Článek
V Osvětimi z ní udělali sexuální otrokyni
S Cilkou Kleinovou (provdanou Kováčovou) se osud rozhodně nemazlil. Kvůli tomu, že byla Židovka, nastoupila roku 1942 do transportu vedoucího ze slovenského Bardejova do nacistického koncentračního tábora Osvětim. V této době jí bylo pouhých 16 let.
Přežila selekci na rampě, ovšem její matka a sestry zemřely v plynových komorách. Cilčina noční můra pokračovala dál. Byla krásná a její zjev se zalíbil veliteli koncentračního tábora natolik, že si z ní udělal sexuální otrokyni. Navzdory tomu měla určité benefity v podobě většího přídělu potravin a teplejšího oblečení.
Sověti Cilku odvlekli do brutálního gulagu Vorkuta
Když 27. ledna 1945 Rudá armáda osvobodila koncentrační tábor Osvětim, sovětští vojáci na Cilku Kleinovou pohlíželi jako na kolaborantku. Z polského území ji následně odvlekli do sovětského gulagu. Konkrétně do vězeňského pracovního tábora Vorkuta, který byl jedním z největších táborů v systému Gulag a který byl uzavřen v roce 1962.
Nejvíce lidí bylo ve Vorkutě vězněno v roce 1951, a to 73 tisíc. Jednalo se o sovětské a zahraničních vězně jako válečné zajatce, disidenty, politické vězně, ale i obyčejné zločince. Po roce 1945 do Vorkuty mířili i váleční zajatci z druhé světové války. Tito lidé museli vykonávat nucené práce v uhelných dolech nebo v lesnictví. Podmínky ve Vorkutě byly opravdu brutální a tento gulag si vysloužil pověst jednoho z nejhorších v Sovětském svazu.
O tom, co se stalo v Osvětimi a ve Vorkutě, nechtěla veřejně mluvit
Cilka Kleinová si v sovětském gulagu užila své. Dlouhé roky musela snášet místní otřesné podmínky, velmi tvrdou práci, drsné klima, ovšem i opakované sexuální útoky. V roce 1958 ji z Vorkuty propustili a mohla se vrátit zpátky do rodného Československa. Následně se provdala za Ivana Kováče, který byl taktéž vězněn v sovětském gulagu.
„S manželem jsme se seznámili ve vlaku na cestě z Moskvy. Měla jsem za sebou koncetrák v Osvětimi a roky tábora ve Vorkutě. Manžela unesli z Čech, jeho rodinu rozprášili, on sám trpěl osm let na Sibiři. Spojil nás společný osud a bezpříkladné utrpení. Když jsme se po návratu do Československa vzali, řekli jsme si, že nikdy nebudeme mluvit o našich zážitcích z gulagu. Manžel tento slib porušil v šedesátém osmém, když za ním chodili zahraniční i naši novináři. Řekli jsme si, dobře tedy, jeho zkušenost vyšla najevo, ale tu moji necháme navždy v tajnosti. Jak bych mohla přijít kamarádkám na oči, kdyby se dozvěděly, že jsem roky seděla v sovětské base?“ svěřila se Cilka Kleinová-Kováčová slovenskému publicistovi Peterovi Juščákovi, který její život popsal v knize /…a nezapomeň na labutě!/.
Cecílie Kleinová-Kováčová až do konce svého života, který prožila ve slovenských Košicích, trvala na tom, že nebude nikterak veřejně rozebírat, co se jí přihodilo v nacistické Osvětimi a následně v sovětské Vorkutě. Zemřela v roce 2004.
Sequel to 'The Tattooist of Auschwitz' branded 'lurid and titillating' by survivor's stepson.
— Auschwitz Memorial (@AuschwitzMuseum) October 3, 2019
George Kovach called Heather Morris’s Cilka’s Journey, which is based on his stepmother Cecilia’s life, ‘appalling and extremely hurtful’.
https://t.co/6dTYQDMeQE
Život Cilky popisuje novozélandská spisovatelka v pokračování knihy Tatér z Osvětimi
O tragickém životě Cecílie Kleinové-Kováčové napsala knihu s názvem Cilčina cesta (2019) novozélandská spisovatelka Heather Morrisová. Tato kniha navazuje na její předchozí bestseller Tatér z Osvětimi založený na příběhu slovenského Žida Lale Sokolova. Tento muž spisovatelce převyprávěl nejen svůj příběh, ale zmínil se jí také o krásné Cilce Kleinové. Kniha Cilčina cesta je ve skutečnosti fikce a spousta pasáží je v ní velmi problematická. Sám Cilčin syn George Kováč s vydáním této knihy v roce 2019 nesouhlasil a nepřál si, aby bylo jméno jeho matky v tomto smyšleném příběhu vůbec použito.
V knize autorka konkrétně popisuje údajný sexuální vztah Cilky s SS velitelem Obersturmführerem Johannem Schwarhuberem a dále s Antonem Taubem, dalším velitelem SS v Osvětimi.
„Nemá to nic společného s Cecílií, kterou jsem znal, ani s její minulostí, o které mi vyprávěla. Příběh v knize, v níž je Cilka popsána jako milenka ne jednoho, ale rovnou dvou vysokých velitelů tábora SS, je falešný a absurdní. Stejně tak, jako že by kradla léky z táborové nemocnice ve Vorkutě,“ vyjádřil se syn Cilky Kleinové-Kováčové ke knize Cilčina cesta.
Knihu Cilčina cesta a také Tatér z Osvětimi kvůli nepřesnostem odsoudilo také polské Státní muzeum Auschwitz-Birkenau. „Velmi znepokojující je sexuální vztah popsaný v knize mezi vedoucím tábora SS-Obersturmführerem Johannem Schwarzhuberem a židovskou vězeňkyní Cilkou. V praxi možnost udržení tak dlouhého vztahu mezi židovskou vězeňkyní a vysoce postaveným členem hierarchie SS neexistovala,“ napsal šéfredaktor Auschwitz Memorial’s magazine Paweł Sawicki.