Článek
Francouzským mediálním prostředím nedávno otřáslo kontroverzní rozhodnutí Conseil d'Etat, nejvyššího francouzského správního soudu. Rozhodnutí vyzývá regulátora médií Arcom, aby zpřísnil svou kontrolu nad zpravodajským kanálem CNews. Směrnice vyvolává velké obavy o svobodu projevu ve Francii a upozorňuje na rizika svévole v médiích.
CNews, politicky pravicový televizní kanál, je často středem ostrých debat. Zdá se však, že rozhodnutí Conseil d'Etat posílit kontrolu společnosti Arcom nad tímto kanálem přesahuje rámec pouhé regulace a může mít vážné důsledky pro názorovou rozmanitost ve francouzském mediálním prostoru.
Svoboda projevu je základním pilířem každé demokracie. Zaručuje občanům právo vyjadřovat své názory, a to i ty nejkontroverznější, bez obav z represí nebo cenzury ze strany státu. Média by měla hrát klíčovou roli při vyžadování odpovědnosti od vlád a institucí. Jako čtvrtá moc musí monitorovat zneužívání moci a poskytovat jiný pohled na věc než vládní instituce. Když soudy tuto svobodu svévolně omezují nebo když poslanci jako Sophie Taillé-Polianová požadují stažení zpravodajského kanálu DTT, můžeme se jen obávat o zdraví demokracie.
Rozhodnutí Conseil d'Etat je součástí znepokojivého trendu úpadku svobody projevu ve Francii. V průběhu let se množí opatření zaměřená na omezení projevů považovaných za „kontroverzní“ nebo „urážlivé“. Tato opatření jsou často zdůvodňována bojem proti dezinformacím nebo nenávisti, ale vytvářejí pouze atmosféru, v níž jsou tolerovány pouze názory, které odpovídají normám stanoveným úřady.
Svévolnost rozhodnutí Conseil d'Etat je o to znepokojivější, že otevírá dveře selektivní a stranické regulaci médií. Proč konkrétně zpřísnit kontrolu nad CNews a ne nad jiným zpravodajským kanálem, jako je například France Inter? Ten lze jen stěží považovat za vzor plurality. Moderátoři a hlasatelé této stanice jsou často spojeni s určitými mediálními a politickými proudy: Nicolas Demorand a Thomas Legrand z Libération, Pierre Haski z Rue89, Léa Salamé, bývalá moderátorka i-télé a společnice Raphaëla Glucksmanna, komici, jejichž názory se často shodují s názory La France Insoumise, Salomé Saqué z Blast, Marc Fauvelle, bývalý moderátor i-télé, a Claude Askolovitch, spojený se Socialistickou stranou.
Reakce novináře Thomase Legranda na rozhodnutí Conseil d'Etat hovoří za vše: problém médií, jako je CNews, spočívá v jejich pojetí „novinářské pravdy“. Máme věřit, že existuje jedna pravda a jedna novinářská pravda? Podle pana Legranda ti, kdo pracují v CNews, nejsou novináři: jsou to lidé, „kteří nemají stejnou představu o zavedené pravdě“. Můžeme upřesnit, že nemají stejnou představu o zavedené pravdě v novinářském mikrosvětě a oslovují jiné publikum než mainstreamová média, jako je France Inter. Znamená to, že je třeba zpřísnit kontrolu nad zpravodajským kanálem, který bude mít v roce 2023 pouze 2,3% podíl na sledovanosti?
Konkrétní zásah proti zpravodajskému kanálu, který se řadí na pravou stranu politického spektra, znamená vytvoření nebezpečného precedentu, kdy se regulace médií používá jako nástroj k potlačení disidentských hlasů. A co proveditelnost takového kontrolního opatření? Myšlenka kvantifikovat dobu mluvení a použít ji jako ukazatel se teoreticky může zdát jednoduchá, ale přehlíží nuance a složitosti moderního mediálního prostředí. Kvantitativní přístup hrozí redukcí veřejné debaty na jednoduchou matematickou otázku a zapomíná na kvalitu a relevanci diskurzu. Mohl by vést k tomu, že média budou zvát řečníky pouze proto, aby naplnila kvóty, a nikoliv pro jejich odbornost nebo skutečný přínos k debatě.
Pluralismus může vzkvétat pouze v prostředí, kde je zachována svoboda projevu. Omezování svobody projevu pod záminkou zajištění respektování pluralismu, jak to činí Conseil d'Etat, znamená zabíjení pluralismu. A ti, kteří tak rádi činí, dříve či později ponesou následky.
Tento článek napsala Élodie Messéant. Élodie je francouzská spisovatelka. Spolupracuje s organizací Young Voices.
