Článek
Andrej Babiš má unikátní talent. Dokáže si v přímém přenosu protiřečit s takovou rychlostí a razancí, že běžnému posluchači hrozí zánět středního ucha. Na tiskové konferenci se tentokrát rozhodl, že se pasuje do role velkého ochránce svobody tisku a oběti zároveň.
„Já to odsuzuju, když lidi napadají novináře. Já to zásadně odsuzuju,“ prohlásil s vážnou tváří. V ten moment by jeden skoro zamáčkl slzu dojetí nad tou státnickou velkorysostí, kdyby už pana premiéra neznal.
Inu, a tentokrát Babišův vnitřní zen vydržel asi tak dlouho jako jeho slavné řeči o tom, že nevstoupí do politiky, že nebude kandidovat na prezidenta a že když se nestane prezidentem, definitivně s politikou skončí.
Odsouzení s výhradami: Mafiáni a aktivisté
Záhy se totiž ukázalo, že Babišova definice novináře, na kterého se nesmí útočit, má velmi specifické parametry. Útoky se zjevně nesmí dít jen na ty, kteří se ptají poslušně. Ti ostatní? To je prý jiná liga. Během několika málo minut tak na novináře, které právě tak hrdinně bránil, vysypal následující kanonádu:
- „Nemluvím o těch mafiánech ze Seznam Zpráv...“
- „Aktivistická novinářka Holcová, která lhala...“
- „Považuju článek paní Bezděkové za absolutní skandál...“
- „Vy si ty informace o mně vymýšlíte...“
- „Seznam a Novinky se vyrovnají ruským dezinformačním webům...“
Takže si to shrňme. Nadávat a útočit se nesmí, to Babiš zásadně odsuzuje. Ale označit jedny z největších zpravodajských redakcí v zemi za mafii a přirovnat je k ruské dezinformační úderce, to je zřejmě v jeho světě jen takové přátelské pošťuchování.
Modlete se!
Zlatým hřebem této bizarní show byl ovšem závěrečný vzkaz uceděný do pléna: „A vy se hlavně modlete, vy všichni tady…“
Zatímco označovat novináře za lháře a zkorumpovanou pakáž je kolorit, na který jsme si u Andreje Babiše za ty roky už bohužel tak nějak zvykli, výzva k modlitbám dává celé situaci úplně nový, mrazivý nádech.
Zní to spíš jako replika Dona Corleoneho z druhořadého mafiánského filmu než jako výrok vrcholného politika v demokratické zemi. Když vám politik od řečnického pultíku začne doporučovat, ať se raději modlíte, je jasné, že racionální argumenty definitivně došly a nastupuje čisté zastrašování.
Pokrytectví jako pracovní metoda
Celé tohle představení je dokonalou ukázkou toho, jak funguje populistická mysl. Babiš potřebuje před svými voliči vypadat jako chudák oběť, na kterou si zasedla zlá mediální chobotnice, ale zároveň si chce zachovat masku slušného člověka, který přece odsuzuje agresi.
Výsledkem je tento nepoživatelný myšlenkový guláš, kdy v jedné větě káže o morálce a ve druhé na novináře plive jed.
Je to strategie, která spoléhá na to, že jeho věrní fanoušci uslyší jen tu první, „státnickou“ část, zatímco u té toxické kanonády budou radostně přikyvovat, jak to těm pisálkům zase nandal. A právě proto je potřeba mu tenhle pokrytecký zrcadlový labyrint neustále rozbíjet.
Sledovat politiky, kteří v přímém přenosu kážou o ochraně novinářů, aby je hned v další větě počastovali nadávkami do mafiánů a poslali je se pomodlit, vyžaduje občas pořádně silný žaludek. Pokud vám mé glosy dávají smysl, baví vás toto pravidelné rozkrývání politického pokrytectví a chytání papalášů za jejich vlastní slova, budu moc vděčný za jakoukoliv finanční podporu. Slibuji, že váš příspěvek nepoužiji na zakládání dezinformačních webů ani na odpustky, ale půjde čistě na kávu a udržení mé opotřebované klávesnice v chodu, abychom tu společně mohli tomuto bizarnímu divadlu čelit i dál. Díky, že to čtete a že v tom lítáte se mnou!
