Článek
Když potřebujete ukázkový příklad politického pokrytectví a absolutní absence logického myšlení, stačí si otevřít sociální sítě předsedy hnutí SPD Tomia Okamury.
Ten se nejnověji rozhodl pasovat do role mírotvorce a na svůj profil napsal větu, nad kterou zůstává rozum stát: „Souhlasím s názorem většiny Čechů, že k ukončení války by se Ukrajina měla vzdát území, kde historicky žijí Rusové.“
Souhlasím s názorem většiny Čechů, že k ukončení války by se Ukrajina měla vzdát území, kde historicky žijí Rusové. pic.twitter.com/rJofUN9TuL
— Tomio Okamura (@tomio_cz) July 10, 2026
Pan předseda, který se jinak rád halí do české vlajky a prodává se jako největší ochránce národní suverenity, tímto jediným výrokem dokázal popřít vše, na čem si dlouhá léta staví svou politickou kariéru. A jako bonus ukázal, že absolutně nechápe princip akce a reakce.
Mnichovská dohoda v Okamurově podání
Začněme u toho nejkřiklavějšího paradoxu. Tomio Okamura dlouhodobě a hystericky brojí proti jakýmkoliv snahám o smíření se sudetskými Němci.
Když se zástupci Sudetoněmeckého krajanského sdružení jen přiblíží k českým hranicím, předseda SPD bije na poplach, mluví o ohrožení naší suverenity a brání české pohraničí.
A teď se podívejme, co navrhuje Ukrajině. Tvrdí, že by se suverénní stát měl vzdát svého mezinárodně uznaného území jen proto, že tam „historicky žije“ nějaká menšina, jejíž mateřský stát se rozhodl toto území zabrat silou.
Zní vám to povědomě? Aby ne. V podstatě je to argumentace podobná té, kterou použil Adolf Hitler v roce 1938, když si nárokoval české Sudety s tím, že tam přece historicky žijí Němci.
Pokud by Tomio Okamura seděl v parlamentu v září 1938, s touto logikou by zřejmě tehdejší vládě radil, ať to pohraničí s radostí odevzdáme Berlínu, abychom měli „mír“.
Dnešní největší český vlastenec vlastně zcela nepokrytě obhajuje princip mnichovské zrady. Cizí území by diktátorovi daroval s lehkostí, ale doma si bude hrát na neústupného hrdinu. Tomu se říká pokrytectví v krystalické podobě.
Nemluvě o tom, že Okamura evidentně nemá ponětí o složité historii na ukrajinském území.
„Geniální“ plán, jak zvednout migrační vlnu
Druhou rovinou tohoto myšlenkového veletoče je Okamurův celoživotní boj proti migraci. SPD stojí a padá na sloganech o tom, jak nás ochrání před přívalem cizinců.
Co si ale pan předseda myslí, že se stane, když se Ukrajina vzdá obrovských kusů svého území ve prospěch Ruska?
Představa, že ukrajinské obyvatelstvo, kterému ruská armáda vybombardovala domovy, povraždila příbuzné a zničila životy, zničehonic radostně přijme ruské občanství a zůstane žít pod nadvládou agresora, je naprosto iluzorní.
Pokud dojde k anexi a odevzdání území, miliony Ukrajinců z těchto oblastí nejspíš natrvalo uprchnou na Západ. Zkrátka proto, že nebudou chtít žít v diktatuře, která jim vzala všechno.
Tím, že Okamura podporuje odevzdání ukrajinského území Putinovi, vlastně aktivně zadělává na další masivní a tentokrát nevratnou migrační vlnu směrem do střední Evropy, včetně České republiky.
Jeho politická neinteligence mu zjevně brání vidět jeden tah dopředu. Bojuje proti uprchlíkům tak „geniálním“ způsobem, že podporuje scénář, který z domovů vyžene další miliony lidí.
Nebezpečná hra s historií
A jen tak na okraj k tomu argumentu, kde „historicky žijí Rusové“. Hranice států se v Evropě nemění na základě toho, jakým jazykem se kde mluvilo před sto lety.
Kdybychom přistoupili na tuto Okamurovu ruskou ruletu, mohlo by si zítra Německo nárokovat polovinu Polska, Maďarsko kus Slovenska a my bychom možná museli vrátit Karlovy Vary ruské mafii, protože tam přece taky jednu dobu „historicky žila“.
Omlouvat vojenskou agresi a krádež cizího území je pro politika, který se zaklíná českou suverenitou, absolutní dno.
Sledovat předsedu SPD, jak na sociálních sítích obhajuje principy mnichovské zrady a svou hloupostí aktivně podporuje přesně tu migraci, proti které na billboardech tak zarputile bojuje, vyžaduje občas pořádně silný žaludek. Pokud vám mé glosy dávají smysl, baví vás toto pravidelné rozkrývání politického pokrytectví a sdílíte můj názor, že otevírat dveře diktátorům mír nikdy nepřinese, budu moc rád za vaši podporu. Slibuji, že váš příspěvek nepoužiji na nákup letenky do Moskvy pro Tomia Okamuru ani na tisk nových „mírových“ billboardů, ale půjde čistě na kávu a udržení mé opotřebované klávesnice v chodu, abychom tu společně mohli těmto absurditám čelit i dál. Díky, že to čtete a že v tom lítáte se mnou!






