2000 kilokalorií. To vše u něj doprovázela precizní regenerace, sauna, masáže a psychologická podpora. Kromě fyzického výkonu byl klíčový i jeho mentální přístup. Phelps se naučil vizualizovat každý závod a dokázal si představit každou vteřinu svého výkonu, což mu dávalo psychologickou výhodu nad jeho soupeři.

O další čtyři roky později v Londýně potvrdil svou pozici světové legendy plaveckého sportu. Přestože soupeři byli stále silnější a silnější a bazén plný mladých talentů, tak získal opět 4 zlaté medaile. V Riu roku 2016 ukončil svou olympijskou kariéru s několika dalšími medailemi, čímž navýšil svůj celkový počet na 28 olympijských medailí, z toho 23 bylo zlatých.

Ale každý inspirativní příběh má i své stinné stránky. Po olympiádě v Londýně se Michael otevřeně přiznal k tomu, že trpí depresí, úzkostmi a myšlenkám na sebevraždu. I když boj o slávu dávno vyhrál, tak ten vnitřní prohrával. Což otevřelo diskuzi o duševním zdraví profesionálních sportovců, kteří často čelí enormnímu tlaku a očekávání. Dnes aktivně pracuje s nadacemi a podporuje projekty duševního zdraví a předává zkušenosti mladým sportovcům po celém světě.

V roce 2009 se stal terčem masivní mediální pozornosti, když se objevily fotografie, na kterých drží joint. Fotky byly pořízeny na soukromé akci a rychle se rozšířily po internetu. Fanoušci byli šokováni a část lidí vyjadřovala zklamání, zatímco někteří obhajovali jeho soukromí. Plavecká federace v USA rychle reagovala a byla mu dočasně odebrána podpora sponzorů. On sám veřejně přiznal chybu a omluvil se s příslibem, že se poučí.

Jenže kontroverze se neomezily jen na marihuanu. Byl také zatčen za řízení pod vlivem alkoholu. Mediální obraz plavecké legendy se začal pomalu ale jistě tříštit. Zatímco v bazénu byl neporazitelný, tak mimo něj se musel naučit čelit důsledkům svých rozhodnutí. Vše nasvědčovalo tomu, že drogy využívá jako únik z reality. Což se také potvrdilo.

Ve svých otevřených rozhovorech přiznal, že uvažoval o sebevraždě, protože ztratil životní směr mimo bazén. Po olympiádě v Londýně prý zažil období, které označuje za temnější než cokoliv, co se mu kdy stalo. Po ukončení kariéry cítil ztrátu identity. Veškerá jeho rutina a smysl dne byly spojené s tréninkem a olympijskými cíli. Najednou, když už nebylo co vyhrávat, tak se cítil prázdný a bez jakéhokoliv životního směřování. Tyto pocity byly doprovázeny úzkostí, nespavostí a izolací od přátel a rodiny.

Mezi jeho nejbližší patřila a stále patří jeho manželka Nicole Johnson, která byla bývalou Miss California. Jejich vztah nebyl jednoduchý. Oba měli náročné kariéry a život ve veřejném prostoru. Ale postupem času si k sobě našli cestu. Mají spolu celkem 4 děti. Sám Michael často mluví o tom, že být otcem je největší radost a zároveň největší odpovědnost jeho života. I když pro něj bylo během aktivní kariéry těžké najít rovnováhu mezi jeho úspěšnou kariérou a rodinou. Po ukončení závodní kariéry zcela změnil své životní priority. Mimo jiné si dokáže svou rodinnou pohodu užívat i díky hraní videoher, které používá k relaxaci.

I když tento souboj není zcela fér, protože Phelps je o 7 let starší než Česká republika, tak i přesto je zajímavostí, že dokázal na Letních olympijských hrách získat 23 zlatých medailí v letech 2004-2016. Zatímco Česko získalo za osm účastí na hrách celkem 22 zlatých medailí, nejčastěji v atletice, kanoistice a sportovní střelbě. Michael Phelps je tedy jednoznačně legendou, která získala za svou kariéru více blýskavého cenného kovu než celá naše země dohromady.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_Phelps

https://www.hatefree.cz/clanky/michael-phelps-deprese

https://www.britannica.com/biography/Michael-Phelps

https://www.biography.com/athlete/michael-phelps

https://www.ldrfa.org/michael-phelps/

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesko_na_letn%C3%ADch_olympijsk%C3%BDch_hr%C3%A1ch