Článek
Už několikrát jsme z úst Andreje Babiše slyšeli, že odsuzuje útoky na novináře. Stejně tak jsme zažili, že během jedné tiskové konference stihl útoky odsoudit a o pár chvil později útočit.
Z červnové zprávy serveru RSF (Reportéři bez hranic) pak dokonce vyplývá, že od nástupu Babišovy vlády došlo hned ke 13 útokům na média, přičemž sám premiér jich má na kontě až 6, téměř polovinu.
Není tajemstvím, že se šéf ANO často chová prostě jen tak, jak se mu to hodí. Často mu ale ulítnou nervy a pak jen útočí.
Tentokrát se ale rozhodl jít na to trochu jinak. Když se v České republice i ve světě čím dál více řeší, že přibývá útoků na média, napsal Babiš skoro až dojemný příspěvek na sociální sítě. Až tedy na to, že má ten příspěvek pár háčků. Rozhodně ho nemohl psát premiér. A slova z textu ukazují naprosté nepochopení toho, jak funguje svět.
Respektive je možné, že ho Andrej Babiš chápe. Ale o to horší a nebezpečnější sepsané myšlenky jsou.
Fatální nepochopení toho, jak funguje svět
Jak to tak u většiny textů Andreje Babiše na sociálních sítích bývá, musíme se pozastavit nad tím, jak krásnou má češtinu, včetně gramatiky a pravopisu. Skoro se chce ptát, kde jsou „motýle“ a ty zmatené větné konstrukce, ve kterých se sám ztrácí?
Inu, nejspíš někdo z PR týmu holt vyžehlil myšlenkové pochody premiéra do úhledné slohovky, kterou lze vnímat jako ublíženou ódu na nespravedlnost světa a zlé, útočící novináře. A pokud to psal skutečně Babiš, musíme pochválit, jaký se z něj stává literát. Třeba se ještě dá na dráhu spisovatele.
Ale zpět k myšlence textu. Šéf ANO si zřejmě představuje, že mediální svět má být nějaký pohodový win-win byznys, kde mu novináři budou pochlebovat a sloužit jako glorifikovaný stojan na mikrofon. Jistě, možná to je zkrátka zvyk z toho vlastnění médií, ale ne. Takhle to nefunguje. Nebo aspoň nemá fungovat.
Politik reprezentuje moc. Drží v prackách miliardy z našich daní. Rozhoduje o zákonech a o našich životech. Nemluvě o tom, že ze své pozice může ovlivnit bezpečnost nás všech či politický systém, naši svobodu, naši životní úroveň.
Zato média reprezentují ty bezmocné. Tedy ty dole, kteří mají naprosté právo moc a mocné kontrolovat.
V případě, že novinář otiskne prokazatelnou lež nebo manipulaci, může se politik právně bránit. Ale rozhodně by neměl útočit a urážet, natož pak velmi osobně. A už vůbec by neměl systémově omezovat či zpochybňovat práci médií.
Jenže pan premiér, jakmile čelí první nepříjemné otázce, startuje jak čertík z krabičky, neodpovídá na podstatu, odvádí pozornost a nálepkuje.
Komu se to nelíbí, ať jde dělat do novin
Že to politici někdy mají sakra těžké? Bezesporu. Že to občas může být nefér a bolí to? Rozhodně. Ale určitě je to tak lepší, než kdyby to bylo naopak a mocní si diktovali, co se o nich smí a nesmí psát.
Komu se tenhle princip nelíbí, nehodlá ho respektovat a neustále zkouší brečet, jak jsou na něj všichni zlí, má velmi jednoduché řešení. Může se sbalit, odejít z politiky a jít dělat do novin, ať si to vyzkouší z té druhé strany.
Novináři se nemohou skrývat za imunitu. Rozhodně nemají ani velké „fanouškovské“ tábory voličů, které by proti některým politikům vyloženě poštvávali.
Nemluvě o tom, že rozhodně nejsou za svou práci placení tak, jak by si zasloužili. V podstatě jsou bezbranní. Šířit vůči nim nenávist, protože dělají svou práci, je nebezpečné.
Osekávání svobody v přímém přenosu
Novinářská kontrola moci rozhodně není dokonalá. Není ani stoprocentně spravedlivá, protože ji stále dělají jen lidé.
Nesmíme ale přistoupit na Babišovu hru, že novináři jsou jen útočící nepřátelé, a dovolit jejich kontrolu zpochybňovat nebo omezovat. Omezili bychom tak především naši vlastní svobodu. To by nikdo svobodomyslný chtít neměl.
Sledovat naši politickou scénu, kde si ti nejmocnější lidé v zemi hrají na oběti a útočí na nezávislá média, vyžaduje opravdu silný žaludek. Pokud vám mé glosy dávají smysl a baví vás toto pravidelné rozkrývání vládního bizáru a politické arogance, budu moc rád za vaši podporu. Slibuji, že váš příspěvek neobětuji na nákup dotovaných toustů a už vůbec z něj nebudu platit PR experty na psaní dojemných statusů pro pana premiéra. Půjde čistě na kávu a udržení mé opotřebované klávesnice v chodu, abych tenhle informační boj mohl sledovat a glosovat za vás. Díky, že to čtete a že v tom lítáte se mnou!
