Macinka opět vyhrožuje? Z manželství pro všechny se stalo politické rukojmí, a může prý být i hůř

Hned na úvod se sluší zmínit, že je rok 2026. Společnost by už mohla být vyspělá, tolerantní a respektující, když zkrátka nemají všichni všechno stejně. Někde to možná funguje, v některých ohledech, někde ne.

A když mluvíme o manželství pro všechny? Tak se bohužel Česká republika řadí mezi ty země, které ho odmítají. I když se jej pokusí jako téma do Sněmovny vrátit opoziční politici.

Bylo by výborné, kdyby se konečně podařilo legislativu narovnat do podoby, která by měla být v civilizovaném světě naprostým standardem. Jenomže zatím stále bourá do konzervativní zdi.

Do diskuse se mimochodem zapojil šéf Motoristů a vicepremiér Petr Macinka, který opět překvapil. Je zkrátka jako Obelix. Jen místo do hrnce s kouzelným lektvarem zřejmě spadl do vany nedospělého a neslušného chování. A navzdory tomu nás nepřestává překvapovat.

Pan vicepremiér zastáncům rovnoprávnosti vzkázal, ať téma raději neotevírají. Důvod? Mohlo by to prý natolik rozzlobit silně konzervativní vládní poslance, že by byla výsledkem změna opačná. Tedy osekání už tak polovičatých práv, která dnes LGBT+ komunita má.

Aby toho nebylo málo, tak snahu o plnohodnotný respekt označil za „trapné parazitování“.

Ať se na to díváme jakkoliv, v podstatě to nelze vnímat jinak než jako ukázkové vyhrožování z pozice moci. Místopředseda, a není to poprvé, někomu v podstatě vzkazuje, že by bylo lepší zůstat zticha a šoupat nohama i s tím málem, co daná část společnosti má, nebo přijde o vše.

Dělat z lidských práv rukojmí pro ukojení ega několika zakomplexovaných politiků? Krása. Jak jinak ukázat, že nejdeme jako společnost vpřed, ale naopak se mílovými kroky vracíme někam ke středověku? Lépe by to nešlo.

Co mě ovšem u podobných témat zaráží nejvíce? Že se z lásky dvou lidí vůbec dělá politické téma a využívá se k jakýmsi kulturním válkám. A že se k tomu uchylují lidé, kteří jindy mají často ústa či klávesnice plné svobody.

Manželství a právo založit rodinu by ze své podstaty neměly vůbec podléhat hlasování dvou stovek poslanců. Co je na tom svobodomyslného, když stát zasahuje dospělým a svéprávným lidem do života jen proto, že milují někoho, kdo nezapadá do úzce vymezené škatulky jedné části společnosti?

Chraňbůh, aby stát zasahoval do byznysu. Na to je potřeba minimální stát. Ale strkat lidem nos až do ložnice a diktovat jim, jak nazývat svůj vztah? To je asi v pořádku. Ale reálně jednou provždy - není.

To, že se to ale snad každé volební období řeší, má vlastně jeden „skvělý“ efekt. Téma funguje jako dokonalá kouřová clona. Proč řešit ekonomickou situaci, bezpečnostní hrozby nebo nástup umělé inteligence a jak v této době obstát? To jsou asi moc složitá témata.

Na manželství pro všechny má názor snad každý. Není k tomu potřeba nějaká odbornost. Je to perfektní způsob, jak získat laciné politické body a třeba ještě rozdělit společnost.

Rozpoutání kulturní války a hraní si na zachránce tradičních hodnot je prostě mnohem jednodušší.

A nejde jen o nějaká prázdná gesta a slovíčkaření. Čím ostřeji se budou vyjadřovat politici, tím více se ona nenávist normalizuje ve společnosti. A to je ohromný problém, jelikož tohle politické handlování reálně komplikuje životy tisícům lidí.

Zatímco ministr Macinka může zkoušet sbírat laciné body, část občanů musí řešit nedůstojné byrokratické překážky.

Trestat lidi úřední šikanou jen proto, že jejich domácnost neodpovídá vkusu například právě Macinky? Krásná malost, která ukazuje, že neví, co to je svoboda.

Skutečná svoboda znamená, že si každý z nás může svobodně vybrat, s kým chce spojit svůj život. Bez toho, aby mu stát dělal nežádaného vyhazovače u dveří matriky a lustroval, jestli má jeho láska ten správný, tradičně schválený formát.

Nikomu tím neubližujete, nikoho neomezujete a nikomu z cizího talíře neujídáte. To, že se dva lidé milují, by rozhodně nemělo potřebovat politickou propustku od pana Macinky, ale ani od nikoho jiného.