Článek
Vzpomínáte na to, jak se neustále Andrej Babiš naváží do Petra Pavla? Nejspíš ano, ale už to asi den neudělal, tak radši testuju vaši paměť. Pokud si však pamatujete tohle, zřejmě si budete vybavovat i snahu prezidenta o usmíření a pořádání pravidelných schůzek.
Zřejmě každý normální člověk ví, že komunikace je základ dobrých vztahů. To, že se jí budete vyhýbat a budete nadále jen šířit nenávist, ničemu nepomůže a nic nevyřeší. Naopak. Jednou se tak můžete dostat do bodu, z něhož už nebude cesty zpět.
Místo schůzek s prezidentem pózování s prutem
Jenže Babiš to vidí jinak. Schůzky s hlavou státu odmítl. Prý na ně nemá čas. Inu, dobrá. Ale když nemá čas na schůzky, tak je zajímavé, že má čas na jiné věci. Třeba na sobotní pózování u rybníka s prutem.
PR bezesporu skvělé. Rybařina je lidem blízká. Výborná práce, pane premiére. Na osobní volno máte nárok. Pro dobro České republiky by možná bylo úplně nejlepší, kdybyste jej využíval co nejvíce.
To však podle svých slov neplánujete, když chcete vyhrát volby i v roce 2037. A pokud tedy chcete vyhrát volby i v roce 2037 a všechny před nimi, možná by bylo dobré se komunikaci naučit.
Není potřeba hned přijmout schůzky s prezidentem. Vzpomínáte na slavná homeopatika na křivdu, která jste přestal brát, protože jste se dle vlastních slov vyléčil? Možná by bylo fajn je znovu začít brát.
I když, nevzpomínám si, že by vůbec zabíraly, takže by asi bylo ještě lepší najít si dobrého poradce na komunikaci, nemyslím markeťáka, kterých máte určitě mnoho, a až seberete odvahu, můžete se vydat na Hrad.
Česká republika, má-li alespoň nějak dobře fungovat, potřebuje, aby spolu prezident a předseda vlády dokázali mluvit. Pavel se o to snaží, Babiš dělá vše pro to, aby se tomu vyhnul. Je tedy jasné, kdo to s tímto státem myslí dobře.
Nekonečný seznam nepřátel a psychologické zrcadlení
A vzhledem k tomu, že prezident není prvním a jediným člověkem, který premiérovi vadí, tak je asi jasné, kde je problém.
Určitě to není tak, že je špatný celý svět, když s vámi někdo v něčem nesouhlasí. Je to zcela běžné. Nikdo nemá na vše stejné názory. To je vlastně téměř nemožné. Není to tak, že celý svět je Babišův nepřítel.
Chce to jen, možná trochu větší, kapku sebereflexe a uvědomění, že když vy vidíte všechny s jiným názorem jako své nepřátele, nemají to tak i všichni ostatní. Tomu se, pane premiére, v psychologii říká zrcadlení.
To vás ale homeopatici zřejmě nenaučí. Nemluvě o tom, a budu se opakovat, že ta homeopatika evidentně nezabrala, když stále Babiš prokazuje, že má pocit, že mu křivdí vesměs celý svět.
Tu nadává novinářům, tam Fialovi, dříve to byl Kalousek, který mohl za vše, jindy zase Piráti, politici STANu… Pořád se nachází někdo, kdo je proti němu. Záhada. Je zajímavé, že minulá vláda až takový problém neměla.
Vedení státu není lovení kaprů
Možná to totiž bude tím, že tehdejší vládní představitelé občas dokázali skousnout vlastní ego a pochopili, že politika je řemeslo plné kompromisů, nikoliv nekonečná one-man show ublíženého mučedníka.
Ono je ale ve výsledku mnohem jednodušší ukázat prstem na Hrad, na Brusel, na opozici nebo na zbytek galaxie, než si na rovinu přiznat, že chyba může sedět přímo ve vašem křesle.
Mít neustále po ruce nějakého toho zlého nepřítele a obětního beránka je zkrátka ten nejpohodlnější a nejlacinější politický program na světě. Když totiž za všechno špatné může ten druhý, vy nemusíte nést odpovědnost vůbec za nic.
A tak zatímco prezident Petr Pavel nechává dveře k věcnému jednání dál trpělivě otevřené, Andrej Babiš dál sedí u pomyslného i skutečného rybníka, nahazuje udičku a čeká, až mu na tyhle nářky zabere další volič.
Jenže vedení státu, pane premiére, není rybaření. Zatajovat dech, mlžit a čekat, až se problémy samy nějak utopí, možná skvěle funguje na kapry, ale pro naši zemi to žádné terno opravdu není.
Pokud tedy myslíte vážně, že plánujete kampaňovat a vyhrávat volby až do onoho roku 2037, bylo by fajn začít trénovat i jinou disciplínu než jen úsměvy s prutem a vršení domnělých křivd.
Zkuste třeba ten úplně nejobyčejnější rozhovor s někým, kdo vám zrovna nekýve a netleská. Jinak se totiž může velmi snadno stát, že se sice těch dalších voleb dožijete, ale u toho rybníka už budete trucovat úplně sám. A na tenhle druh samoty už vám žádná homeopatika nezaberou.
Sledovat politickou scénu, kde se místo věcného dialogu s Hradem raději trucuje u rybníka a hraje role ublíženého mučedníka, vyžaduje občas značnou dávku trpělivosti. Pokud vám mé glosy dávají smysl a baví vás tento kritický pohled na věc, budu velmi rád za vaši podporu. Slibuji, že váš příspěvek nepoužiji na nákup homeopatik proti pocitu křivdy, ani si za něj nepořídím novou rybářskou výbavu. Půjde čistě na kávu a udržení mé klávesnice v chodu, abych tyhle politické one-man show mohl dál sledovat a glosovat za vás. Díky, že mě čtete a že v tom lítáte se mnou!
