Zakažte mobily ve Sněmovně, ne dětem. Žáci technologie potřebují, poslanci si hrají na influencery

Zatímco český vzdělávací systém čelí skutečným výzvám, jako je zastaralý obsah učiva, nedostatečná příprava na budoucnost nebo přeplněné třídy, premiér Andrej Babiš a ministr školství Robert Plaga (oba ANO) přicházejí s „přelomovým“ řešením.

Od září 2027 by měl začít platit zákon, který plošně zakáže dětem používat mobilní telefony v mateřských a základních školách, a to i o přestávkách nebo ve školní družině.

Je to dokonalá ukázka toho, jak se v Česku dělá politika. Vezme se líbivé a populistické téma, které dobře rezonuje u části voličů, a místo přemýšlení a systematické práce se bouchne do stolu s plošným státním zákazem.

Zastavme se hned u samotné podstaty tohoto návrhu. Opravdu potřebujeme zákon schválený Parlamentem České republiky, abychom zakázali mobilní telefony v mateřských školách?

Mají snad paní učitelky ve školkách problém s tím, že pětileté děti místo stavění z kostek tajně scrollují TikTok a obchodují s kryptoměnami, a tak na to potřebují státní legislativu?

Naprosto absurdní je to ovšem z hlediska pravomocí. Každá základní škola v této zemi už dnes má plné právo regulovat používání mobilních telefonů prostřednictvím svého vlastního školního řádu.

Zkušení ředitelé a učitelé, kteří znají své žáky a místní specifika, to už dávno dělají. Proč by jim měl stát do tohoto procesu diktátorsky zasahovat z Prahy? Jediným důvodem je zřejmě snaha vlády vykázat nějakou snadno viditelnou činnost.

Žijeme ve světě, který je technologiemi naprosto prorostlý. Nechápejte mě špatně, nejsem naivní. Z pohledu neurovědy je jasné, že vyvíjející se dětský mozek zkrátka nemá šanci vyhrát přetahovanou s dopaminovými algoritmy sociálních sítí.

Soustředěná práce vyžaduje klid a snaha uchránit kognitivní vývoj dětí před digitálním rušením je naprosto namístě. Jenže plošný státní zákaz je v tomto ohledu to nejlínější možné řešení.

Místo toho, aby stát masivně investoval do vzdělávání o digitální hygieně, do prevence, mediální výchovy a učil děti, jak z telefonu udělat užitečný nástroj pro tvorbu a učení, raději ty telefony s klapkami na očích plošně zamkne do skříněk.

Babišova a Plagova vize školství zjevně nespočívá v přípravě dětí na realitu 21. století, ale v budování izolovaného skleníku. Z toho ovšem žáci odpoledne vyjdou a s technologiemi stejně nebudou umět zdravě zacházet.

Úkolem moderního školství a společnosti přece není děti před digitálním světem ze strachu zamknout, ale bezpečně je jím provést. Musíme jim ukázat, že oni mají ovládat technologii, ne technologie je.

Největší fackou celého tohoto vládního snažení je ale ono neuvěřitelné pokrytectví, které z něj přímo čiší. Babiš a Plaga chtějí pod hrozbou zákona sebrat telefon desetiletému dítěti i v době jeho osobního volna o přestávce nebo odpoledne ve družině. Jak ale vypadá pracovní morálka těch samých lidí, kteří o tomto zákazu budou ve Sněmovně hlasovat?

Zatímco děti se bez mobilu nedostanou ani na záchod, dospělí politici tráví svou štědře placenou pracovní dobu tím, že sedí v poslaneckých lavicích se sluchátky v uších a zrakem zabořeným do displejů.

Sněmovna se totiž pod náporem chytrých telefonů proměnila v toxické kolbiště, kde už dávno nejde o zákony, ale o laciné PR a vzájemné ostouzení. Místo aby poslanci naslouchali argumentům, kritice, návrhům či zpětné vazbě, číhají s namířenými objektivy, jestli se politický oponent náhodou nepřeřekne, nedloubne se v nose nebo na pět vteřin nezavře oči.

Jakmile se tak stane, okamžitě to letí na sítě s úderným, posměšným popiskem, jehož jediným cílem je toho druhého co nejvíc ponížit a nasbírat laciné lajky. A když zrovna neloví cizí přešlapy, točí se v hrdinských pózách u pultíku, aby z toho vzápětí pod lavicí sestříhali virální klip pro své fanoušky.

Ignorují řečníky, vyhýbají se nepříjemné kritice a z jednacího sálu si dělají levné PR studio, kde je shazování kolegů a budování vlastního kultu osobnosti důležitější než budoucnost země.

Krásnou ukázku tohoto bizarního divadla plného pokrytectví nám v úterý naservíroval na sociální síti X pirátský exministr Ivan Bartoš.

Ten si postěžoval na kolegy z Motoristů: „Jednání Sněmovny o vážných věcech právě začalo a Klausovy Motorky zaply nahráváníčka na telefonech a jdou publikovat na socky. Poslanec Matěj Gregor ‚nabral‘ 30 vteřin Hřiba a odchází mimo sál stříhat v CapCutu.“

Bartošův postřeh sice chování mladého Motoristy Gregora ukázkově ilustruje a potvrzuje, že si někteří poslanci pletou mandát se stáží v PR agentuře, ale má to jeden obrovský háček.

K příspěvku totiž Bartoš připojil fotku Gregora, jak natáčí. Aby mohl toto pohoršení sdílet se světem, musel ve chvíli, kdy podle něj „začalo jednání o vážných věcech“, vzít do ruky svůj vlastní mobilní telefon, svého kolegu si potají vyfotit a následně jít psát uštěpačný příspěvek na sociální sítě.

Zkritizovat někoho za to, že si v pracovní době hraje s mobilem a dělá obsah na sítě, tím, že si v pracovní době hraju s mobilem a dělá obsah na sítě, to už vyžaduje opravdu slušnou míru pokrytectví.

Pokud tedy chce stát prostřednictvím Andreje Babiše vychovávat mládež k pozornosti a k tomu, že v době povinností se nehledí do obrazovek, měl by začít u sebe a svých politických kolegů.

Až poslanci odevzdají svá chytrá zařízení před vstupem do jednacího sálu do košíku, přestanou si dělat PR a hrát na influencery a začnou se stoprocentně soustředit na správu tohoto státu, mohou začít moralizovat děti o přestávkách. Do té doby je tento zákon jen ubohým divadlem pro voliče.

Sledovat vládní politiky, jak plošně zakazují dětem mobilní telefony ve školkách a družinách, zatímco sami tráví pracovní dobu ve Sněmovně zíráním do displejů, vzájemným focením a stříháním videí, vyžaduje občas pořádně silný žaludek. Pokud vám mé glosy dávají smysl, baví vás toto pravidelné rozkrývání vládního populismu a pokrytectví a sdílíte můj názor, že stát by měl školy podporovat, a ne je mikromanagovat nesmyslnými zákazy, budu moc rád za vaši podporu. Slibuji, že váš příspěvek nepoužiji na nákup odkládacích košíků na mobily pro poslance ani na tvorbu laciných TikToků z poslaneckých lavic, ale půjde čistě na kávu a udržení mé opotřebované klávesnice v chodu, abychom tu společně mohli těmto absurditám čelit i dál. Díky, že to čtete a že v tom lítáte se mnou!