Článek
Důležitým faktorem v roce 2050 bude otázka klimatických změn. Evropa se bude muset vypořádat s rostoucími dopady změny klimatu, které povedou k další migraci a ztrátě biodiverzity. Alternativní zdroje energie, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a globální spolupráce už nyní naznačují možný směr.
Ve světle těchto výzev je nezbytné hledat řešení, která budou dlouhodobě udržitelná. Těžko lze předpovědět budoucnost, ale strategiemi, které jsou založeny na udržitelnosti, spravedlnosti a spolupráci, může Evropa dosáhnout roku 2050 bez toho, aby došlo na některý z černých scénářů. Věřím, že Evropa je připravena - historický odkaz humanismu, současná kvalita života, ekonomická stabilita, míra vzdělanosti a technologický pokrok ji předurčují k úspěšnému nalezení řešení.
Jednou z hlavních výzev je narůstající migrace. Je nezbytné brát v potaz, že migrace není izolovaný jev, ale komplexní důsledek geopolitických, ekonomických a environmentálních faktorů. Přetrvávající konflikty, změny klimatu a ekonomické nerovnosti vedou k dalšímu nárůstu lidí hledajících lepší životní podmínky. Evropa musí přehodnotit svůj přístup k migraci a zaměřit se na zásady spravedlnosti, humanitární pomoci a rozvojové spolupráce, namísto izolacionismu a xenofobie. Rozhodně je zapotřebí zvažovat všechna rizika spojená s aktuálními tendencemi vývoje migračních toků. V tomto ohledu Evropská unie stojí na rozcestí společné migrační politiky, a bohužel tato otázka je rovněž velmi úzce spojená s její vnitřní soudržností.
Nezanedbatelné riziko představuje především veřejné mínění a odmítnutí migrantů mířících do Evropy či narůstající projevy nenávisti vůči cizincům. V této oblasti by mohlo sehrát důležitou roli právě globální vzdělávání a osvěta hostitelské společnosti. V kontextu globálního vzdělávání jsme přesvědčeni, že společnost se prostřednictvím vzdělávání může transformovat v udržitelnější a spravedlivější. Na konci roku 2022 byla v Dublinu přijatá Evropská deklarace o globálním vzdělávání, ke které se přihlásila i Česká republika. Dublinská deklarace vymezuje strategický rámec pro zlepšování a rozvoj globálního vzdělávání v Evropě do roku 2050. Přináší novou definici globálního vzdělání: „Globální vzdělávání je vzdělávání, které umožňuje lidem kriticky uvažovat o světě a svém místě v něm; otevřít oči, srdce a mysl realitě světa na místní i globální úrovni. Umožňuje lidem chápat, představovat si, doufat a jednat s cílem vytvořit svět sociální a klimatické spravedlnosti, míru, solidarity, rovnosti a rovnoprávnosti, udržitelnosti planety a mezinárodního porozumění. Zahrnuje respekt k lidským právům a rozmanitosti, inkluzi a důstojný život pro všechny, nyní i v budoucnosti.“
Nutná transformace vzdělávání, která klade důraz na hodnotové vzdělávání a kritické myšlení, by pak mohla cestu k rozumné migrační politice otevírat tzv. odspodu. Se zvyšujícím se dopadem aktivit globálního vzdělávání bude společnost připravená vyhodnocovat i složitější souvztažnosti a stane se celkově odolnější vůči zkratkovitým a manipulativním argumentům.
Jakou úlohu tedy může sehrát globální vzdělávání? Může přispět k porozumění komplexnosti migrace shrnutím aktuálních a relevantních faktických informací, popsáním aktuálních migračních trendů včetně příčin a důsledků migračních toků. Ty zpřístupní ve srozumitelné a stručné formě, ať už vzdělavatelům nebo široké veřejnosti v rámci například osvětových kampaní. Tím může být ovlivněna celková informovanost společnosti a pluralita názorů i postojů ve veřejné diskusi. Úkolem globálního vzdělávání je rovněž zdůrazňování lidských práv a dalších etických konvencí, podporovat a vysvětlovat inkluzivní přístupy a vytvářet prostředí pro interkulturní a transkulturní dialog. Globální vzdělávání rozvíjí interkulturní kompetence, solidaritu a respekt, které jsou zásadní pro soužití v multikulturním prostředí. Bojuje proti předsudkům a stereotypům, umí jednoduše vysvětlit, jak předsudky a stereotypy vznikají a jak je rozpoznávat. Globální vzdělávání není pouze klíčem k pochopení komplexnosti migrace, ale také k vytváření odolnější, tolerantnější a odpovědnější společnosti schopné přijímat rozhodnutí o migraci s ohledem na lidská práva, udržitelnost a sociální spravedlnost. Tato rozhodnutí mohou být stimulována díky větší participaci občanské společnosti a celkovým důrazem na kvalitu ve vzdělávání na všech úrovních včetně neformálního a celoživotního vzdělávání.
V kontextu neustále se měnícího světa, kde migrace představuje jednu z nejvýznamnějších výzev pro Evropu, může globální vzdělávání sehrát důležitou roli ve formování veřejného mínění a celkově napomoci toto téma demytizovat a odpolitizovat. Je naší povinností neustále hledat nové způsoby, jak reagovat na změnu. Budoucnost Evropy závisí na našich schopnostech identifikovat výzvy a hledat řešení, která budou respektovat lidská práva, podporovat udržitelnost a vytvářet prostředí, kde mohou všechny komunity růst a rozvíjet se.
