Hlavní obsah
Věda a historie

Sulejman I.: Sultán, který dovedl Osmanskou říši na vrchol moci a zastavil se až před branami Vídně

Foto: Wikimedia Commons / volné dílo

Sultán Sulejman I. Nádherný

Sulejman I. Nádherný dovedl Osmanskou říši na absolutní vrchol moci. Jeho obávaná armáda v roce 1529 stanula až před branami Vídně. Chybělo jen trochu, aby se historie Evropy psala úplně jinak.

Článek

Sulejman nastoupil na trůn ve věku 26 let v ideální pozici. Jeho otec Selim Hrozný sice vládl krátce, ale efektivně. Během své osmileté vlády dvojnásobil území říše a naplnil pokladnice až po strop, především však Sulejman neměl žádné živé bratry. V osmanské dynastii, kde platilo krvavé pravidlo, že ten kdo chce vládnout, tak musí zabít své bratry, aby zabránil občanské válce, to uvolnilo mladému princi ruce, protože nemusel začít svou vládu bratrovraždou.

Pád Uher a katastrofa u Moháče

Západní iluze o mírumilovném sultánovi se rozplynula již v roce 1521, kdy si vytyčil cíl, na kterém si vylámal zuby i jeho slavný předek Mehmed Dobyvatel, byl jím Bělehrad. Tato brána do Evropy padla po třítýdenním obléhání a o rok později dobyl ostrov Rhodos a vyhnal z něj rytíře johanity, kteří po staletí narušovali osmanský námořní obchod. Skutečný šok pro Evropu přišel 29. srpna 1526. Na pláních u Moháče se střetla osmanská armáda s vojskem uherského krále Ludvíka Jagellonského. Bitva netrvala ani dvě hodiny, byla to jatka, díky modernímu dělostřelectvu a disciplinovaným janičářům Sulejman doslova vymazal uherskou šlechtu z historie. Mladý král Ludvík se na útěku utopil v bažině a Uherské království se zcela zhroutilo a cesta do Evropy byla otevřená.

Foto: Wikimedia Commons / volné dílo

Objev mrtvého krále Ludvíka II.

Roku 1529 se Sulejman rozhodl zasadit proti Habsburkům smrtící úder, jeho cílem se stala Vídeň. Armáda, kterou shromáždil neměla obdoby, čítala až přes 100 000 mužů a stovky děl, ale tentokrát stál proti sultánovi soupeř mocnější než císařská vojska a to nepříznivé počasí. Léto roku 1529 bylo jedním z těch nejdeštivějších své doby. Cesty na Balkáně se proměnily v bezedné bahnité pasti, těžká obléhací děla, která měla rozbít vídeňské hradby uvízla v blátě a musela být zanechána vzadu. Když osmanská armáda koncem září dorazila k Vídni, tak byla celá vyčerpaná. Sultán sice nařídil několik útoků a jeho muži se snažili podkopat hradby, ale zima se blížila. V říjnu napadl první sníh a Osmané museli učinit pragmatické, ale obtížné rozhodnutí, ustoupit.

Čarodějka z Harému

Zatímco na bitevním poli byl Sulejman nekompromisním vojevůdcem, tak v soukromí jeho srdce patřilo především jedné ženě a tou byla Roxelana. Byla to dcera rusínského kněze, která byla unesená z území dnešní Ukrajiny a prodaná do otroctví. V harému, kde vládla přísná hierarchie a kde sultán tradičně střídal konkubíny, aby žádná nezískala příliš velký vliv, tak ona dokázala nemožné. Nejenže se stala jeho favoritkou, ale v rozporu se všemi tradicemi se s ní sultán oficiálně oženil. Aby zajistila trůn pro jednoho ze svých synů, tak se rozhodla odstranit následníka trůnu Mustafu, který byl nejstarším žijícím synem Sulejmana. Intriky vyvrcholily v roce 1553, kdy byl sultán zmanipulován falešnými důkazy o Mustafově zradě, nechal svého nejstaršího a oblíbeného syna uškrtit hedvábnou tětivou ve svém vlastním stanu.

Foto: Wikimedia Commons / flag_mapper CC BY-SA 4.0

Osmanská říše za Sulejmana na konci jeho vlády roku 1566

Sulejman nakonec zůstal opuštěný. Jeho milovaná Roxelana zemřela a jeho nejbližší celoživotní přítel a velkovezír Ibrahim byl popraven na jeho vlastní rozkaz, protože se stal také obětí intrik. Jediný kdo zůstal živ, byl jeho syn Selim, který propadl alkoholu. V roce 1566, ve věku 71 let se vydal na svou poslední výpravu. Cílem byl uherský Szigetvár. Sultán byl už tak nemocný, že nemohl sedět na koni a většinu cesty jej nesli v nosítkách. Obléhání bylo brutální, obránci se bránili s fanatickou odvahou. Sulejman zemřel ve svém stanu v noci jen pár hodin předtím než pevnost padla. Velkovezír Sokollu Mehmed Paša věděl, že zpráva o smrti sultána by rozvrátila morálku armády a vyvolala chaos v říši dříve než dorazí následník trůnu Selim. Rozhodl se proto sultánovo tělo tajně nabalzamovat a uložit ve stanu a mezitím vydával rozkazy jeho jménem a nosilo se do stanu jídlo jakoby se nic nestalo. Armáda se dozvěděla o smrti jejich milovaného vládce až na cestě zpět do Bělehradu, kdy už měl nový sultán moc pevně v rukou.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sulejman_I.

https://www.britannica.com/biography/Suleyman-the-Magnificent

https://cs.wikipedia.org/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e

https://bellum.cz/bitva-u-mohace-a-oblehani-vidne.html

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz