Článek
Narodila jsem se v devadesátých letech. Tedy až po sametové revoluci. V době, kdy u nás začínala svoboda a demokracie. Mnohé se měnilo. Když si vzpomenu na svá školní léta, hlavně na základní školu, dnes vidím, že výuka dějepisu byla velmi nedostatečná. Proč?
Pravěk po celý rok
Určitě si myslím, že by člověk měl znát dějiny tak daleko, jak to jen jde. Je ale opravdu nutné probírat po celý školní rok pravěk? Přesně tak to totiž bylo, když jsem byla na základní škole, tuším, že v šesté třídě. Netvrdím, že to nebylo zajímavé. Dozvěděli jsme se mnohé. Třeba to, které oblasti byly osídleny, jaký byl sociální život nebo jídelníček pralidí, jaké používali nástroje… Byli jsme na výstavě, v muzeu, měli jsme přednášku od archeologa. Ano, velmi zajímavé. Jenže se tím zabil jeden celý školní rok. Ze čtyř let, po které se na základní škole dějepis vyučuje. Další rok jsme probírali starověk a novověk. Doufám, že dnes už je to jinak. Naštěstí se tím zabývají i odborníci, upozorňovali na to už v roce 2018. Bohužel, ještě o pět let později, tedy v roce 2023, upozorňovala ČT24 v článku na to, že samotní žáci by chtěli moderním dějinám věnovat více času.
Pouhý rok na novodobé dějiny
Novodobé dějiny se jsme se učili až v devátém ročníku základní školy. A když říkám novodobé dějiny, myslím tím celý úsek dějin od začátku první světové války, přes vznik Československa, druhou světovou válku, totalitu, sametovou revoluci a dál. Jistě uznáte, že na jeden školní rok je toho opravdu hodně. Nedá se to stihnout. Učitelé vědí, že to musejí probrat, ale zároveň má každý malinko jiné preferované období. Osobně si pamatuju, že jsme skoro tři měsíce probírali druhou světovou válku. Naše vyučující to považovala za důležitou součást dějin, proto se tématu věnovala opravdu široce. Dozvěděli jsme se toho opravdu hodně. Kromě toho, co bylo v učebnici i osobní svědectví přeživších, četli jsme k tématu extra knihu, poslouchali nahrávky, měli přednášku. Oceňuji to, nemůžu říct, že ne. Druhou světovou válku mám zvládnutou už od základní školy. Ale mělo by se tohle dít na úkor o něco pozdějších dějin?
Tohle proletíme bleskem
Viděli jste někdy v televizi ankety, kde se třeba patnáctiletých dětí ptají, co se stalo 17. listopadu 1989, co se dělo 21. srpna 1968 a další? Děti nevěděly. A mnozí je v komentářích kritizovali. Napadlo vás, že chyba není v dětech? V deváté třídě jsem od vyučující nejednou slyšela: „Tohle proletíme bleskem, nemáme čas.“
A to právě ohledně roku 1968, 1989, 1990 a dalších událostech. Já jsem už od dětství přirozeně neskutečně zvídavá. Jakmile mě něco jen trochu zaujme, informace si hledám sama. Ale každý to takhle nemá. Pokud se o roce 1968 učitel zmínil jen během jedné vyučovací hodiny, žáky to moc nezaujalo. Ze školy jsem si k tématu odnesla jedinou informaci: „Přijely tanky a byla nesvoboda.“
Byla to moje vina? Ne. Když se do vás někdo pokusí nalít tuhle složitou problematiku za pouhých 45 minut, kolik si toho zapamatujete? Tady ale mohou pomoct rodiče a prarodiče. Tedy ti, kteří děti kritizovali v diskuzi pod anketou. Pokud na téma nestačila (a možná dodnes nestačí) škola, musí se dětem předat informace jinak.
Dějiny mohou předávat rodiče
Vy, kdo máte děti nebo vnoučata, vyprávěli jste jim o důležitých událostech, které jste prožili? Mluvili jste s nimi o tom, jak jste prožívali vpád vojsk Varšavské smlouvy? Řekli jste jim, co jste dělali během sametové revoluce? Možná to někdy vyzkoušejte. Třeba v době výročí nebo svátku. Některé mladé to možná zajímat nebude. Mnohé ale asi ano. Kdo by nechtěl slyšet o tom, jak máma demonstrovala místo toho, aby šla do práce? Nejednoho mladého překvapí, že jeho děda házel kameny po sovětském tanku a obracel směrovky, aby konvoj vojáků zabloudil?
Osobní příběh umí probudit zvědavost mladých víc než jedna nebo i víc vyučovacích hodin plných suchých faktů a datumů. Využijte toho. Nedovolte, aby 21. srpen 1968 byl jen datum, které si mají děti zapamatovat. Dodejte jim kontext, dejte datům život a osobní příběh. Pokud to uděláte, tyhle ankety příště třeba dopadnou líp.
Nejde o to, aby se děti učily další seznam dat. Měly by chápat kontext, znát osobní příběhy a umět se orientovat v moderních dějinách. Protože právě to může mnohé změnit.
