Článek
„Is this the real life? Is this just fantasy?“ Tak sice začíná slavná skladba Bohemian Rhapsody od legendární kapely Queen, nicméně tyhle otázky si kladu prakticky každý den, kdy se dívám, co zase ta vládní koalice vyváděla.
Inu, fantazie to není. Reálný život ano, byť občas začínám mít pocit, že jsem součástí nepovedeného sitcomu, jehož autoři se opili a následně si vytahují nejrůznější zápletky z klobouku.
V každém sitcomu se každopádně objeví postava, které vám může být lidsky líto. A ne kvůli tomu, že vám imponuje. Stačí, když se octne v nemilé pasti. A touto postavou je ministr obrany Jaromír Zůna.
Kdybychom totiž dělali soutěž o největšího vládního otloukánka, tak by pravděpodobně právě nominant SPD bez potíží získal prvenství.
Proč? To ukazuje nejnovější, konkrétně čtvrteční epizoda s názvem Jak naštvat premiéra. Ta se točí kolem nové evropské protiraketové koalice. Andrej Babiš totiž na Ministerstvo obrany vystartoval s ostrou kritikou. Prý o přípravě této iniciativy nevěděl.
Přitom by stačilo občas sledovat, co se v Evropě děje, a nepotřeboval by, aby ho o tom Ministerstvo informovalo. Ale o tom třeba jindy.
Jak Zůna na kritiku od premiéra reagoval? Inu, jako chudák sklopil hlavu a přiznal, že s informací nepracoval. Ironií pak jest, že Babiš koalici kritizuje, respektive její podobu, ale přesto chce být její součástí. Jak typické pro našeho šéfa zmatkaře.
Komunikační blázinec ve vládě
Aktuální situace krásně odhaluje, v jak tragické pozici se ministr obrany nachází. Jaromír Zůna je v kleštích. Jeho mateřská SPD v čele s Tomiem Okamurou mu v podstatě zakázala k některým tématům samostatně vystupovat a mluvit, aby náhodou neřekl něco, co by narušilo stranické protizápadní postoje.
Stačí si vzpomenout, jak mu domlouval Radim Fiala a jako přísný rodič mu stál za zády při vysvětlování, že pan ministr vlastně to, co řekl, myslel přesně naopak. Šílené, že ano?
Každopádně Zůna od té doby vesměs poslušně drží basu a mlčí jako hrob. Až na výjimky. A teď narazil u Andreje Babiše, jenž se pro změnu diví a zlobí, že mu Zůna nic neřekl a nekomunikuje.
Stojí ta židle vůbec za to?
A pak ministra Zůnu nelitujte. Člověk si až říká, kam se poděla nějaká lidská i profesní důstojnost. Však je to generál v záloze. Celý život se pohyboval v armádním prostředí. Teď sedí v ministerském křesle jako nesvéprávný školák.
Když promluví o obraně České republiky, dostane „pohlavek“ od SPD, že je moc probruselský a proatlantický. Když ze strachu, že by jej Fiala s Okamurou opět peskovali, raději mlčí a strčí informace do šuplíku, dostane před kamerami kartáč od Babiše.
Ať už udělá krok dopředu, nebo dozadu, vždy šlápne špatně. A schytá to jak zleva, tak i zprava.
Jistě, ministr je vesměs dobře placená pozice, ale stojí to ponížení skutečně za to? Je touha po ministerském titulu tak silná, že přebije i to, jak si z vás premiér i SPD dělají veřejně hadr na podlahu?
Vlastně je neuvěřitelné sledovat, co vše je dospělý muž ochotný či schopný skousnout, aby se udržel ve funkci, v níž ve skutečnosti ani nesmí nic řídit, o ničem rozhodovat a mluvit.
Přitom se sluší zdůraznit, že nedaleko od našich hranic probíhá válka. Současná situace není hra. Potřebujeme kompetentní vládu, která ví, co dělá a co má dělat. K tomu se hodí mít správného ministra obrany, ne vystrašeného otloukánka, který se bojí otevřít ústa, aby náhodou někoho nenaštval.
Ale což. Kdo chce kam, pomozme mu tam. Jen je smutné, že se v tomhle marastu plácáme všichni.
Sledovat naši domácí politickou scénu, kde se ministři bojí promluvit a premiér nerozumí vlastní vládě, vyžaduje opravdu silný žaludek. Pokud vám mé glosy dávají smysl a baví vás toto pravidelné rozkrývání vládního bizáru, budování kultu nedotknutelnosti a občasných záchvatů komiky na úkor naší budoucnosti, budu moc rád za vaši podporu. Slibuji, že váš příspěvek neobětuji na nákup náhubků pro ministry z SPD a už vůbec z něj nebudu platit kurzy rétoriky pro Andreje Babiše. Půjde čistě na kávu a udržení mé opotřebované klávesnice v chodu, abych tenhle politický cirkus mohl sledovat a glosovat za vás. Díky, že to čtete a že se mnou neuhýbáte před nátlakem!
