Článek
Na první pohled jde o rodinný seriál o sklářích, kteří bojují s konkurencí, vlastním svědomím, překonávají nástrahy života i dvě světové války. Při hlubším pohledu odhalíte komunistickou propagandu, která se seriálem táhne od prvního dílu až do samotného konce.
Mladý šikovný sklář
Ve třinácti dílech seriálu Synové a dcery Jakuba skláře z roku 1985 sledujeme osud Jakuba Cirkla a jeho rodiny mezi lety 1899–1957. Jakub Cirkl jako mladík, kterého ovšem ztvárnil padesátiletý Luděk Munzar, přichází do Albrechtic, aby se zde ucházel o práci ve sklářské huti. Následující ráno předvede glossmistrovi Krahulíkovi (Radovan Lukavský) své umění, kterému se naučil doma v Kašperských horách i ve světě. Rychle si v huti získává své místo jako dříč a neobyčejně šikovný pracant. Zamiluje se do Terezky Herálcové (Eva Jakoubková), se kterou se ožení. Společně mají sedm dětí. Při porodu posledního dítěte Terezka umírá a Jakub Cirkl zůstává s dětmi sám. Pomáhá mu Fanynka (Slávka Hozová), sestra Terezky.
Navzdory všemu a všem Cirkl postaví pro rodinu dům, kam se stěhuje spolu se sedmi dětmi a Fanynkou. Následně přichází druhá světová válka a rodina je z pohraničí odsunuta. Po válce se vrací do Albrechtic, opraví dům a Jakub Cirkl, jehož děti dospívají a jdou vlastní cestou životem, se vrací do své huti. Přicházejí padesátá léta a s nimi nadvláda totality. Na konci sledujeme oslavy stého výročí založení Albrechtické huti. Právě na oslavách Jakub Cirkl odhaluje, že Bořivoj Bošek (Petr Haničinec), šéf okresní KSČ a v tuto chvíli i ředitel hutí, za války udával Čechy a především komunisty, gestapu. Nakonec Jakub Cirkl odchází na huť, kde u pece umírá.
Tvůrci a obsazení
Scénář k seriálu napsal Jaroslav Dietl, jehož podpis najdeme pod celou řadou scénářů seriálů i filmů. Režie se ujal Jaroslav Dudek. I on je neodmyslitelně spjat s českou filmovou tvorbou.
Velká jména najdeme i mezi herci. V roli hlavního hrdiny, Jakuba Cirkla zazářil již zmíněný Luděk Munzar. Role jeho dětí si zahráli Petr Kostka jako Jakub, Jana Preissová jako dcera Terezka, Jiří Krampol v roli Josefa, Daniela Kolářová jako Vilemína, Svatopluk Skopal v roli Toníka, Marta Vančurová jako Nanynka, Jaromír Hanzlík jako nejmladší Vojtěch. Další role ztvárnili například Bronislav Poloczek, Oldřich Vízner, Radoslav Brzobohatý, Stella Zázvorková nebo Hana Maciuchová.
Zlí „buržousti“ a vzorný dělník
Propagandou je seriál doslova prošpikovaný. Dělníci, především tedy skláři, jsou ve většině vykresleni jako pevní, charakterní lidé. Naproti tomu velkostatkář Vincek Krupka nebo syn majitele huti Emil Krahulík jsou postavy veskrze negativní. Jde jim především o vlastní prospěch, peníze nebo o majetek. Ani lidsky nejsou vykresleni pozitivně. Velkostatkář Vincek je na svou ženu Vilemínu zlý, kontroluje ji, je to veskrze zkažený člověk. Syn majitele huti Krahulík je pro změnu flákač, který lehkomyslně utrácí a svěřenou menší huť vede velmi špatně a nakonec krachuje.
Za stranu a za lidi!
Většina kladných hrdinů minimálně sympatizuje se stranou nebo jsou přímo členové komunistické strany. Jedinou výjimkou je Bořivoj Bošek, který je sice komunista a dotáhne to ve straně daleko, ale za druhé světové války kolaboroval s nacisty a udával místní. Toto je bráno jako selhání jednotlivce, se kterým si strana hravě poradí. Sám hlavní hrdina Jakub Cirkl na začátku děje říká, že patří k socialistické straně, přidal se k tam v Itálii a hrdě se k tomu hlásí. Stejně jako k tomu, že právě z Itálie byl kvůli stranické příslušnosti vyhnán. Později se od strany odkloní. Nakonec do KSČ.
Výraznou postavou je Cirklův syn Toník, kterého do komunistické strany přivede starý mistr Florián (Zdeněk Martínek). Z Toníka se stane velmi zapálený soudruh, který by pro stranu udělal naprosto cokoliv. Za druhé světové války se kvůli tomu dostane do potíží a je ve velmi dojemné scéně zastřelen. Padl za ideály strany.
Ideály strany jsou velmi často zmiňované. Strana je tu pro lid, lid ji miluje a následuje. A drobné škraloupy, jako je třeba Boček, bývalý kolaborant s nacisty, nynější úplatný představitel strany, je v této idylce braný jen jako drobný škraloup.
JZD jako spása a příležitost pro ženy
Kromě jiného stojí za zmínku i osud Vilemíny, dcery Jakuba Cirkla. Ta se provdá za velkostatkáře Vincka. Ten vládne na statku tvrdou rukou. Ještě tvrdší než jakou měla jeho matka. Vincek ochrne, když si od odsouvaných Němců tajně kupuje koně. To mu ale nezabrání v tom, aby se choval jako pitomec. I z postele tedy řídí statek jako odporný despotický majitel půdy. Po jeho smrti Vilemína na statek sotva stačí. Zachrání ji to, že vstoupí do Jednotného zemědělského družstva. Svět je najednou krásný, protože všechno patří všem a Vilemína se dokonce stane předsedkyní JZD. Dokonalá ukázka toho, že komunisti dají šanci každému. A dokonce i ženám.
Zajímavosti
Předlohou pro klan Cirklů byl sklářský rod Rücklů. Antonín Rückl, sklář a majitel skláren, dokonce pomáhal se scénářem. Nesmělo se o tom ale mluvit, protože rodina Rücklů, jakožto továrníci, byla pro komunistický režim nežádoucí. Příjmení hlavního hrdiny Cirkl vzniklo přesmyčkou právě jména Rückl.
Scéna, která ukazuje, jak Jakub Cirkl vstupuje do komunistické strany byla do seriálu vložena na příkaz nejvyšších míst. Jaroslav Dietl tuto scénu odmítl napsat. Vznikla tedy po domluvě Dietla, Dudka a Munzara v podstatě jako improvizace.
Záběry hutí v Albrechticích i Ostrově jsou jedna a tatáž huť, jen z přední strany jako Albrechtice a ze zadní strany jako Ostrov. Záběry ze sklářské huti se natáčely ve sklárně v Tasicích. Její zaměstnanci viděli seriál ještě před jeho uvedením na obrazovky.
Scénárista Jaroslav Dietl se televizní premiéry seriálu nedožil.
V roce 1990 byl seriál zařazen Ministerstvem kultury mezi kulturní památky.
Sama mám tento seriál navzdory propagandě celkem ráda. Jen se nedokážu ubránit myšlence na to, jak krásný by mohl být, kdyby byl natočen o pár let později a čistě jako vyprávění osudů jedné rozlehlé rodiny. Bez idealizace a komunistické propagandy.
