Trump ochutnal vlastní medicínu. Král Karel III. jej svou řečí hned několikrát noblesně setřel

Britský král Karel III. vyrazil do Washingtonu a ukázal vzácný dar moderní diplomacie: jak někoho naprosto zničit argumenty, a přitom u toho vypadat nanejvýš zdvořile.

Projevy britského krále namířené (nejen) na staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa byly elegantní, jízlivé, ale především fakticky drtivě přesné.

Přitom už to pomalu vypadalo, že návštěvy evropských státníků v Bílém domě se opět smrsknou jen na opatrné kličkování kolem nálad a nevyzpytatelných výroků Donalda Trumpa.

Ten se nedávno nechal slyšet a, jak tehdy informovalo například BBC, rýpl si do evropských spojenců starou známou písničkou. Jeho vzkaz zněl jasně: „Kdyby nebylo nás, mluvili byste dnes německy a trochu japonsky.“

Je to přesně ten typ transakčního vidění světa, které Trump miluje. My jsme vás kdysi zachránili, vy nám dodnes dlužíte, tak plaťte, nebo vás hodíme přes palubu.

Karel III. ale během státní večeře kontroval s britskou grácií, která se okamžitě zapsala do dějin mezinárodních vztahů.

„Nedávno jste poznamenal, pane prezidente, že nebýt Spojených států, evropské země by mluvily německy. Troufám si říct, že nebýt nás, vy byste mluvili francouzsky,“ rýpl si britský král do amerického prezidenta, jenž si na krále rád hraje.

Karel III. nenápadně připomněl boj o nadvládu nad severoamerickým kontinentem z 18. století. Kdyby Britové tehdy v sedmileté válce neporazili Francouze, dnešní USA by z historického hlediska vypadaly a zněly úplně jinak.

Král tím Trumpovi s noblesním úsměvem připomněl fakt, který se americkým izolacionistům často vytrácí z radaru. Historie Spojených států nezačala po druhé světové válce, a dokonce ani v momentě, kdy Donald Trump poprvé sjel po zlatých eskalátorech Trump Tower.

Dějiny jsou komplexní síť vzájemné pomoci a vlivů. Evropa a Amerika se formovaly společně.

Ještě zásadnější ale byla pasáž, ve které britský panovník vystoupil před americkým Kongresem a zaměřil se na NATO. Tady už šly veškeré žerty stranou. Trump dlouhodobě zachází s Aliancí tak trochu jako s mafiánskou ochrankou. Kdo neplatí požadované částky na obranu, toho nechráníme a ať si s ním nepřátelé dělají, co chtějí.

Karel III. do Kongresu vnesl naprosto neoddiskutovatelný argument, na který Amerika pod heslem „America First“ tu a tam ráda zapomíná.

„Když NATO po 11. září poprvé aktivovalo článek 5 a Rada bezpečnosti OSN se sjednotila tváří v tvář teroru, odpověděli jsme na volání společně, jak to naše národy dělají už více než století…“ prohlásil.

Tohle je v diplomatickém světě argumentační K.O. Historie si totiž pamatuje pouze jeden jediný případ, kdy byl spuštěn článek 5 o kolektivní obraně. A nebylo to kvůli tomu, že by někdo napadl Evropu. Bylo to proto, že teroristé zaútočili na Spojené státy.

Evropa tehdy ani na sekundu neváhala. Stála po boku Ameriky, krvácela s ní v Afghánistánu a pomáhala jí, protože to zkrátka bylo správné.

Králův vzkaz byl krystalicky čistý. Spojenectví není jednosměrka, kdy USA blahosklonně dotují evropskou bezpečnost. Je to oboustranný závazek, ze kterého Amerika v jedné ze svých nejtemnějších hodin bez zaváhání čerpala a profitovala.

Celá tato historická exkurze nesloužila jen k tomu, aby si britský panovník vylepšil image na úkor amerického prezidenta. Byla to pečlivě vybudovaná rampa pro hlavní sdělení dne, které se týkalo Ruskem napadené Ukrajiny:

„…dnes je to samé neústupné odhodlání potřeba pro obranu Ukrajiny.“

Král spojil události po 11. září s dnešním bojem Kyjeva o přežití. Ukázal, že stejný princip, tedy sjednotit se proti agresorovi a zlu, musí platit i dnes.

Nelze si vybírat, kdy se nám princip kolektivní obrany a svobody hodí na domácí politickou kampaň, a kdy už je to jen „otravná a drahá válka na druhém konci světa“, jak to často prezentují zarytí izolacionisté.

Dnes žijeme v éře zkratek, sociálních sítí a laciných populistických hesel. O to silněji vyznívá, když hlava státu nepoužívá velkohubá prohlášení, neuchyluje se k vulgaritám (nebo nálepkování názorových oponentů pojmy jako „parazit“, jak jsme to probírali před chvílí u českých politiků), ale vybírá si neprůstřelná fakta.

Karel III. se nenechal strhnout do pouliční hádky, kterou by Trump ve svém domácím prostředí možná uřval. Místo toho stáhl Trumpa na hřiště hlubokých dějin, na pole, kterému britský panovník vládne s absolutní sebejistotou. Král dal jasně najevo, že izolacionismus není projevem síly, ale nebezpečné krátkozrakosti.

Na celé věci je vlastně nejvíc fascinující a paradoxní to, jak celou řeč přijal sám Donald Trump. Podle reportů amerických novinářů králův projev obdivoval se slovy, že se Karlovi podařilo zvednout na nohy i zástupce demokratů, což on sám v Kongresu nikdy nedokázal.

Byl to zkrátka moment, kdy politický mat byl dán s takovou noblesou, že i poražený hráč nakonec s úsměvem zatleskal.

Pokud vás baví, jak tu glosuji nejen domácí bizár, ale i tyhle světové diplomatické šachmaty, budu rád za jakoukoliv drobnou podporu. Píšu nezávisle, sám za sebe a ve volném čase. Probírat se denně populistickými zkratkami a hledat v nich fakta vyžaduje bezedný hrnek kávy. Pokud mi na ni chcete přispět, beru to jako takový náš malý článek 5 o kolektivní obraně mých nervů a opotřebované klávesnice. Díky, že mě čtete a držíte tu linii se mnou!